Dopisy z Iwo Jimy

Jako každý Eastwoodův film, také "Dopisy z Iwo Jimy" se vyznačují precizním řemeslem, pomalým tempem, koňskou dávkou emocí, kýblem témat k zamyšlení a plnou cisternou patosu. Pak už záleží jen na povaze a momentálním rozpoložení diváka, jak ten cílený útok na city přijme. Já jsem si bez větších námitek užila sledování vyhladovělých japončíků, co kopou do zblbnutí tunely, aby zabránili početně i technologicky zdatnějšímu nepříteli v ovládnutí strategicky významného pustého ostrova. Poslušní žluťáci, rozervaní mezi vštěpovanou loajalitou k Císaři a touhou přežít, vrátit se k rodinám, ryzí hrdinové i sebevražední fanatici, intriky a rozpory mezi nejvyššími důstojníky, nedostatek zásob, sračky ze špatné vody, námaha, hlad... a bombardování, trvající celé dny i noci. Na tomto pozadí se chvílemi promítají střípky ze životů některých vojáků - od nudnějších záblesků generála, přes silnější úryvky pekaře Saigó a fízla Šimizu. Prostě normální lidi semletí ve víru nelítostných událostí... no, vlastně ne tak úplně normální - pro většinu kultur je asi obvyklé za všech okolností bojovat až do posledního dechu, dokud zbývá alespoň nepatrná špetka naděje, a nepokládat předčasně hlavu na špalek, aby cti bylo učiněno zadost. Celkem by mě zajímalo, jak emerické publikum přežilo nutnost po většinu stopáže louskat titulky:-). 80% (27.02.2012)

Hanako, kopeme jámy. Kopeme každý den... V americkém filmovém průmyslu, až do této doby, neexistoval film, který by projevil byť jen minimální sounáležitost či soucit, s jakýmkoliv protivníkem Spojených států, za druhé světové války. Clint však opět vyplul proti proudu a (společně se snímkem Vlajky našich otců) v roce 2006 vyslal do kin tento japonsky natočený snímek, zobrazující průběh bitvy o Iwo Jimu. Tentokrát však právě z pohledu hrdých samurajů, kteří ostrov brání a dává zde silně vzpomenout (nebo naopak zapomenout) na legendárního Akiru Kurosawu. První polovina příběhu, kdy se japonští vojáci připravují na válku, je šestihvězdičková a byl by hřích z ní vystřihnout byť jen jedinou vteřinu, druhá je pak trošku přímočařejší a velkolepější, co do velikosti jednotlivých scén. Ale zároveň se paradoxně trošku táhne. Jako celek film vypadá originálně a patří mezi nejlepší od Clinta Eastwooda. Ten se zde snad nemohl vyjádřit jasněji. (18.11.2009)

Eastwood je diabol. Pôvodne chcel nakrútiť „len“ vysokorozpočtový hollywoodsky vojnový epos VLAJKY NAŠICH OTCOV. Potom ho to však zlákalo na opačnú stranu barikády a okamžite nakrútil aj druhý vojnový veľkofilm. Tentokrát výlučne z pohľadu tých, ktorí posvätný ázijský ostrov Iwo Jima bránili do posledného dychu (a muža). Ak máte radi vojnové eposy, dozaista si prídete na svoje. No môžu vás zaskočiť dlhé pokojné pasáže, počas ktorých sa „nič nedeje“. Naopak, niektorých budú tradičné akčné výjavy s bombardérmi, tankami a guľometnými hniezdami otravovať (pretože ich videli v 20. iných filmoch) a ocenia práve dialógové momenty. (29.08.2008)

DVD/// Obsazení 8/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Efekty 7/10/// Ken Watanabe, opět kamera a filtry, hudba, příběhy postav -strašně přetažená stopáž/// Druhý válečný film od Eastwooda, jen z opačné strany, avšak sledující stejný konflikt. A mohu říct, že Dopisy jsou lepší než Vlajky. Zajímavé je, že ani v jednom z filmů nepotkáme tváře (hrdiny) nepřitele. Vždy je nepřítel jakoby anonymní, jen mi (záleží za kterou stranu hrajete) jsme obyčejní lidé, kteří máme strach nebo na někoho myslíme. Proto zřejmě dva filmy. Které jsou naštěstí od sebe dost odlišné, aby se nestalo, že dvakrát budeme sledovat totéž. Přestože jsou Dopisy tedy lepší, nemohu říct, že by některý film byl zrovna výhra. Zhlédnout za den cca 260 minut o tom samém, to chce mít výdrž. Jenže podruhé do toho už nepujdu. Být z toho jeden film, bylo by to mnohem lepší. Dopisy jsou tedy zajímavé, ale ten druhé film je zbytečný./// Celkem 71%/// (26.12.2007)

Je to dosť dobrý vojnový film od Clinta Eastwooda. Má veľmi dobrý príbeh o japonskej osádke ostrova Iwo Jima, ktorá chce ostrov ubrániť pred mnohonásobnou americkou presilou za každú cenu. So spracovaním som nadmieru spokojný, vôbec neprekáža, že film celý čas plynie pomaly, dej po celý čas dokáže zaujať a japonskí vojaci sú po všetkých stránkach pre film lepší ako americkí, sú tu dobré dialógy a dostatok postáv, ktoré si dokážu získať pozornosť. O bojové scény tu moc nejde, síce sa bojuje prakticky polovicu filmu, technicky je to zvládnuté výborne, veľkolepo a rozpočet viditeľne nechýbal, ale akcia celý čas slúži ako kulisa alebo sa sleduje z diaľky. Vo väčšine vojnových filmoch by mi to moc nesadlo, ale kedže tento film je celý čas hlavne o postavách a ich vnímaní celej situácie, tak to vôbec neprekáža. Herecké obsadenie je veľmi dobré, či už Ken Watanabe, Shido Nakamura, alebo nové tváre, nikomu nemám čo vytknúť. Réžia a technická stránka sú výborné, Clint Eastwood si zaslúži pochvalu a páči sa mi aj hudba. Listy z Iwo Jimy je podstatne lepší film ako Vlajky našich otcov a celkovo by som ho označil za jeden z najlepších vojnových filmov vôbec. Objektívna kvalita filmu- 85%, film sa páči mne na 77%. (07.04.2011)