Fate/stay night

Nádherný příběh, který si vypujčuje postavičky snad z každé možné mytologie...každých deset let totiž probíhá válka o Svatý Grál, ve které se utká 7 služebníků (servants)..na konci samozřejmě smí zůstat jenom jeden (to dá taky rozum, že jo). Kdybych tu měl rozebírat všechny aspekty příběhu, tak bychom tu byly až nevim do kolikati (bo nevim, kdo si to kdy bude číst, though), jelikož je příběh celkem složitý a propletený...navíc se vše odehrává za doprovodu (dalo by se říct až) esenciální hudby a chorálů, které dovedou člověka naladit na tu správnou náladu, animace je taktéž velice výborná, takže rozhodně DOPORUČUJU...ten, kdo to myslí s anime vážně by tohle dílko rozhodně neměl minout. (07.10.2006)

Jednou za deset let probíhá na Zemi Válka o Svatý grál. Jejími účastníky je sedm vybraných pánů, z nichž každý si „vylosuje“ jednoho ze sedmi služebníků. A ač nejsou pánové vyloženě nezajímaví, právě služebníci jsou tím nejlepším, co Fate/stay night nabízí. Ale popořadě. Už vzhledem k faktu, že je seriál dle PC hry, nepřekvapí, že není nestranným pozorovatelem, nýbrž má hlavního hrdinu, resp. ústřední dvojici pán + služebník (z nichž ten druhý je zelenooká a velice sympatická dáma), které se věnuje valná část neakčních scén. Co se týká všech služebníků, jednak je zábavné odhalovat jejich mytologicko-historickou minulost, vztah s pánem, případně motivace, jednak spolu svádějí úchvatné souboje, které i přes počet zúčastněných nepřesahující většinou prsty jedné ruky, nabízejí vpravdě monumentální pastvu pro oko (k vrcholům patří střety Saber s Assassinem) i ucho, anžto hudební doprovod se (nejen v soubojích) opravdu povedl. Co tedy scházelo do vyššího hodnocení? Především eliminace pocitu, že z onoho mytologicko-historického pozadí šlo vytřískat více. Rovněž bych uvítal, kdyby někteří služebníci dostali o drobet více prostoru pro svou prezentaci. I bez toho jde ovšem o kvalitní podívanou. Doplnění (únor 2011): Po více než čtyřech letech a s o trochu většími zkušenostmi s anime jsem Fate/stay night zhlédl podruhé. Nyní už si všímám mnoha použitých klišé a již nejsem tolik nadšený ze soubojů (Berserkovo nesmyslné vyčkávání, obzvláště v rozhodujícím souboji, je vysloveně hloupé), ale stále jde o zábavné fantasy, které si díky Saber čtvrtou hvězdičku zaslouží. 7/10 (04.12.2006)

I když asi (už) nejsem z divácké skupiny, na kterou tohle animé cílí, nemůžu se neohradit proti nesnesitelnému Shirovi, jehož dušínství mě zezačátku lehce iritovalo a s blížícím se koncem série přivádělo do amokových mdlob. Příběh jako takový je lehce retardovaný (nemyslím tím jen koncept Holy Grail Wars), což ale člověk u tohohle typu animé musí brát s nadhledem. Co zbývá jsou sexy holky (Rin, Saber) a super kewl ranaři (Archer, Assasin), kteří stojí v akci za vidění už jenom proto, že animace sama je kvalitní a dabing výtečný. 50% (29.06.2013)

Promarněný potenciál. Epická příběhová vložka, kolem které se to točí, je zajímavá, ale přišlo mi, že byla použita jen k účelu jistého "cool" nebo "wow" faktoru. A byla hodně nevyužita. Dále to podrývá plný eskalátor rádoby hlubokých filosofických žvástů, které najdete v jakýmkoliv jiným generickým shonenu. Korunu tomu nasazuje Shiro, u něhož jsem půlku seriálu křičel, jaký je to blbec, hlupák, někdy jsem i přitvrdil, protože jeho nesmyslně naivní chování musí rozumného člověka přivádět k nepříčetnosti. Fate/ stay night nabírá kredity na postavách zajímavé Rin a odvážné, trochu citu zbavené Saber, ne klasicky přehnanému posilování vlastností a zbraní s uplynutým časem a s tím spojené souboje. (21.11.2016)

Jedna velká bojová hra, která od začátku do konce překvapuje. Nejprve tím, jak pomalu odhaluje jednotlivé Pány i Služebníky, později intenzitou napětí a vydařenými zvraty u finálních cliffhangerů a nakonec tím, jak pozitivní dojmy po sobě zanechá i přes fatální neschopnost hlavního hrdiny. Snad nikdy jsem se v anime nesetkal s někým, jako je Emiya Shiró. Od začátku do konce na něj kladou nároky spojenci, nepřátelé i on sám a on se s neomylnou přesností pokaždé zachová přesně naopak, než by bylo záhodno. Je proto vážně zarážející, že i přes řadu jeho zoufale rozčilujících činů mi válka o svatý grál nakonec přirostla k srdci, za což můžu připsat zásluhy zejména udatné Saber a tajemným (avšak notně nevyužitým) bojovníkům Archerovi a Lancerovi. Když se totiž někdo z této trojice dá za doprovodu dokonalého Kawaiova soundtracku do válečného tance, začne běhat mráz po zádech při prvním nárazu kovu o kov. (08.08.2014)