Teď zas my

Komedie i povedené drámo, ve kterém je naplno využit silný dramatický potenciál (pohledy) opět vynikající Jiřinky Štěpničkové, která zde tyto dva žánry skvěle kombinuje a společně s dětskými herci drží, jinak dosti naivní a předvídatelný, film nad vodou, jinak stačí jedno zhlédnutí, myslím si i pro fajnšmekry. (03.02.2019)

Teď zas my je jeden z mnoha velmi dlouho chybějících filmů v koláži domácí produkce 30. let. Jeho absencí jsme přišli o několik věcí, o rozkošně civilní Jiřinu Štěpničkovou, která v této době hrála zejména své velké vážné úlohy v Lidech pod horami a v Božích mlýnech, jejichž vážnost posilovala německými verzemi pro možnost širší exploitace. Po boku Ladislava Hemmera se ale stala ideální milenkou tehdejší současnosti, která je ochotna pro vyšší cit obětovat vše - navzdory proklamovanému pokroku, který by mohl nabádat v solitérní sobecký úspěch. Hemmer si tu plnými doušky užívá výjimečně velké role, která se stala zadostiučiněním po všech těch pikantních či humorných epizodkách. Téma je skvělé, zpracování též, leč co oceňuji zdaleka nejvíce, je vizionářský přesah. Film nekončí obligátním smířením starého a nového, Šlégl tu v samém závěru přechází do vize budoucnosti, která je skutečně zlatá a po právu zasloužená. Kéž by takových teček mohlo být nabízeno více. Leč ve své době Vlajka hrozila, že námět Vojtěcha Beneše není přijatelný a Čeněk Šlégl měl problém... (29.12.2014)

Zpočátku jsem si nebyl jistý, zda to nebude jen čistá propagace vědeckotechnického pokroku, pak se to ale po komediální stránce celkem rozjede a vyvrcholí závěrečným soudním procesem, kde si střihne roli i pan režisér. Krom toho, že strojů se netřeba bát (i když teorie, že čím víc toho budete vyrábět, tím víc toho od vás budou chtít kupovat, mi přišla trošku odvážná), se rovněž naučíte triky, jak co nejvíce vybrat na charitě (což se panu učiteli krapet vymstí) a poučíte se o rizicích abstinence... (19.12.2021)

To byla hrůza. Tak něco naivního jsem snad ještě z našeho předválečného filmu nic neviděl. Prvoplánová agitka na to, že stroje pomáhají lidem ušetřit práci a zlepšit jejich život s velice slabými výkony prakticky všech herců. Slabý scénář Antonína Drvoty podtrhl a sečetl režisér Čeněk Šlégl včetně závěrečné komedie u soudu a následného přenesení děje o generaci dále. Snad jen zápetka s "ukradenými" penězi trochu přinutila k pozornosti znuděného diváka, ale pak zase to hledání zakutálené koruny. Prostě filmové neštěstí. (13.11.2018)

Výborná poetická a místy i dojemná komedie ze života jednoho táty (J. Marvan) a jeho syna (L. Hemmer), kteří měli, jak už to tak u rozdílných generacích bývá, zcela odlišné názory v tomto případě na vedení podniku v podobě továrny na výrobu skla. Skvělí herci, parádní scénář, za mě tedy bez váhání plný počet bodů. (25.07.2015)