Interview

Cca po 2 letech od zhlédnutí holandského originálu jsem se konečně dostal také k remaku. A popravdě řečeno se mi Buscemiho verze líbila o něco málo více. Možná je to právě samotným Stevem, který mi ve své roli přijde perfektní, a tak nějak sympatičtější než jeho předchůdce (Sienna Miller v mých očích uhrála s Katjou Schuurman zhruba plichtu). Ale změnila se i atmosféra snímku. Holandský originál je tvrdší, syrovější; tím rozhodně nechci říct, že by Interview byl čajíček, to určitě ne, ale tak nějak se na něj líp koukalo, víc než mrazilo to v něm jiskřilo a celkově byl film více civilnějším. Oproti předchůdci dávám půl hvězdy nahoru. (02.07.2012)

Konverzačky mám docela rád, ale tahle mě moc neoslovila. Jo postavy jsou dobře napsaný a Buscemi s Millerovou hrajou opravdu dobře a jsem rád, že jsem s ní konečně viděl film kde nejenom hezky vypadala. Ale ty dialogy mě k tomu prostě nepřitáhli a až na poslední čvrthodinku mi to přijde,že to celé směřuje odnikud nikam. Navíc to má až příliš pomalé tempo, takže jsem se i přes malou stopáž chvilkama docela nudil. Aspoň že ta poslední čtvrthodinka je dobrá a má to opravdu dobré zakončení. 60% (27.03.2009)

Interview je dokonalý konverzačný film bez zaváhania, bez nudných scén a z fantastickou ústrednou dvojkou. Steve Buscemi natočil svoj osobný vrchol, čo sa týka filmovej tvorby a keď na to príde tak aj za vrchol tej scénaristickej. Film sa nikam nenáhli a dáva nám skvelý priestor nazrieť do skúkromia dvoch hlavných protagonistov, snažiť sa pochopiť a uvidieť, čo nie je len ich povrchná a hlúpa hra a potom naplno prejaviť sympatie či už k jednému, alebo k druhej. V tomto smere sa nemôže jednať o dokonalejšie dielko, alebo aspoň o veľký, malý film, pretože práve tá hra, ktorá ma rôzne zvraty, pôsobí čudnejšie, a zároveň prirodzenejšie než čokoľvek čo som mal možnosť vidieť. Koniec je síce veľmi predvidateľný, ale ako celku nejako výrazne neubližuje. Pre mňa skvelý film ku ktorému sa z radosťou určite raz vrátim. (03.07.2010)

Dost rozporuplný film. V první polovině jde o nemastnou neslanou konverzačku mezi nevyzpytatelným novinářem a na první pohled naivní herečkou, nicméně poté začíná atmosféra houstnout a dokonce mě i začalo zajímat, o čem celou dobu ti dva pořád žvaní. Problém je ale v tom, že se člověk ve všech těch emočních veletočích, šokujících vyznáních a scénáristických kličkách začíná ztrácet a po posledním "zvratu" jsem měl chuť spíše vzteky vypnout televizi, protože takový podraz na diváka nejsem ochoten jen tak odpustit. No však uvidíte... (25.11.2009)

Buscemi je zabehnutý týpek, ktoré mu to svedčí jak pred tak za oponou a keď sa znenazdajky ocitol pri kormidlovaní jednej z troch holandských prerábok, tak som jeho angažovanie vrelo uvítal. Nutno napísať, že nesklamal, ale ani neočaril. Jeho interiérové “Interview” spĺňa niekoľko predpokladov jedného z tvorivých procesov nezávislého filmu - má ukotvený model kontinuálneho rečnenia medzi minimálne dvoma, navzájom sa ovplyvňujúcimi osobami, z 95% sa koná na vyhranenom zázemí priestraného apartmánu, inam sa nepresúva a ťažisko problému neupriamuje na tzv. temporary pleasure diskutujúcej/koketujúcej dvojice, ale na ich podvedomé pochody a pudové nuanse. Chýba mu však to zlomové - uveriteľnosť a obsahuje to škodlivé – predvídateľnosť. Nenudí pri sledovaní, ale štípe pri zamyslení. Nezúrim, zvládam, no neodpadávam. (06.01.2011)