Temný úsvit

Nekonvenční podívaná s klasicky stavěným příběhem o grupě patriotů vězněných v srdci vietnamské džungle skupinkou pološílených vojáků Vietkongu. Charkatery jsou velmi hutné a jejich provázanost je pro příběh klíčová. Herecky výborné a atmosféra vietnamské divočiny je strhující. Poetika jde překvapivě stranou a namísto toho nastupuje zajímavě koncipované realistično s lehce psychologickým přesahem (psychické problémy ve skupině, blouznění). Neakční, přesto poměrně hypnotické a velmi dobře koukatelné. Zamrzí otřesně natočená havárie letadla a dost nepřehledná akce, kde je vidět, že tohle nebude silná stránka režiséra. Jinak ale kvalitní a nadprůměrná jednohubka která přesně splňuje těch nadstandartních 75%. Vzhledem k předlouhé stopáži a mé trochu vyšší chuti po akci zaokrouhluji dolů. (19.12.2008)

Tak tenhle film mi překvapivě moc nesednul. Asi mě neoslovila ta atmosféra nebo něco, ale ty hrůzy, co se jim děli v tom zajateckém táboře se mnou zas tolik nehnuli. Je to natočené velmi dobře, hlavně kamera a hudba je vynikající, ale prostě mi tam něco chybělo. Herci jsou ale suverénní. Christian Bale prostě špatně hrát neumí a tady předvádí další famózní výkon. Ještě větším překvapením pro mě byl ale Steve Zahn, kterého známe spíše z komedií průměrných kvalit, tady ale podal opravdu výborný výkon a musim uznat, že hrát fakt umí. No a pak je tady ještě famózní Jeremy Davies. No prostě se zdá, že je všechno jak má být,mně to ale prostě a jednoduše nesedlo. (06.07.2008)

Herzog je známý tím, že své filmové hrdiny nejednou vystavuje krajním přírodním podmínkám v odlehlých koutech světa a ti pod tíhou extrémní psychické a fyzické zátěže často zažívají stavy blížící se naprostému šílenství. Právě Temný úsvit můžeme do této kategorie bez pochybností zařadit. [==] Styl velmi podobný Herzogovým následujícím dvěma filmům, především co se kamerové práce týče (POV apod.), vykreslení postav a (ne)vyústění vedlejších dějových linií. Stejně jak do vyprávění postavy vstupují (a přitom mohou být pro daný úsek vyprávění důležité), stejným způsobem je vyprávění i opouští, aniž by se dostavil jakýkoliv emoční náboj. Linie tak často zůstávají neuzavřené a divák je může volně interpretovat. [==] Pouť pilota amerického námořnictva Dietera Denglera vede přes první misi, při které je sestřelen, následném uvěznění laoským uskupením spolupracujícím s Vietkongem a nakonec úspěšným útěkem do srdce nevyzpytatelné laoské džungle. Herzog inspirovaný skutečným příběhem Dietera Denglera (prvně zpracovaným v dokumentu Malý Dieter chce létat) konstruuje laoský tábor jako "typické" vězení, kde místo má pouze každodennost, repetetivnost a neustále se opakující úkony strážných. V těchto stereotypech dozorců se uvěznění v čele s Denglerem snaží nalézt jakýkoli náznak "bezpečnostní" mezery. Právě toto hledání a příprava únikového plánu jim pomáhá udržet si zdravý rozum. Po útěku jde už o téměř klasický survival film à la Man vs. Wild. Epilog pak jen uzavírá předešlé a již vyřčené. [==] Jakási transcendence, kterou jsem v průběhu projekce často cítil a jež je naprosto zjevná, dokazuje, že Temný úsvit není jen dalším filmem vyjadřujícím se k otázce vietnamského konfliktu, ale má i silný duchovní přesah. (17.02.2011)

Vietnamská vojna zase trochu inak. Herzog sa zameral na psychický rozklad zajatcov uprostred džungle v kontraste s bezmedzným optimizmom a odhodlaním jedného nich sa vzoprieť osudu. Nekonajú sa akčné orgie, politická agitácia (jedno v akom smere) ani existenciálne hlbiny. Tu ide čisto o vôľu prežiť. Film je pomalý, ale inak sa ťažko dala vyjadriť úmornost života v tábore i vyčerpávajúceho úteku. Herzog svojou minulosť nezaprie, ale predsa len ide divákovi naproti viac, ako v minulosti. Postavy si obľúbite, hlavne ja teda Stevea Zahna. Len ten koniec mohol prísť už v skoršej scénke, ale hodnotím najvyšším hodnotením. (04.01.2015)

Asi už jsem si k podobným filmům vypěstovala solidní rezistenci, takže mě Dieter Dengler ani tak nedojímal, jako spíš iritoval. Všeználek a velkohubý Američan (ač původem z Německa) strčil rypák svého bombardéru kam neměl a následovala zasloužená odplata: trocha té rákosnické šikany. Chování ostatních vězňů a dozorců radši ani nebudu komentovat, ten spolek musel pláchnout do filmu přímo z Bohnic. Bez většího zájmu jsem dokoukala až do závěrečných minut, které měly skončit scénou vrtulníku odlétajícího z džungle směr základna. Co následovalo potom, to byl teprve čirý děs a utrpení! Zvláště pro cukrovkáře by měla být přes obrazovku zřetelná výstraha, že dojde k záchvatu, ať urychleně odejdou od televize, nebo si alespoň připraví mimořádnou dávku inzulínu! 59% (07.02.2012)