Poslední kanibalové

Jungle Holocaust sa dá hodnotiť prinajmenšom dvoma spôsobmi, pričom v oboch prípadoch sa jeho kvality výrazne menia. Ako samostatné dielo je Deodatova práca zavrhnutiahodný, skomolený odpad - veľa nezmyselných strihov, neschopnosť budovať súdržnú dejovú líniu, veľa nemotivovaných scén, extrémne samoúčelného násilia. Film postráda akúkoľvek estetickú, alebo remeselnú hodnotu, je sexistický a rasistický, ponúka príbeh podobný obsahom magazínov Rugged Men, Mans Conquest, Man´s World... a ich charakteristické črty špičkuje do morbídneho maxima. ___ V rámci žánru je Jungle Holocaust zásadným dielom. Postrádanie estetických, či remeselných kvalít je v rámci Mondo Filmu legitímnou žánrovou konvenciou, rovnako všetka režijná ťarbavosť, skomolenosť, samoúčelnosť, nemotivovanosť atď. __ Deodato v Jungle Holocauste ustanovil podobu Mondo filmu na nasledujúcich pár rokov - nejde o dokumentárny film, ako v prípade Savage Man, Savage Beast, v porovnaní s Deep River Savages od U. Lenziho je Jungle Holocaust po Mondo stránke čírejší, surovejší, odpútaný od romantického pátosu a možnosti porozumieť si s domorodcami. Deodato o tri roky neskôr dotiahol Mondo film do jeho milovanej aj nenávidenej podoby v Cannibal Holocauste, prinášajúcom okrem iného aj mockumentárny found footage štýl, a skeptickú relativizáciu postavenia bieleho muža (nech vyzerá v rámci filmu akokoľvek naivne a plocho) čo ostáva jeho najväčšou devízou. __ Jungle Holocaust je bipolárna snímka, ktorej bipolárnosť sa miesi do zvláštnej jednoliatosti . Čistý brak a zásadná snímka zároveň, moje hodnotenie je mixom týchto dvoch pozícií. Na záver na naskytuje otázka, či je možné Deodata viniť za nastavenie daných žánrových pomerov? Osobne si nemyslím, že by ktokoľvek iný vyvinul Mondo film ako žáner kvalitnejší a uvedomelejší. (01.01.2017)

Na kanibalské filmy jsem zanevřel už v dobách VHS, jelikož mě všechny připadaly praštené a mizerně natočené. Gore scén jsem se už tehdy přemlsal a zde nebyly skoro žádné. Celkově příběh pokud je opravdu dle skutečné události zaujal, ale pokud bych se chtěl dívat na podobné filmy, tak remake na dnešní dobu. (04.11.2023)

Jeden z mála filmů, u něhož jsem si před shlédnutím přečetl pár komentářů. Očekával jsem totiž velmi slabý film. Po přečtení komentářů jsem naopak začal očekávat skoro pravý opak. Nakonec jsem se dostal do jakéhosi středu. Očekával jsem totiž torchu více, hlavně co se týče gore efektů a scén. Ze všech tří kanibalských filmů, co jsem zatím viděl (ještě Ženy od hluboké řeky a Kanibalové), však tento vychází asi nejlépe a to hlavně svým zpracováním. Příběh mi připadá nejucelenější a nejzajímavější, má to hlavu patu, není to jen slepenec několika scén. Taky je svým způsobem realističtější, uvěřitelnější a syrovější. Kdyby se spojily gore scény předešlých dvou zmíněných filmů a forma/prostředí/herectví Posledních kanibalů, vznikl by hodně parádní kanibalský film. Takhle je to jen hodně drsný National Geographic dokument :-). A to nemyslím nijak hanlivě, spíše naopak, pozitivně. Z jedné strany jsem byl trošku zklamán, na druhou stranu docela mile potěšen a překvapen. Kanibalské filmy nejsou mým šálkem kávy, ale tento byl povedený. Zvláštní je, že tolik probíraný hudební doprovod jsem ve filmu ani nezaregistroval. Nechci říct, že tam není, já si tam jen nějaké hudby vůbec nevšiml, respektive ji nezaregistroval. Takže asi tak špatná nebude :-) 3,5* (19.01.2012)

Příjemný přírodovědný snímek s krásnou přírodou, působivými scénami - anakonda požírající varana, škrtič kaloně či krokodýl orla - a primitivním kmenem jako bonusem. Před lety se mi snímek líbil více a Cannibal Holocaust mám nejraději, i tak u 4* zůstanu. Kanibalské filmy buď berete, nebo ne, střední cesta asi není. C.H. je výpovědí o naší civilizaci, o současném člověku a jeho postavení v přírodě, jeho vztahu k druhým. Poslední kanibalové jsou z větší části cestopisným dokumentem natočeným na kvalitním materiálu, jak bývá u Italů zvykem (Technicolor je prostě jednička). Film nemá z pochopitelných důvodů dodatek, že žádnému zvířeti se během natáčení nic nestalo. Nejde však o nějaké týrání či nesmyslné zabíjení, jde o přírodu (no a ten krokodýl...tak u nás se zase zabíjejí a jí prasata, že). Filmaři si natáčení zajisté užili (pijavice, hmyz, vlhko...). Jen ta kobra v Amazonii mi nějak nesedla... (29.09.2015)

„Poslední kanibalové“ rozhodně nejsou klasický kanibalský film v tom smyslu, že jde jen o ten hnus. Je zde i příběh, který je napínavý a který se dá sledovat, jen s tím rozdílem, že sem tam zavřete oči, když se zde zabíjí nějaké to zvíře. Jinak snímek ukazuje to, že někdy prostě musíme udělat skutečně hrůzné věci, pokud si chceme zachovat vlastní život. Není to dokonalé, to ani omylem, ale ve srovnání s podobnými kusy to přece jen silně vyčnívá. (05.03.2014)