Až na krev

Dokonalá studie amerického snu, která ukazuje, že ten nemusí být vždycky čistý jako lilie (o čemž se nás mnohé jiné filmy snaží vehementně přesvědčit). K výkonu Daniela Day-Lewise jen drobná poznámka: tvrzení, že jakoukoli postavu HRAJE, se rovná téměř urážce - on se tou postavou skutečně STÁVÁ. Pan Stanislavskij se musí tam nahoře tetelit blahem :-) (30.05.2008)

"That was one goddamn helluva show." No, to teda byla... Často tu v ostatních komentářích padají silná slova typu film roku a podobně. Já bych se nebál jít v časové ose do poněkud širšího měřítka. Proč? Protože je to již pěkných pár hodin co projekce skončila, ale ještě teď se tetelím naprostým blahem. A něco mi říká, že ještě pěkně dlouho budu. Mám pocit jakoby to Anderson natočil přímo pro mě. Toto veledílo plně vystihují pouhá čtyři slova: cynismus (ohledně lidství), cynismus (ohledně náboženského fanatismu, respektive náboženství vůbec), cynismus (ohledně amerického snu) a cynismus (ohledně všeho ostatního). Prostě cynický egoismus jdoucí až na krev a dobrý pocit z toho, že se Anderson na Poklad na Sierra Madre díval pozorně. Doplnění: Podruhé a snad ještě lépe. Anderson mě i při druhé návštěvě kina utopil v černém zlatu. A já si to topení sakramentsky užíval. Je na čase podívat se TOPce na zoubek. (29.03.2008)

Až na krev svou pomalejší, ale za to velmi precizní režií vzdáleně připomíná No Country for Old Men. PTA dal do filmu opravdu hodně a je to znát, přesto to však není on, kdo by měl být středem pozornosti, protože svým správným vypravěčským hlasem, unikátní řečí těla, která se přesně hodí k hrané postavě a mírně shrbeným pohybem na obrazovce doslova září Daniel Day-Lewis - Oscarová hvězda roku 2007... Film se úspěšně vyhýbá klasickým, mainstreamovým aspektům jako např. jednoznačný konec, láska, morálka, rodina i vesměs ženy obecně. Typický dramatický oblouk se zde nebuduje, místo toho se nenuceně soustředí na vývoj charakteru ústřední postavy a zbytek prostě jen tak plyne... Výsledek je dílem originálním, zvláštním a uhrančivým, ale také je z něj cítit, že je více točeno pro "filmové umění", než pro vyprávění příběhu... 9/10 (04.08.2008)

Delikátne! Po dlhom čase som konečne uvidela film, ktorý by som najradšej zaliala samými superlatívmi. Nadmiera pomalého plýživého tempa, pričom divák mohol vstrebať každý jeden technický či obsahový detail, vnímať psychické stavy hlavného hrdinu podmienené najmä vybudovanou nenávisťou a pýchou, ktoré nemohli spieť k ničomu dobrému. Dokonalá ukážka prelietavého šťastia, našich osudových zásahov a trpkosti ľudí vyberajúcich si takmer vždy tú nesprávnu cestu. Na prvý pohľad vyzerajúca (ne)osobná, chladná, ironická dráma čerpajúca zo života ropného magnáta - chladné, politické a neprístupné. Po dosiahnutí slávy a očakávaných úspechov sa však Anderson vyberie úplne inou cestou a zasahuje do nevyrovnaného života hlavného hrdinu, pomaly a postupne stupňovaný pád vďaka excelentnému hereckému koncertu Daniela Day-Lewisa, z ktorého mi behali po tele zimomriavky. Pôsobivá a nevtieravá hudba a zdĺhavé dialógy podfarbené sarkazmom a iróniou. Možno mi trošku vadilo nestotožnenie sa so všetkými postavami alebo prvá hodina ignorujúca záujem diváka, sústredená iba sama na seba. Zrejme to budem musieť vidieť ešte druhýkrát, no i tak ma to nadchlo, vynikajúca dráma, ktorá sa dokázala zaobísť aj bez sentimentálnych výlevov. (19.09.2008)

Život ohlodaný na samou existenciální dřeň...symbolika extrémně prožívaného individualismu západní civilizace v mistrné metafoře kapitalismu, Max Weberem popisované křesťanské etiky protestanství a asexuálně vnímaného fenoménu fungování západní ekonomiky. Jeden z nejsilnějších filmů poslední doby... (02.05.2010)