Suzumija Haruhi no júucu

Nádherný příběh člověka, který v obrovském světě hledá svou individualitu, něco, čím by se odlišil od milionů ostatních, protože je zoufalým prozřením, že zážitky, jež považuje za výjimečné, zažívají i všichni okolo... A zároveň doklad síly lidské vůle a odhodlání, schopnosti dosáhnout v životě toho, co si vytýčí. Jde o psychologicky nezvykle propracované anime, jež veškeré myšlenky ohromně atraktivním a přirozeným způsobem transformuje do děje popisujícího v zásadě běžný život studentů střední školy. Na jedné straně je Suzumija Haruhi poměrně typickou středoškolskou (mírně!) komediální podívanou, plnou krátkých sukýnek a poněkud trhlého humoru, na straně druhé dokáže během několika vteřin plynule navodit existenciálně neskutečně tíživou atmosféru, která seriál staví do zcela jiného světla. Jednotlivé epizody mají často úplně jiné tempo a náladu, jsou proměnlivé jako mysl dospívajícího člověka. Narazíme na detektivku, při jejímž rozmotávání se solidně zavaří mozkové závity, nebo obrovské bitvy vesmírných lodí, jiný díl zase tone v takřka bezeslovné melancholii deštivého zimního podvečera a kapitolou samou o sobě je fantastická nultá epizoda, při jejímž sledování jsem naprosto nechápal, oč jde, ale byl jsem bezmezně fascinován. Vypravěčem, postavami, kostýmy, kočkou na Jukině rameni... Téměř každý díl je unikátní, ale báječně spolu ladí a navzájem se doplňují. Společně s dějem se stejně důsledně proměňuje i audiovizuální forma jeho vyprávění, jejímž vrcholem jsou abstraktní obrazy malované po stěnách cesty do Haruhiny duše, obzvláště scéna se Stadionem, při níž pozná, jak bezvýznamnou pro svět je. Celý seriál má režisér pevně v rukách, nic z něj nevyčnívá, nic v něm nechybí. Při opakovaném zhlédnutí lze jen obdivovat, jak dobře v něm fungují všechny souvislosti a jak pečlivě hrají svou roli i zdánlivé detaily. Suzumija Haruhi no Júucu je jedním z těch uměleckých děl, s nimiž jsem se setkal, a už mě neopustila. (24.11.2006)

Asi to bude tím, že jsem holka, ale "žrala" jsem Kyonův ležérní styl, Haruhi mě zase tak moc neokouzlila. Anebo to bude tím, že je mi dost podobný, chvílemi jako bych se viděla ;-) Svým nechronologickým řazením mě seriál na chvíli zmátl, ale strávila jsem to, a krásně si všechno pospojovala, člověk hold musí dávat pozor při sledování. Všichni účastníci z SOS Brigády byli super a vůbec by mi nevadilo se s nimi opět setkat. Ano, bylo to super, přesto jsem se občas nudila, proto nemůžu dát plné hodnocení. Škoda, co? P.S.: Děsně se mi líbil ten pocit, když jsem pochopila narážky Mikuru a Yuki :-) (04.04.2009)

Čo sa minulého roka týka, hovorilo sa najhlasnejšie o dvoch anime. Prvým z nich bol podľa mňa veľmi preceňovaný Death note, a druhým práve Suzumiya Haruhi no Yuutsu. Hoci by som podľa rozprávania čakal, že ma zaujme skôr prvé z nich, nakoniec ma dostala práve rázna veliteľka SOS Brigády Haruhi Suzumiya. Ako tu už viacerí píšu je seriál radený nechronologicky. Myslím však, že to nevadí pretože to jednak umožní držať diváka v napätí tým, že dlhšie akosi nechápe o čo tu ide a snaží sa na to prísť sám a jednak sme nechronologické radenie epizód ešte v anime často nevideli. Seriál však nie je z tých, ktoré by nevyhnutne potrebovali rozhádzať dej tak, aby pôsobili inovatívne. I obsahom je v rámci kókó anime dosť originálny. Animačne je to jedno z najkvalitnejších anime aké je možno vidieť; stále sa čosi hýbe a záverečný taneček si s chuťou pozriete po každej epizóde. Dievčatá sú nakreslené božsky, hlavne Suzumiya je úplne božská ;-). Keďže je anime adaptáciou prvej z desiatich noviel o potreštenej stredoškoláčke, máme sa isto na čo tešiť. No a ten výrok čo tu má Idaho je geniálnou bodkou za seriálom . Deviatka je len za to, že seriál je akosi neukončený a celkovo ho prehodnotím až sa skončí 9/10 (06.04.2007)

Hahahaha, takovou srandu jsem ještě nezažil…dobrý, už dost ironie, teď vážně. Tak špatný anime jsem ještě neviděl. Ten, kdo to zařadil do žánru komedie měl asi v hlavě velký prázdno nebo v krvi pár promile. Buď jsem suchar, co nemá vůbec smysl pro humor, nebo je humor v Haruhi tak inteligentní, že jsem ho ani nedokázal postřehnout. Za celý seriál jsem se totiž usmál jen párkrát. Situace, které měly být nejspíš komické, mi koické rozhodně nepřišly. Vpodstatě nic mi tam komické nepřišlo. Jediné co se mi z toho líbilo byl opening, písničky z festivalu a ta rádoby vážná část posledního dílu, všechno nekomediální věci a mám takový pocit, že tohle by se u komedie asi stávat nemělo. Například Kyonovy komentáře, které měly velký potenciál mě z 99% nechaly naprosto chladným. Od Haruhi jsem sice žádnou vyjímečnou kvalitu nečekal, ale že to bude takový propadák jsem si skutečně nemyslel. Zatím nejhorší anime, jaké jsem zatím viděl…no dobře, ten Pokemon byl horší. (08.09.2007)

To byla jízda. Bláznivě zamíchané díly se k hyperaktivní Haruhi výborně hodí. Každá z pětice hlavních postav je tak dobrá, že si jen ztěží vyberete oblíbence. K dokonalosti chybí jen kousek. Občas jsou Kjonovi komentáře jen rádoby vtipně cynické, jindy se Koizumi až moc usmívá nebo Mikuri moc často brečí. Ale to jsou jen drobné vady na kráse. Škoda, že Haruhi po prvním resp. druhém dílu přestala střídat účesy a barevné stuhy do vlasů. (03.05.2011)