Zvedá se vítr

Povětšinou planě patetický film, který vyhrál letošní Zlatou palmu v Cannes (zřejmě pod vlivem vnucených asociací s nynější situací v Iráku). V mnoha okamžicích (mučení zajatých „vojáků“ rodící se IRA, nájezd britských vojáků na rodný dům obou bratrů,) je Vítr v ječmeni skoro agresivně brutálním a „tělesným“ filmem, v němž kamera v rozhodujícím okamžiku nerada uhýbá, protože divák musí všechno prožít společně s hrdiny. Pro domácí publikum bezesporu důležitému filmu dodává režisér Ken Loach, na apelativně humanistickém půdorysu, záměrně nadnárodní platnost. Když však v druhé polovině přejde k téměř komunistickým finesám, jeví se to už trochu přehnaně a hlavně křečovitě. Když se k tomu přidá únavně pozvolné tempo vyprávění a přemíra banálně nadnesených dialogů (které navíc většinou opakují to, co už stejně víme), najednou si uvědomíte, že vás tak naléhavé téma vlastně vůbec neoslovuje. Rádi už byste z vydýchaného kina vypadli někam na pivo. Natočit o téhle smutné kapitole irsko-britských dějin film, je určitě chvályhodné, ale Ken Loach o tom ten svůj měl natočit trochu jinak. Silné téma vás takhle může především silně odpuzovat. A to je škoda. (05.09.2006)

Čakal som kanonádu plných počtov, presa len spomienky na utláčateľov majú čerstvé aj naše dva národy. Ale asi nás problémy s bojom o nezávislosť iných krajín zaujímajú menej, nehovoriac o Írsku. Zdvíha sa vietor má zopár veľmi silných momentov, rozumej vidíme utláčanie a mučenie nevinných civilistov a vzbúrencov (aj ženy) okupantmi a tak nám neostáva nič iné, ako O´Donovanovi a spol. držať palce. Mám rešpekt pred Írmi a Britmi, že dnes nie je na verejnosti ich nenávisť cítiť, že ich spoločné futbalové zápasy nekončia hromadnými bitkami a že sa dokážu nad minulosťou povzniesť. Možno by som to ako insider vnímal inak, ale aj v tom vidím posolstvo Loachovho filmu. Poučiť sa z minulosti a žiť prítomnosťou. Neviem, či bol film odpremietaný aj na nejakom britskom festivale, ale reakcie tamojšieho publika by ma veľmi zaujímali. (07.07.2015)

Kdo chce vidět velký barvitý a umělecky ambiciózní snímek o vzniku Irské republiky, historii boje za nezávislost a události kolem vzniku a nejslavnějších okamžiků v historii Irské republikánské armády, pustí si Michaela Collinse od Neila Jordana. Zvedá se vítr představuje typicky malou produkci s televizní vizáží a pokud ho bude chtít divák poměřovat s výpravnými velkofilmy, zákonitě bude zklamaný. Po pravdě řečeno, vítězství na prestižní filmové přehlídce příliš nerozumím, protože bráno z uměleckého hlediska, není možné považovat tenhle film za festivalovou špičku. Jeho hodnota spočívá v něčem jiném. Beru ho jako kvalitní historicky analytický film, který dnešnímu divákovi zprostředkovává události relativně dávné historie. Je to svým způsobem hraný dokument natočený z pozice hrdiny, který v historickém sporu o charakter nově vznikajícího irského státu stojí na levicově radikálních pozicích. Nic proti tomu, spousta tzv. historických filmů dává přednost efektnímu příběhu před střízlivou a věcně podanou historickou pravdou. V případě tohoto titulu nemá smysl posuzovat film z hlediska zábavnosti nebo umělecké katarze. Velmi výstižně ale popisuje mechanismus vzniku politické krize, gerilové války za nezávislost a následného konfliktu mezi radikálními stoupenci silového řešení a těmi, co jsou schopni pochopit realitu a sjednat kompromis. Za mě 3,5 hvězdičky, které po kratší úvaze povyšuji na čtvrtou. Celkový dojem: 70 %. (31.05.2015)

Dáme si lekci historie děti: Angličtí vojáci jsou brutální svině, áno? Členové Irské republikánské armády jsou dobří lidé, áno? Překvapilo mě, skoro mě šokovalo, že britští producenti finančně podpořili film takhle hnusně vykreslující "jejich" vojáky. Údajně má jít o Loachův způsob, jak se vyrovnat s pohnutou historií, ale ve skutečnosti to přece vypadalo jinak. Nebo ne? Opravdu byli všichni Britové v Irsku uřvaní sadisti (až na jednu vlaštovku, která jaro nedělá)? A opravdu byl boj členů IRA správným bojem za správnou věc? Nebyli to tak trochu teroristi? Sakra, Kene, že ty nám valíš klíny do hlavy? Já bych tomu snad i uvěřil, kdyby to nebyla taková nezajímavá nuda. Film by mohl být se slovy „Dívejte se a učte se“ promítán začínajícím režisérům. Těm, kteří chtějí točit tuctová akademická dramata s přesně dávkovanými dialogy a akcí. Před třiceti, ale spíše před čtyřiceti lety, by Loach za stejný film (snad jedině bez přemíry vulgarit a vytrhaných nehtů) možná dostal Oscara, ale komu tím poslouží dneska? Zvlášť, když očividně zkresluje pravdu a přizpůsobuje ji vlastní ideologii? Sprostá manipulace bezbranným divákem, či odvážná demonstrace režisérovy moci? Zcela určitě nuda. 60% Zajímavé komentáře: Radko, agathon (24.04.2008)

LFŠ .. Scénář: Paul Laverty .. Jestli tohle byl nejlepší film Cannes 2006, tak to musela být opravdu bída nebo ta banda kritiků nepozná dobrý film (viz zesměšnění Da Vinci Code..) nebo se oceňuje to, co zrovna asociuje politickou situaci. Vítr v ječmeni je totálně průměrný film o historii Irů, podaný zmateně, vykonstruovaně a nezáživně. Šeď průměru je viditelná ve všech myslitelných směrech tj. od scénáře, přes herecké výkony až po režii. (29.07.2006)