Uvnitř

,,Chci dítě. Otevři Sáro, neboj se!“..... Byl pozdní večer, vánoční čas. ,,Tma jako v hrobě, mráz v okna duje, v světnici teplo u kamen; v krbu se svítí, stará podřimuje“ .... Aby bylo jasno – ta stará je dost mladá na to, aby byla těhotná, a kdo by čekal (nějakýho) Ducha vánoc, šeredně se plete. Spíš ,,pod plachetkou osoba“..... Jeden Štědrej den, jeden dům, jedny nůžky a 8 lidí. A TEN UVNITŘ VŠECHNO CÍTÍ! Hodně dobrý napětí, uvěřitelný zlo. Bejt zpropadenej vraždící bastard se taky musí umět. Stejně jako se bránit. A TEN UVNITŘ TO CÍTÍ! Jasan, i tu najdeme zkratovité (podivné) jednání. Ale dá se to ,,kousnout“. K dobru jim přičtu, že jsem párkrát vyprskl smíchy (ne, krev to nebyla!) KDE JSI TY KURVO! Každopádně jsem měl po dlouhý době v noci strach. Brutalita se stupňuje a i když zrovna žánr exploit nemusím, vím, že Sára by mámu volat neměla (zvlášť, když ji sama sejmula). CO CÍTÍ TEN VENKU nevím, každopádně u Sáry se bude muset malovat. Jednoduché a funkční! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Hledám film na Štědrý večer (v Popelce je málo popela). 2.) Zdálo se mi o nůžkách v rozkroku (a taky v noze, v oku....). 3.) Chci vidět nejpodivnější porodní asistentku a nevšední porod. PŘÍBĚH *** HUMOR ne (i když...) AKCE ** NAPĚTÍ **** (15.03.2011)

Téma krize rodiny a svobodných matek zřejmě nikdy nebylo zpracováno brutálněji. Postava Sarah je klasickým případem dítěte, vyrůstajícího v neúplné rodině (setkáváme se pouze s její matkou, o otci nepadá zmínka) a následně kopírujícího tento model. Pro vyznění příběhu není podstatné, jakým způsobem její přítel zmizí z jejího života; důležitá je fatalita, se kterou k tomu dochází - jako by dětem z nefunkčních rodin bylo předurčeno, že se později v roli rodičů nevyhnutelně ocitnou v totožné situaci. Vzhledem ke zklamání, jakým pro Sarah zjevně její dosavadní rodinný život byl, je logické, že se k vlastní matce staví až odmítavě (odvoz do nemocnice si zařídí raději u kolegy z práce, kterému svěří i klíče od svého domu = chová k němu větší důvěru a pravděpodobně v něm nachází absentujícího otce). Sama má sklony k izolaci, film opět toto žene do extrému a nechává Sarah doma samotnou na Štědrý večer (kdy jindy by měla být rodina pohromadě, ať už jsou vztahy jakékoli), kde jí dělá společnost jen místní policejní patrola. ____ V úvodní scéně na lavičce míří hrdinka fotoaparátem na šťastnou, kompletní rodinku a opakovaně tiskne spoušť. Foťák je v tuto chvíli zbraní/pistolí, skrze kterou si Sarah vybíjí svoji frustraci a zároveň ikonizuje něco, o čem ví, že sama nikdy nebude mít. V průběhu filmu využívá fotoaparátu ještě dvakrát a pokaždé znovu jinak. Nejprve jako detektivní nástroj, nakonec jako baterku. ____ Těhotenství Sarah děsí především na tělesné úrovni; dítě vnímá jako vetřelčí zárodek. Ve chvíli, kdy se ona/její dítě dostává do ohrožení, není jasné, do jaké míry se brání, protože je v nebezpečí i ona sama. Je to ale až fyzická bolest, která aktivuje ochranitelskou, pudovou reakci. ____ Na svého bývalého partnera vzpomíná v čistě erotické rovině; chybí jí mužské fyzično, nikoli postava konkrétního otce. Muž v její fantasii je nahý a nemá tvář, je tedy zaměnitelný. ____ Inside ku své škodě obsahuje i velké množství samoúčelné řezničiny, která vyplňuje valnou většinu snímku. Alespoň že se jedná o vydařený gorefest v artovém stylu. (21.10.2009)

Právě jsem viděl ten nejbrutálnější a nejdrsnější film ve svým životě. Tomuhle se prostě nevyrovná absolutně nic, všechno neskutečně realistický a neuvěřitelně krutý násilý, častokrát sem ani nemoh uvěřit co se to tam děje za neuvěřitelný věci a to mam za sebou fakt pěknejch pár ultrabrutálních filmů, ale tohle je přímo rozdrtilo na krvavou kaši a to všechno ještě zabalený do vynikajícího a hodně napínavýho příběhu s výbornou hudbou. (14.03.2008)

Mateřské inferno. Atmosféra funkční na 666% - stará se o to kombinace bezkonkurenčně démonického zjevu Béatrice Dalle, dlouho nejasné příčiny všeho zla a extrémně nepříjemné brutality. Několik vizuáních nápadů je vyloženě lahůdkových (žena objevující se a zase mizící v temném prostoru dveří). Jediná škoda, že finální pointa na vysoko nastavenou laťku úplně nestačí, nemluvě o narůstající debilitě v závěru ("respawn" policajta). (09.10.2010)

Tak tohle musím nejdřív rozdejchat a pak se uvidí. Jedno je ale jistý Francouzi pořádně přitvrdili, jejich začátky nebyli vždycky gore, ale tohle je pořádně krvavá, brutální jízda. Prozatím 4,5*... Přibližně po 24 hodinách... nakonec jsem to rozdejchala na 5*... a co z načatým večerem, že bych si pustila À l'intérieur. (08.01.2009)