Interview

Vygradované a vypointované avšak nedořečené dialogy (což se velmi přibližuje realitě, že), skvělé herecké výkony obou protagonistů. Tato dvě superlativa jdou na úkor technického zpracování a nenápadně nevtíravé režie. Už jen kvůli zážitku, který vás prostě nemůže nechat v klidu, ať po stránce emocionální či myšlenkové, si Interview zaslouží shlédnout.. U mě za 80% . (15.09.2007)

Vygradovaný dialog dvou silných osobností, krutých protivníků, ktěří se klamou, hádají, nenávidí i milují, odehrávající se během jediné noci, kdy morální zábrany padnou. Během nevázaného rozhovoru notně opojeného alkoholem se z cynického novináře stane zpovídaná oběť velmi inteligentní herečky z podřadných filmů. Syrovou atmosféru snímku, který téměř neopustí jedno prostředí umocňuje ruční digitální kamera a přirozené výkony Steva Buscemiho a Sienny Miller. Vnitřní (a erotické) napětí mezi nimi by se dalo krájet, jejich výměny názorů jsou ostré jako nože. "Neexistuje rovnost. Je jen vítěz a poražený." Tento filmový zážitek ve mně rezonoval ještě dlouho a chci ho vidět ještě alespoň jednou, abych si ještě ujasnila, proč se vítěz stal vítězem a poražený poraženým. Mrazivé, zvrácené, inteligentní. (08.12.2007)

Heh. Mno, se závěrečným rozuzlením samozřejmě dává spousta věcí smysl a mnohé věci, které jsem oboum hercům a Steavově režii chtěl strašně sepsut se stávají naprosto samozřejmými a chytrými pozitivy. Tím, a ještě více obsahem samotného scénáře, se pak tak odlišuje od filozofujících konverzaček Linklatorova střihu natolik, že by případné srovnání bylo by poněkud mimo. Velice cynické, jako celem zajímavé, ale buďte připraveni, že budete dlouho zmateni a dost možná rozčarováni. 60% (15.07.2008)

Novinář, bývalý válečný zpravodaj, dnes zaměřený na politiku, má udělat rozhovor s průměrnou herečkou, známou svými výstřelky, aniž by viděl jediný její film, tedy jeden vlastně ano, omylem („Viděl jsem ho v letadle. Moc si ho nepamatuju. Většinu času jsem měl vypnutý zvuk. A pořád jsem si přál, aby to letadlo spadlo.“). Její prací opovrhuje, ona zase nedbá dochvilnosti a vrací mu stejnou mincí. Ani jeden není schopen vzít vážně svět toho druhého. Jako dva kohouti v souboji čistě konverzačním se ocitají v jejím bytě, kde rozhovory o ničem a o všem získávají konečně na síle – předešlé situace se ale stále vrací, tu má navrch on, pak zase ona, jsme jako v začarovaném kruhu, ve kterém hraje hlavní prim „hra“. Ale je to moc příjemná hra, ve které za přítomnosti štěkajícího telefonu padne láhev skotské, lajna koksu a řada nejniternějších tajemství. A nebo také ne!?! Je s povzdechem, že dialogy i situace jsou občas (přiznejme si) minimálně nevěrohodné, že zpochybňují celou myšlenku. Naštěstí je tu autentická kamera, která podtrhuje minimalistické uchopení celé látky a zvláštní chemie mezi oběma představiteli, jenž se permanentně pohybují v mezích sexuálního jiskření a absolutního opovržení. Hudební motivy pak přicházejí v pravou chvíli, jakoby dávaly hrdinům prostor si vydechnout. Skladbu Love Gets In The Way (Dayna Kurtz) jsem si musel hned sehnat. Prakticky po celý „filmový život“ neselhávající Steve Buscemi je ale stále lepší herec než režisér (zde i scénárista) a jeho okoralý a vyhořelý cynik zanechá nejednu vzpomínku a koneckonců i nepřehlédnutelně půvabná Sienna Miller dokazuje, že v ní roste zajímavá směsice hereckého nadání. Základ to mělo znamenitý, ten se jen průběhem děje mírně převařil, tu a tam připekl. Rozhodně tu ale platí – v jednoduchosti je (pořád) síla. Mimochodem, komorní Interview je prvním článkem zamýšlené trilogie. *** až ****, tak si vyberte!! (29.01.2008)

Citově drblá herečka, která se asi nudí v životě a nebo zapomněla, kde končí dosah kamer a studia - realitu si zaměňuje za film a ze všeho dělá takovou tu vážně béčkovou telenovelu. Jenže schválně (pomsta?). Zřejmě. Ale tak nebo tak je po chvíli emocionální výbuchy přestanou bavit. Jediné štěstí celého filmu spočívalo v hodině a 20 minut co by délky stopáže. (04.12.2016)