Reklama

Reklama

Epizody(24)

Yuuichi Aizawa se po sedmi letech vrací do města, kde v dětství trávil zimní prázdniny. Nastupuje zde do druhého ročníku střední školy a stejně jako tenkrát bude bydlet u své tety, která má dceru v Yuuichiho věku. Ta se jmenuje Nayuki a kromě ní a Yuuichiho hraje v Kanonu hlavní roli ještě čtveřice slečen. Tři z nich Yuuichi poznal již onehdá před sedmi lety, jenže události z té doby si téměř nepamatuje, takže má 24 epizod seriálu na to, aby se rozpomenul, anžto minulost je často klíčem k aktuálním potížím. Kanon je druhou seriálovou adaptací stejnojmenné počítačové hry. (yenn)

(více)

Recenze (43)

Emo-haunter 

všechny recenze uživatele

Tak konečně shlédnuto, byť jsem to tedy dost protahoval. Celých 24 dílů čekáte kdoví co, první půlku se seznamujete s charaktery a získáváte si k nim určitý vztah, byť také ne, když jsou všichni tak pozitivní. Pak ale už nějak očekáváte, že se začne něco dít a odkrývat se velké tajemství, které ale nakonec tak nějak vyšumí do prázdna. Ve finále se tak jedná o velmi komorní skromné anime, ve kterém nespatřuji výjimečnost. Musím ale určitě vystihnout moc pěknou animaci, prostředí, i práce se střihem. Celkový nápad ovšem nevyužil potenciál, který má, což je za mě určitě škoda. Je mi jasné, že se tento seriál dá interpretovat z více úhlů pohledu a není jednoznačný, avšak z mého pohledu jsem byl tak trošku závěrečným rozzuzlením zklamaný. Možná je chyba ve mě, a některé důležité momenty mi unikly, souhlasím určitě s tím, že těch symbolů je tam hodně, a že při potenciálním druhém shlédnutím bych našel další zajímavé skutečnosti, avšak očekával jsem zkrátka více. Neříkám, že tomu v budoucnu nedám třeba šanci, protože bych doopravdy chtěl vědět, co tím tvůrci doopravdy mysleli a s tím reálným vysvětlením potlačením negativních vzpomínek kvůli úrazu kamarádky se nemohu ztotožnit a nesouhlasím s tím. Těch prvků magického realismu, místy až lehkého surrealismu a prolínání reality, vzpomínek, věcí které se nestaly, inu, zamotaný je Kanon rozhodně poměrně dost! Zatím ale větší hodnocení udělit nemohu. Ano, mluvil jsem o komornosti, a pak tu mluvím o nejednoznačnosti, rozdíl je ale v tom, co se nám snaží říct režie tím komorním zakončením, které pak komorně dělá celý film, a tím, co se se většinu dílů snaží seriál být - tajemný, nejednoznačný - v tom já osobně vidím to zklamání :) ! 65% ()

biasim1 

všechny recenze uživatele

Anime podle VN od tvůrců Clannadu zadaptováno opět Kyoto animation? Zní to naprosto skvěle, ale také to znamená, že jsem prostě musel neustále Kanon přirovnávat ke Clannadu, takže to samé udělám tady. Celá tahle série je Clannadu, hlavně tedy první sérii velmi podobná, takže se jedná o ze začátku velice pozvolné vyprávění, ale později, jelikož tu máme sérii jenom jednu, se dostaneme k těm smutnějším momentům, které mi zde přišli oproti Clannadu trochu méně intenzivní, ale zase jich bylo daleko více a po přibližně polovině se budou objevovat častěji a častěji a už si ani nenajdete moc času na oddych (oproti druhé poloviny After story, kde nemáte vteřinu na to se zastavit to je ale vlastně pořád celkem v pohodě). Konec, o kterém už tu někdo psal, že byl takový... Ne úplně sedící k stylu série mi přišel naprosto perfektní, bez spoilerů k tomu ale nemůžu říct víc. Menší mínus u mě má hlavní postava, která mě nějakým způsobem začala zajímat až někdy v poslední třetině. To ale vynahradí ostatní ženské postavy, protože Makoto a Ayu si prostě nemůžete nezamilovat. V celku to byl fajn smutný zážitek, ale až si příště budu chtít vybrat něco v takovém stylu, bude to asi stále Clannad. 8,5/10. ()

Reklama

Honza135 

všechny recenze uživatele

„I SEN NAKONEC SKONČÍ. JAKO SNÍH TAJÍCÍ V JARNÍM SLUNCI. JAKO MLÁDÍ V LIDSKÝCH TVÁŘÍ. JAKO VZPOMÍNKY BLEDNOUCÍ VE VĚČNOSTI. MŮJ DLOUHÝ SEN SE CHÝLÍ KE KONCI….“ Tato série je remakem 12-ti dílného seriálu, který byl vytvořen podle stejnojmenné vizuální novely. Oproti původnímu seriálu je tento remake dvojnásobně delší a obsahuje většinu příběhu z původní hry. Hlavní hrdina Aizawa Yuichi přijíždí po sedmi letech do zasněženého města, kde jako malý trávil prázdniny u tety Akiko. Bohužel si ale z té doby nic nepamatuje, a tak postupem času pomocí své sestřenky Nayuki a nových kamarádek postupně odhaluje zapomenutou minulost... » Co se mi líbilo: 1) Dramatický děj. Jak u adaptacích novel od studia Key bývá zvykem, seriál nám zpočátku poskytne notnou porci komedie, kdy se Yuichi seznamuje se slečnami a během toho zažívá kopec srandy. Jenže nic netrvá věčně a postupem kapitol se dostaneme do dramatické části, kde nejedna slzička ukápne jak leckterému tvrďákovi, tak i romantické dušičce. 2) Děvčata. Nemá smysl skrývat, že jsem ty holky prostě žral. Tak třeba Nayuki, jejíž roztomilost vynikala spolu s její barvou hlasu. Je to slečna, která ujíždí na roztomilých zvířátkách a jahodách, kterou ráno z jen tak nevzbudíte. Byla mi sympatická především svojí povahou. Poslední věta se dá užít i ve spojitosti se Sayuri, která byla až nadměrně veselá, nicméně to k ní sedělo. Na její charakteristický smích nejde jen tak zapomenout. Příliš se toho o ní v seriálu nedovíme, ovšem to mě motivuje k přečtení visual novely. Nicméně největší motivací k četbě je tu její kamarádka Mai. Tajemné děvče, které není příliš populární především kvůli spojitosti s vandalstvím. Moc toho nenamluví a postrádá viditelnější emoce, až se zdá, že ji něco vnitřně trápí. V jejím příběhu mě především fascinovala dynamika děje, která se tu rozjede na plné obrátky a kolikrát jsem překvapením vyskočil z gauče. Za mě je to dospělá slečna, která s klidem strčí Ayu do kapsy. Ne, já proti Ayu nic nemám, nebijte mě! Jen mě lolitky prostě nelákají. 3) Kresba. Je znát, že se pod dílo podepsalo Kyoto Animation. Žádné zbytečné sexuální narážky, jen čistý příběh zaměřený na rozkošnost děvčat a bohatou animaci. Jedná se o další vývojový stupeň kresby z předchozího Airu, což je znát především podle kresby očí, která ale všem divákům nesedla. Já si na to musel chvíli zvykat, ale za mě můžu říct, že mi to ve výsledku vůbec nevadí. 4) Hudba. Možná si říkáte, proč je opening tak smutný. Vězte, že po načnutí druhé třetiny děje vám rychle dojde proč. Otvírák vystihuje skvěle celý seriál. Podkreslovací melodie perfektně sekundovaly probíhajícímu příběhu. Když došlo na vážnější děj, cítili jste ty hluboké emoce, které vás držely napnuté v očekávání, jak to celé dopadne. Za mě doporučuji melodie Kaze o Matta Hi a Šódžo no Ori, jež skvěle vystihují moje pocity. » Co jsem nemusel: Jak tu mám hledat zápory, když tu žádné nejsou… » Shrnutí: U tohoto seriálu mě fascinuje, že jsem si sledování natolik užíval, že jsem ho byl schopný shlédnout do konce týdne. Nepatřím totiž mezi no-lifery, co sledují anime od rána do večera. Ačkoliv jsem titul viděl již před čtyřmi lety (a sepsal nicneříkající komentář), i přesto na mě seriál znova dýchnul svojí jedinečnou atmosférou zimní romantiky mísící se s dramatem. Jsem Kanonu velice vděčný, protože jsem díky němu našel své žánrové zaměření. Pro všechny, kteří chtějí zažít anime plné emocí, vřele doporučuji. Známější Clannad tomuto příběhu nesahá ani po kotníky. Přečtena původní vizuální novela. Shlédnuto v japonském znění s českými titulky v BD verzi () (méně) (více)

Frederika 

všechny recenze uživatele

Hledala jsem odlehčené, humorné, možná trochu romantické anime. Toho se mi dostalo, minimálně zpočátku. Navrch jsem však obdržela zbytek série, který jsem probrečela skoro celý (uguuu). Příběh je skutečně moc krásný, ačkoliv nepatří k těm nejsložitějším. I přesto si charaktery oblíbíte a příběh obzvláštní i lehké nadpřirozeno. Rozhodně vás tohle anime donutí zamyslet se nad smrtí a tím, jak důležité je být s vašimi blízkými. ()

Scalpelexis 

všechny recenze uživatele

Seriál plný opakujících se citoslovců již zmíněných mými předchůdci je milý, vtipný, poměrně i romantický a v 2/4-3/4 části velmi dojemný. Yuiichi je konečně po delší době klučina s velkým K, který si z holek po většinu času dělá legraci a nechová nikterak přihlouple. Nicméně v mnoha pasážích byl seriál trochu uspěchaný a nedotažený. Přišlo mi, že vztahu s Makoto se věnoval nejvíce/nejhlouběji (a u něho jsem asi i nejvíce prosmutněl/pro mě vrchol seriálu), u ostatních až tolik ne, jakoby si uvědomovali, že už nemají tolik dílů na to. Nejvíc to nakonec odnesl konec, který ač je mi příběhově blízký, tak jeho formou a rozuzlením zase naopak velmi vzdálený. I přes to mi byly téměř všechny postavy tak sympatický, že mi bude Kanon chybět. ()

Galerie (115)

Zajímavosti (3)

  • Jednotlivé epizody jsou z části pojmenovány podle hudebních pojmů - např. "Intermezzo světla a stínu", "Zapomenutá partitura", "Tajemné divertimento", či "Rekviem na vrcholku kopce". (Honza135)
  • Název seriálu je odvozen ze skladby "Pachelbelův kánon", který lze zaslechnout v průběhu 14. kapitoly "Hibiware ta kyousoukyoku". (Honza135)

Reklama

Reklama