23

To tu máme zase jednou krásně rozporuplná hodnocení... Já se zbaběle přidám do průměru z několika důvodů. Scénář není tak pitomý, jak tady spousta lidí píše - nejde tu vůbec o to, hledat logiku v událostech okolo třiadvacítky, ten film je o duševně nemocném člověku a postupném odkrývání vlastní minulosti. Je fakt, že místy hodně nudí, nepřináší nic nového ani zajímavého. Není tajemný, mysteriózní, překvapivý ani při jeho sledováí nemrazí. Ale má hodně povedenou vizuální stránku, zajímavou kameru a slušného Carreyho v hlavní roli. Největší slabinou JE onen nespočetněkrát zmíněný scénář, ale zas taková tragédie to opravdu není. Mimochodem - teď jsem si všimla, že tohle moje hodnocení má pořadové číslo 666, není to záhadné? :-) (09.11.2007)

Čekal jsem skoro všeno...Čekal jsem, že by to napsala jeho žena....Čekal jsem, že by třiadvacítka mohla být víc než jen číslo...Čekal jsem, že NED bude mít důležitější úlohu...Čekal jsem, že by v závěru na zem mohla spadnout kosmická loď a zní by vylezla Rypleyová a třiadvacet vetřelců... a čekal jsem, že až film skončí a já sečtu datum svého narození vyjde mi 23 ( uf! 24 - snad to neni magicka 24),ale takový závěr jsem ani třiadvacetkrát nečekal (25.07.2008)

Skvělá práce. Jim potřebuje ještě více vážných rolí, aby zavřel hubu všem svým odpůrcům. Umí zahrát i v mystery thrilleru a Číslo 23 rozhodně není žádný béčko. Pečlivě budovaná atmosféra a šílenství kolem čísla 23, při kterém jsem se přistihl, že si sám počítám kombinace, které nám tvůrci přichystali. Tohle se určitě povedlo. Nad pointou možná každému nespadne brada, ale alespoň to není předvídatelný jako Lenssen a spol. (13.12.2009)

Joel Schumacher oprávněně platí za jednoho z nejméně vyrovnaných hollywoodských režisérů!! Jeho žánrově nepředvídatelná režie tentokráte zabrousila do vod ďábelského prvočísla (význam čísla 23 není scenáristickým výmyslem, nýbrž skutečně existující teorií – slušný potenciál by tu tedy byl), které se hlavnímu hrdinovi „dostane“ do rukou prostřednictvím knihy, kterou jeho manželka zahlédne v knihkupectví, když čeká právě na nedochvilného Jima Carreyho, kterého mezitím pokousal pes, sám se později do knihy začte, v detektivovi poznává sám sebe, začíná bláznit, hledat souvislosti atp. atp. Ocitáme se tak na hranici dvou světů, toho reálného a toho knižního, Schumacher ani v jednom z nich ale trestuhodně neudrží napětí ani stylově kompaktní celek. Jen něco naznačí, přeskočí do snového oparu, tam nešetří stylizací a následně odběhne zase opodál. Jiné pasáže jsou zase nesmyslně doslovné. Režisérův tvůrčí úsudek a invence vložená do filmu jsou minimálně matné. Vedlejší postavy jsou motivačně nevýrazné, ústřední herecké duo Carrey a Virginia Madsen (Bokovka) si ostudu rozhodně neuřízli, ale s přibývajícími minutami už lezou solidně na nervy. Jejich chybou to ale zřejmě nebude. 40%. (01.08.2007)

Už dlouho jsem nehodnotil 3*, abych si vzápětí řekl, jak vysoké hodnocení to dávám oproti ostatním uživatelům. Number 23 podle mě není tak špatný film, jak všichni tvrdí. Já se u něj ze začátku velmi dobře bavil a snové sekvence, které byli úžasně stylizované se mi velmi líbili stejně jako ďábelsky potetovaný Jim Carrey, který vůbec nevypadá jako někdo, kdo hrával v komediích. Celé je to naplánované a v půlce filmu to začne velmi skřípat, ale i tak je to zajímavé. Je tu příliš náhod, příliš čísla 23, které je doslova hledáno takže jednou postavy sečtou roky měsíce a dny a dostanou 23 a jindy jen dny a měsíce... apod. . Bohužel takhle ztrácí pozorný divák filmem vytvořenou iluzi čísla, které ovládá svět. Number 23 postupně odhaluje lehké nelogické okamžiky, které jsou od půlky filmu opravdu příliš znatelné. Joel Schumacher je opravdu nevyzpytatelný režisér a tentokrát měl dbát na větším vypilování scénáře, kterému dochází dech tak viditelně jako je součet 16+7 dohromady 23 :). Každý by měl dvacet trojku zkusit, protože mu možná sedne a najde v ní něco zajímavého a nebo jí bude nenávidět. (08.07.2007)