タイヨウのうた
Midnight Sun
Obsahy(1)
Šestnásťročná Kaoru Amane (Yui) každé ráno pred východom slnka z okna sleduje autobusovú zastávku oproti cez cestu. Vždy sa tu zastaví vášnivý surfer Koji Fujishiro (Takasi Tsukamoto) predtým než odíde s priateľmi na pláž. Hoci Karou je do neho zamilovaná, nič viac nepodnikla. Nemôže. Trpí vzácnou alergickou chorobou pokožky a slnečné svetlo by ju zabilo. Ale raz sa náhodne stretnú v noci a preskočí medzi nimi iskra. Ale je vôbec možné skutočne ľúbiť niekoho s takou vážnou chorobou? (koba)
(více)Videa (2)
Recenze (35)
Dej je veľmi predvídateľný a ako sa vlastne skončí je jasné už od začiatku, k tomu je film veľmi zdĺhavý a je tam zopár nudnejších pasáží. Príbeh je ale nádherný a nájde sa tam viacero momentov, ktoré dojmú, za čo môže najmä skvelá hudba (dosť pravdepodobne najväčšie pozitívum na filme). Niektoré veci však mohli byť lepšie spracované, scenáristicky mi to veľmi nesadlo a trochu to kazí aj spomínaná dĺžka (skrátiť to o nejakých 15 minút by podľa mňa nezaškodilo), no stále som spokojný a minimálne za tú hudbu by som dal pokojne aj vyššie hodnotenie. Silné tri. ()
Japonské melodrama na motivy televizního seriálu o dívce, která kvůli své nemoci může chodit ven pouze v noci, miluje zpívání a po nocích hraje na ulici. Ta se zamiluje do chlapce, kterého každé ráno vidá, jak jede surfuvat. Film je ušit na míru hlavní představitelce Yui Yoshioko, která je opravdu rozkošná. V tomhle filmu debutuje jako herečka, jinak je to ale zkušená zpěvačka a zpívání ji opravdu jde. Mimojiné se podílela například na soundtracku k Hinokio. Nějaké herecké výkony se po ní moc nechtějí, většinu slov, které pronese, je zpěv. Herecky zajímavější jsou ostatní role, hlavně její otec, který je fakt sympaťák. Snímek se nese v celku pomalém tempu, prokládaným krásnými písničkami a atmosférou léta a prázdnin. Konec je trošku vyděračský, ale nijak přehnaně a já jsem si opět pobrečel, ale celých posledních pět minut. ()
Dívka kterou by zabily sluneční paprsky chodí ven za tmy a tráví osamělé noci s kytarou a svými písničkami. Ve dne se dívá z okna na protější autobusovou zastávku na jednoho chlapce, který se jí moc líbí. Seznámí se s ním, celou noc jsou spolu a ona zapomene na čas. Fuji ovšem netuší, že Kaoru je nemocná. Krásný a křehký příběh o lásce, který mi jen maličko pokazila hlavní představitelka (ty citové scény jí moc nešly). ()
Absolutně mne nepřekvapuje, že většina z mých oblíbených zde udělila 5*, já s nimi budu držet basu :-) Již první záběry filmu ve mně vzbudily pozitivní pocity a první dojem většinou neklame, platilo to i zde. Svým způsobem jednoduchý film s pár herci, ale chytne za srdce a zaujme - tiché, pomalé, melancholické, romantické, dojemné a k tomu vám zde navíc naservírují pár krásných písniček s pěknými texty, ostatně i soundtrack jako takový je velmi podmanivý. Hlavní představitelka (zpěvačka Yui) je bez debat jednou ze součástí filmu, která se na celkovém dojmu podílí nejvíce - křehká, romantická, milá a velmi půvabná dívka, a navíc překrásně zpívá a hraje na kytaru. Její půvab a výraz ve tváři mi občas přinesl na mysl miloučký snímek Hatsuyuki No Koi s Aoi Miyazaki, jisté společné rysy by se ve filmech našly. A píseň na konci filmu? Ta zde získává další rozměr... ()
Další japonská (klidně si doplňte korejská) romantika, která se nebezpečně blíží německým televizním "artovkám" od Rosamunde Pilcher. Z námětu mohl dobrý scénárista vytřískat třikrát tolik a kdyby tam byly schopní herci, jistě by nemuseli plochost svého hraní překrývat zpíváním. Yui mám jako zpěvačku rád, ale měla by u toho raději zůstat. Děj se drží v přesně stanoveném, ohraném (a generaci prověřeném) schématu; srdceryvné výlevy a proslovy působí neskutečně trapně a nebudu je akceptovat jenom proto, že je to japonské. - 50 % ()
Reklama