Ruská ruleta

Ruská ruleta trpí tým, že je predvídateľná. Napríklad už z plagátu vieme, čo je témou filmu, ale k veci sa dostaneme až v polovici filmu a má nás to prekvapiť. Nnasleduje to, na čo sa tešíme, opäť nám je však jasné, ako to skončí. Potom sa obávame, či to skončí tak, ako si myslíme a Babluani nesklame, presne tak svoj film ukončí. Navyše nie sú jasné motivácie, ak niekto do niečoho podobného ide, tak bude asi smrteľne chorý, ale to tu myslím neodznelo. Prečo sa zabávať zrovna takýmto spôsobom riskovať basu do konca života taktiež nechápem, stačí si kľudne staviť pol milióna eur na Real a je to podobný adrenalín. Ak totiž prehrám, môžem sa odstreliť sám a nemusím sa spoliehať na iných a ruskú ruletu. Zaokrúhlené nahor. (11.04.2015)

Již začátek filmu je značně napínavý, pokud se vyhnete stupidnímu českému distribučnímu názvu, můžete být unešeni již z něj. My, co jsme se mu nevyhnuli, zřejmě všichni ubereme hvězdičku za tohle překvapení. Od chvíle, kdy se dostane Sebastien na místo určení, začíná perfektní a hlavně napínavý thriller. (12.06.2016)

Mladý hrdina spravuje střechu na krásném starém domě. Jednoho dne se mu do ruky dostane obálka s adresou na hotel. Dopis byl určen člověku, který ho najal. Jenže ten zemřel. Hrdina se vydávána adresu udanou v dopisu. Postupně nachází další a další indicie, zjišťuje kam dál se má přemístit. V těchto chvílích je film nejlepší. Sledujeme putování na neznámé místo, za neznámým cílem. Ve chvíli, kdy ale dojde k odhalení (tak v půlce filmu), film dost ztratí. V dalších větách se objeví nějaký ten SPOILER, tak kdo nechce, ať dál nečte. Hrdina je přiveden až na místo tajemné hry. Z té se vyklube ruská ruleta, a on je jedním z hráčů. Celá soutěž je natočena velmi dobře. Řvoucí rozhodčí, a hlavně čekání na rozsvícení žárovky (kamera kolem ní krouží, divák i hráči napjatě čekají) , aby padly výstřely, působí velmi stylově. Co naplat, největší plus začátku je fuč. Už víme, kam měl hlavní hrdina dojít, a podstatě je jasný i závěr, protože ten by se bez našeho mladíka jaksi neobešel, že? „Třináctka“ je černobílý film s pomalým tempem, který vás však pohltí tajemným odkrýváním dalších a dalších stop. Ty však jednou skončí, a zůstane jen skvěle natočená, kafkovská řežba. (13.07.2006)

13 Tzameti je svojim námetom zameniteľný s ľubovoľným nadpriemerným thrillerom. Nespolieha sa však na originálnu myšlienku či objavný príbeh, ale jeho devízou, ktorú si Babluani udržiava pod kontrolou, je forma v akej ju prezentuje divákovi. Po dobu 40 minút, teda s prehľadom celú polovicu filmu výrazne pracuje so stabilným udržiavaním v napätí a len veľmi pozvoľnou distribúciou informácií, čím buduje zvláštne mystérium okolo celého filmu. Divák je tak nútený stotožniť sa s mladým a neskúseným hlavným hrdinom (ktorého rozhodne nie je možné považovať za fyzicky či psychicky silného), držaným v absolútnej nevedomosti a komunikácia režiséra s ním je preto zásadným činiteľom. Hneď na začiatku druhej polovice sa všetko vyjasní, ale napriek jasnému a nevyhnutnému koncu napätie stále nepoľavuje a skupinové scény v miestnosti "za zavretými dverami" sú silné a atmosférické. Čiernobiela prispieva k úžasne jednoduchému komornému prevedeniu do filmu a núka sa tak ako výsledný dojem zopakovať staré známe "v jednoduchosti je krása". 80% (07.09.2014)

Zde se čeští distributoři přestřelili a dali filmu dosti spoileroidní název. První polovina na to nevypadá, ale pak už je vám jasný, o co půjde. Z počátku je ve filmu cítit francouzská nová vlna, která však neuchvátí každého. Pomalu vlekoucí se expozice vyustí v zajímavý žánr o destrukci vlastní duše. A cvrkot bubínku od revolverů je pro mě tento rok nejlepším zvukem pro vybudování napětí. (11.12.2010)