Caótica Ana
Chaotická Ana
Chaotic Ana
Chaotic Ana
Chaotic Ana
Režie:
Julio MedemScénář:
Julio MedemKamera:
Mario MonteroHudba:
Jocelyn PookHrají:
Manuela Vellés, Charlotte Rampling, Bebe Rebolledo, Nicolas Cazalé, Matthias Habich, Asier Newman, Lluís Homar, Gerrit Graham, Juanma Lara, Giacomo Gonnella (více)Obsahy(2)
Žila na poušti, v jeskyni i s indiány. Před tisícem let. Měla různá jména, ale vždycky to byla ona. Ústřední postavou Medemova filmu Chaotická Ana (2007) je poněkud výstřední dívka, která žije se svým svérázným, ale milujícím otcem v jeskyni nad mořem. Má výtvarné nadání a žije jako bytost nepoutaná ničím a nikým, pravdivá jen sama k sobě. Justine, výstřední mecenáška mladých talentů, pozve Anu do Madridu do komunity mladých umělců, které posbírala na svých cestách a jimž financuje bydlení a umělecké kurzy. Ana tak poprvé vstoupí do skutečného světa, zároveň ji však čeká bolestná cesta do hlubin sebe sama. Setkání s charismatickým Saídem, sirotkem po berberské matce, zcela změní její vnější i vnitřní realitu. Čeká ji krutá cesta do minulých životů vlastní duše, která, jak se zdá, mnoho vytrpěla...
Snad jedině Medem dokáže vytvořit iluzi světa, do něhož musí Ana vstoupit. Pomocí reálných obrazů a zvuků dokáže vytvářet zcela nadreálné situace. Hranice prostoru a času překračuje se stejnou lehkostí, jako by točil konverzační komedii. Světy, které svou originální optikou vytváří, jsou z tohoto světa a zároveň stejně skutečně tkví v minulosti či budoucnosti. Reálné situace tak dostávají zcela nové významy, aniž by bylo třeba něco složitě vyprávět či popisovat. Jeho filmy nejsou příběhy činů, ale vnitřních emocí: vášní, strachů, intuice, lásky a nenávisti. Realita jeho filmů začíná tam, kde končí viditelná skutečnost.
(Česká televize)
Recenze (152)
Původně se mi jevil poslední nultý kruh jako zbytečný, ale nebyl. Stačí si totiž vzpomenout na scénu holubice a sokola v úvodu filmu, jenž mě zaujal jak svou strukturou, tak i příběhem. Typický neopakovatelný Medem, i když si z jeho tvorby považuji nejvíce Milenců ze Severního pólu. ()
V kombinaci s hudbou Jocelyn Pook krasa... ()
Ana pro mě zpodobňuje všemožné aspekty nespoutané duše. 10/10 ()
Tak čisté až bezelstné, že to jednoho pětačtyřicetiletého páprdu (příšeru jeskynní) na chvíli zbavilo nánosů viděného, pochopeného i prokouknutého a nechalo ho to podívat se na svět mnohem mladšíma, dychtivějšíma i důvěřivějšíma očima. ()
Každého režiséra to potká-senilita v tvorbě. První půlhodina docela jde, Ana je praštěná umělecká holka a zažívá neobvyklá sexuální i intelektuákní setkání. Pokud by to šlo tímto směrem, byl by to další vynikající Medemův nezávislý film. Pan režisér si ovšem na stará kolena řekl, že jeho filmy jsou sice intelektuální ale málo zajímavé. Tak nechal Anu seznámit se s otcem její přítelkyně a s tím samým šukat, pak jako by se neřeklo na plachetnici byla odjeta do Nového Yorku, vždyť je to kousek, řekl by Kolumbus. Pak ji vidíme v Coloradu, to je taky co by šutrem dohodil a pak se vyskytuje v Novém Yorku nebo Washingtonu v otřesném účesu aby se tu následně vysrala do ksichtu kongresmana, který je zodpovědný za válku v Iráku. To teda čumím. Obávám se, že tady už o žádné umění nejde... ()
O co vlastně Medemovi tentokrát jde? Hlavní postavou je mělce malující, hluboce milující Ana, která se zmítá v chaosu díky hypnózám, jenž ji vracejí do minulých životů ukončených násilnou smrtí. Jakou roli má zde vlastně muž, milenec, na jedné straně násilník, který způsobuje bolest, snaží se ji ponížit a pokořit a na druhé straně její starostlivý otec, jehož nazývá monstrem a na kterého je silně fixována? Jakou roli má žena, utlačovaná, ale zároveň nepokořená, zpoza věci řídící a určující? Jakou motivaci má Justine? A co význam záhadného Saida? Takových otázek mám spoustu a ani s odstupem času nenalézám odpovědi. ()
Kam až naše mysl sahá.... ()
Chaotickou Anu nemůžu dostat z hlavy už od chvíle, kdy jsem zmáčknul tlačítko "play". Sny, láska, osud...to vše natočené a zachycené nejlépe, jak jen to mohlo být. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak doopravdy nevím, co víc bych napsal - slova jsou mi totiž málo při komentování tak ojedinělého a výjimečného filmu. Tohle se prostě musí vidět a prožít. ()
Velmi silný zážitek, na který se nezapomíná!Velkou poklonu zaslouží především Manuela Vellés, protože její herecký výkon je přímo dechberoucí. Julio Medem je Pan režisér, který opět dokázal svou extratřídu. Artová podívaná, dotýkající se velmi smyslu života a prosycená na jedné straně ezoterikou, mystikou a podle mého názoru zcela pochopitelnou politickou agitací na straně druhé. Výsledný "koktejl" je namíchán opravdu mistrovsky!Vřele doporučuji. ()
Pohled do spirituálních poloh jedné bohémské duše, jehož formální rámec, sledující číselný odpočet (k navození hypnotického stavu?), dodržuje snesitelnou polohu vyprávění a ve svém konci dojde ke slušné pointě. K té vás příběh neodolatelně táhne, což i přes jednoznačně umělecké ambice znamená, že nezačne nudit. Závěrečná epizoda po "dosažení bodu nula" celou snahu sice zbytečně strhává do roviny polopatické protiválečné agitky a scénka s ukáknutím do ksichtu jeví se mi trochu na efekt, přesto zážitek z filmu měl u mne svou estetickou odezvu. 75% ()
Chaotická Ana zanechala dosti chaotické dojmy...ani ne tak pohráváním si s minulými životy a jejich prolínáním do životů současných, jako spíš tím, co v současném Anině životě zůstalo jen tak nahozeno, nedořčeno...co třeba podivná role Justine a hypnotizéra? Otec nazývaný láskyplně monstrem? Náhlá cesta do Ameriky na lodi kamarádčina otce? Proměna malující hippie girl s dredy v american girl v bílé košilce a botkách na podpatcích? Bylo jasné, že i tentokrát holubice musí potkat sokola, ale podoba jejich střetu byla hodně, hodně podivná... ()
S odstupem se mi film nezdá už tak "úžasný". Je tam toho filozofování a hledání podstaty sebe sama nějak moc. Každopádně za shlédnutí stojí, protože jde doslova o zážitek! Jde jen o to, jak moc vám po měsíci bude připadat opravdový. ()
Aj keď som film zhliadol iba náhodou, tak už prvá výprava do minulého života ma dostala a nepustila, za to som dostal ďalšie ešte zaujímavejšie nádielky. Sebatrýzniteľský záver ale bol už prisilná káva aj na mňa. [-] Pri druhom pozretí, tentoraz už od začiatku, som sa dozvedel, ako to celé začalo a prečo. (14.1.2013) ()
Co si budu nalhávat, Medem to se mnou celkem umí. Tady si toho můžu namlouvat poměrně dost, proč tenhle film nebyl vlastně dokonalý a že se mi toho na něm vlastně spoustu nelíbilo, ale….ale uvnitř mě, to moje zastrčené cosi – kus mého já – je nadšené objevením a probuzením všech těch (archetypů) žen, kterými jsme…. Energie odžitých příběhů žen minulosti se vždycky bude odrážet v jejich přítomnosti, aby formovala budoucnost – pojem času dostává jiný rozměr, než na který jsme zvyklí. Jedna ze základních myšlenek filmu je něčím sympaticky a jednoduše unikátní. Nápad s hypnotizováním mladé ženy a postupným vynořováním minulých příběhů (je jedno zda životů a je jedno zda přímo jejích či jiných žen) je pro tuto myšlenku přijatelný, vlastně je hodně zajímavý a přitažlivý. Pro mě bylo trochu nutností se v tomto Medemově „případě“ malinko povznést, pomohlo mi brát to všechno spíš jako napůl snové než zcela reálné, vžít se trochu osobně do hypnozy, což bylo řekla bych i zjevným režisérovým záměrem…Film má opravdu dost věcí, které mi úplně neseděly, ale jsou vyváženy jinými záležitostmi – např. ani jednou mi nevadila hudba, naopak líbila se mi, seděla mi. A to je co říct. Chaotická Ana přináší chaos, který však trpělivě ukotvuje jistotu v nás, že znát sebe samy - dospět k sobě samým je jednou z nejdůležitějších cest našeho putování. Beru ji celou, tak jak jsem ji dostala, i s tím koncem, který leckomu „nevoní“. ()
Je to bezpochyb velice neobycejny film, ktery zapusobi, jestli dobre zalezi predevsim na vas a vasi osobe. Ve me vyvolal hlavne uzkost, nicotnost, smutek, bezprostrednost, opovrzeni a mozna i trochu zlost, nevim jestli to byl zamer ci nikoli. Dokazal bych oduvodnit jakykoli pocet hvezd, ale nakonec 3* budou asi adekvatni. Jako velke minus vidim konec, ktery je naprosto sileny, a dalsi drobne chybicky. ()
Vážení přátelé... takový divný film... Mám rád divné filmy. Ale tenhle je divný špatně. Počáteční rozjezd vypadá slibně a zálibně a já se těšil, že... a ono to nepřišlo. Od scény kdy ten její arab se zvláštníma očima odejde a Ana změní účes (na debilno) mě film přestává bavit, pomalu a jistě... prostě se to hodí někam úplně jinam než jsem čekal a babrání v minulých životech už není natočeno tak záživně jako začátek. Nastává předlouhý sled chaotických (překvapivě) pasáží a někde před bodem 1 jsem měl chuť to prostě už vypnout - bylo mi jedno jak to dopadne - a to je u filmu hodně špatně když se vám tohle zadaří. Konec který jsem přeci jen dokoukal to celé víceméně trochu napravil a ztmelil, ale hořký pocit z té nezáživné předlouhé nudy uprostřed mezitím bohužel zůstal. Celkový pocit? Cosi co mnou prošlo a bude brzy zapomenuto... rozhodně za srdce mě to vůbec nechytlo - škoda... našlápnuto to mělo... Podobně film Sex a Lucía - dodnes si nevybavím jedinou scénu, byť to nebylo nezajímavé... ()
Ako očistec, predpeklie a samotné inferno. Prelínajú sa tu tri fázy hypnózy, kde je Ana len nevinnou pozorovateľkou, načo sa blíži k precitnutiu a k samotnému vyústeniu a nevyhnutnej reakcii na násilie, ktorého bola doteraz len svedkom. Film zaujme predovšetkým vzťahom k otcovi, ako aj k Saidovi, ktorého Ana od vekov miluje a ktorý, napriek tomu, čo by sa zdalo ako nevyhnutné scenáristické klišé, možno nebude jej osudom. Spôsob, ktorým je Caotica Ana natočený možno nie je pre každého, určite je však umelecky pútavý a vábivý. Režisér hlavnú hrdinku obsadil presne a spomínaný záver dotiahol ako sa patrí, takže treba len hlbšie zapátrať po konečnej pointe, hlavnej myšlienke. Mne sa zdala krásna a dokonale bez ružových okuliarov. Možno to nie je film, ktorý by som si pozrel viackrát po sebe, ale určite si túto jazdu minulými životmi rád zopakujem. PS: Manipulovaný dravec nikdy nebude tak voľný ako slobodná korisť... Zbraň v rukách človeka nie je prostriedok na dosiahnutie cieľa, ale morálny delikt. Takýto poklesok z neho neurobí víťaza, lež navždy porazeného. ()
Na začátku neomarxistické ideologické úchylárny, ke konci drsnější BDSM úchylárny, mezitím chaotické blouznění o reinkarnacích. Dojem zachraňují jen ženské půvaby, jako již u tolika jiných filmů. ()
Hodně zvláštní film. Možná to ještě přehodnotím, ale zatím nějakých 70%. Mysteriózní duchařina v které mi asi nejsou všechny myšlenky úplně jasné. Uvidíme po příštím shlédnutí. prostě hodně zvláštní film. ()
Barvité. ()