Zrcadla

No já čumim jak blázen... KONEČNĚ se amíkům povedl horor, jak se patří ( už jsem začínal věřit jen ve španělské výtvory ). Jojo... všichni víme jak dopadla '' nedávná '' vlna remaků zpracovaná kolegy z USA a o to víc musim smeknout před timhle dílem. K mému překvapení mi ani nescházel Ivan Trojan, coby dabér Kiefera - neumim to vysvětlit ( dabing z duše nenávidim :), ale už od dob 24-ky ho nemůžu slyšet jinak - čest takovým vyjímkám.. Určitě jsem se na srorriM nedíval naposledy.. 90%. (30.06.2009)

Před lety jsem už na film jednou koukal, ale veškeré informace z něj jsem již dávno zapomněl. Rozhodl jsem se proto pro opětovné shlédnutí během svého dokonalého hororového týdne. Přestože si dílo pamatuji o mnoho strašidelnější, zklamán jsem rozhodně nebyl, neboť je zde mnoho děsivých a nějakým způsobem nepříjemných scén z nichž bych vypíchnul především scénu ve vaně. Nutno dodat, že Sutherland film dosti táhne a vybavuji si, že dvojka bez něj už nebyla vůbec taková. Každopádně příběh šlape jako hodinky a díky všestranosti snímku si zde každý hororvý fanoušek najde to své. 80% (12.06.2021)

Malá inovace v podobě náhrady tmavovlasých asijských holčiček za zrcadla nestačí, aby film nabídnul něco jinýho, než co už tu bylo asi tak jednostopadesátkrát. Krvavý Aja se sice v pozici režiséra snaží, ale v pozici scénáristy jen recykluje profláklé asijské hororové serepetičky (koneckounců je to remake). Škoda, protože představa, že ten v zrcadle začne dělat něco jinýho než já, byla v dětství mojí noční můrou. (27.02.2011)

Alexandre Aja se již dokonale etabloval mezi režisérskou elitu. Svými dvěma předchozími hororovými počiny získal respekt nejen mezi fanoušky, ale dokonce i mezi odbornou veřejností. Přesto se však ještě nedá označit za opravdovou režijní hvězdu. K dosažení této kýžené mety mu měl pomoci nový snímek, remake korejského snímku Geoul sokeuro. Slovo remake nelze v tomto případě brát příliš vážně. Aja se totiž rozhodl původním snímkem pouze inspirovat a až na pár společných momentů a samozřejmě základní zápletky spolu nemají příliš společného. Příběh samotný se velmi chytře rozhodl spojit několik žánrů do jednoho. Dostává se nám tu vrchovaté dávky rodinného dramatu, mysteriózní detektivky a duchařského hororu. Nečekejte však žádný maglajz, veškeré žánrové zlomy jsou přirozené a funkční. Zlatým hřebem večera je pak finále, které se předchozímu ději vymyká jak jen to je možné. Aja si chytře pohrává nejen s hlavní postavou, ale také s divákem, přičemž stále zůstává dokonale osobitý a zachovává charakteristické znaky své tvorby. Přestože se jedná o nejvyspělejší Francouzův snímek, kvalitativně za těmi předchozími bohužel zaostává. (21.09.2008)

Zrcadla jsou založený spíše na kvalitě jednotlivých scén než na celku a samozřejmě mě příjemně potěšila závěrečná pointa. Navíc chápu, že někoho pohled na zrcadla může vystrašit, ale to se mě netýká. Já si na všechny zrcadla už dávno nalepil fotky Johnnyho Deepa, abych si pohledem do zrcadla zbytečně nesnižoval sebevědomí. (25.04.2010)