Caótica Ana
Chaotická Ana
Chaotic Ana
Chaotic Ana
Chaotic Ana
Režie:
Julio MedemScénář:
Julio MedemKamera:
Mario MonteroHudba:
Jocelyn PookHrají:
Manuela Vellés, Charlotte Rampling, Bebe Rebolledo, Nicolas Cazalé, Matthias Habich, Asier Newman, Lluís Homar, Gerrit Graham, Juanma Lara, Giacomo Gonnella (více)Obsahy(2)
Žila na poušti, v jeskyni i s indiány. Před tisícem let. Měla různá jména, ale vždycky to byla ona. Ústřední postavou Medemova filmu Chaotická Ana (2007) je poněkud výstřední dívka, která žije se svým svérázným, ale milujícím otcem v jeskyni nad mořem. Má výtvarné nadání a žije jako bytost nepoutaná ničím a nikým, pravdivá jen sama k sobě. Justine, výstřední mecenáška mladých talentů, pozve Anu do Madridu do komunity mladých umělců, které posbírala na svých cestách a jimž financuje bydlení a umělecké kurzy. Ana tak poprvé vstoupí do skutečného světa, zároveň ji však čeká bolestná cesta do hlubin sebe sama. Setkání s charismatickým Saídem, sirotkem po berberské matce, zcela změní její vnější i vnitřní realitu. Čeká ji krutá cesta do minulých životů vlastní duše, která, jak se zdá, mnoho vytrpěla...
Snad jedině Medem dokáže vytvořit iluzi světa, do něhož musí Ana vstoupit. Pomocí reálných obrazů a zvuků dokáže vytvářet zcela nadreálné situace. Hranice prostoru a času překračuje se stejnou lehkostí, jako by točil konverzační komedii. Světy, které svou originální optikou vytváří, jsou z tohoto světa a zároveň stejně skutečně tkví v minulosti či budoucnosti. Reálné situace tak dostávají zcela nové významy, aniž by bylo třeba něco složitě vyprávět či popisovat. Jeho filmy nejsou příběhy činů, ale vnitřních emocí: vášní, strachů, intuice, lásky a nenávisti. Realita jeho filmů začíná tam, kde končí viditelná skutečnost.
(Česká televize)
Recenze (152)
O čem to je? Ana je přírodní živel. Pomocí hypnozy se noří do svých předchozích životů. Které byly násilně ukončeny ve 22 letech. A čas nezadržitelně letí. Co já NATO? Stejně jako je hypnotizována Ana, snaží se Medem hypnotizovat diváka (Odpočítávání od deseti). Stejně jako je Ana ztracena ve svých předchozích životech i já jsem se občas ztrácel v překombinovaném ději s množstvím symboliky (holubice, sokol, výkal). Oproti předchozím Medemovým filmům je zde méně mezilidských vztahů a více existencionálních otázek. Ve výsledku trochu jiný, přesto krásný Medem (a samozřejmě opět krásná herečka v hlavní roli). ()
Tradičně magický Medem. Tentokrát až moc a na téma, které má racionální mysl naprosto nechápe. Během filmu jsem přemýšlela, jestli si lidé, kteří tomu i v reálném životě věří, mohou tak hloupě zničit vztah. ()
Podle komentářů mi připadá, jako bych viděl úplně jiný film. Ana mi zas nepřipadala tolik chaotická, jako spíš celý film. A konec byl už natolik zmatený a chaotický, jakoby tvůrce nevěděl jak film zakončit. Navíc mám odpor k regresi, protože ex tím byla pošinutá, stejně jako Ana a já to nechápu, proč se někdo chce furt vracet do minulých životů a objevovat tam něco, co jim vyřeší problém současného. ()
Strašně nelogickejch blbostí na můj vkus. Postavy se běžně shledávají na absolutně nepravděpodobných místech, přičemž by neměli tušit kde jiné postavy jsou, přesto je nějakým šestým smyslem vždy najdou. Ana se chová nelogicky a obzvlášť mi přišla velice podivná zápletka mezi její kamarádkou a jejím otcem. Ana vlastní asi nějaký kouzelný teleport, protože se vždy ocitne tam, kde se to zrovna režisérovi hodí a to i klidně na jachtě uprostřed oceánu. Herečka ani není moc půvabná ba ani éterická. dát jí dredy za účelem jakési mysterióznosti mi přišlo dost laciné. A kdo pochopil ten konec, toho považuji za velmistra všemocného a žádám ať mi ho vysvětlí třeba do zpráv, jinak budu tímto filmem nadobro zhnusen. ()
inteligentni kritika spolecnosti. ()
Tento film se snaží nést jakousi mystyckou hloubku, kterou však ve výsledku absolutně postrádá. V jeho příběhu snad nic nedává smysl a libozvučná španělština, dobrá hudba ani krásná Manuela Vellés ho nezachrání. A ten zpackaný koncept reinkarnace už vůbec ne. ()
Óda na ženy trpící i ženy obecně. Romantika zasazená mimo čas i realitu. Přesně podle Medema, s ním spjatá výborná kamera, komplexní přednes, krásná hudba i otevřená sexualita. A hlavně, perfektní výběr krásných hlavních hereček, tentokrát úžasná Manuela Vellés. ()
Ten kontroverzní konec se myslím dá omluvit snahou o hledání vhodné symboličnosti a najít nějakou dostatečně silnou znamená v tomto případě i na první pohled příklon k jedné straně velmi zpoltizované debaty. ()
Jestli se mi režisér snažil film zhnusit těma titulkama, tak se mu to povedlo na 100 %. Zcela bezdůvodná scéna o bezdůvodném zabití holuba a dospěláci se řehní jako by to byla super ubohá zábava. V přírodě to chápu ale zabíjet pro zábavu se mi skutečně hnusí. Naštěstí jde pak film jinou cestou a máme možnost se setkat s krásnou divošskou dívkou, její způsoby nejsou sice nejvybranější, ale to snad ukazuje, že není příliš nakažena společností. Třeba hláška: v hypnóze si se mnou můžeš dělat co chceš... Pak je zde ta myšlenka s převtělováním a z divošské princezny se vyklube indiánská bohyně. To chce čas, ale v průběhu těch životů je to spíš o smrti ale i přes to se to vyšplhalo na 3*. Ke konci se mi celkem i líbila ta myšlenka kdy spolu spí mrtvá matka se synem :-) to mě přesvědčilo o 4té *. Jenže milenec z neznámých důvodů uteče a film si v posledním okamžiku vezme do hledáčku zcela nesmyslně válku v Iráku a se stejnou brutalitou s jakou začal i končí a přichází o *, padá na konečné horší 3*. Myšlenku s převtělováním myslí sem bral jako axiom, jinak bych se asi zbláznil při vyvracení :-) ()
Je to opravdu dobrý film. Jen má několik "neduhů", se kterými se mnozí těžko smíří. Pohled režiséra a diváků by se dal dokonale vystihnout rozhovorem Justine s Anou nad jejím obrazem (cca 20. minuta filmu) - možná to byl záměr autora, který de facto odpovídá na připomínky diváků (proč to neděláš takhle? a proč jsi udělal tohle? měl bys zkusit toto,...) slovy: Tvořím, abych vyjádřil své názory a abych se emocionálně vyprázdnil. Nestojím o hloubku! A tak by se mělo brát i toto dílo. Děje se v něm spousta věcí jen proto, že to tak pan režisér cítí a chce to tam mít. Nehledejme v tom nic jiného. Prostě se jen chtěl vyjádřit prostřednictvím své tvorby. Nač být politicky korektní? Zvlášť když se režisér zaměřil na odsouzení násilí, agrese a válek komplexně (ačkoli se to na počátku nezdá). Naše pohoršení nad některými scénami mne zaráží stejně jako zákazy amerických velitelů citované plukovníkem Kurtzem z Apocalypsy se slovy: "Zapalujeme lidi. Ale nesmíme na letadlo napsat slovo KURVA, protože je to sprosté slovo!" Myslím, že už nás v současném modrním světě nemá co šokovat a překvapit. Všechna tabu již byla dávno porušena. ;-) ()
Nevěděla jsem, co od toho filmu čekat. Ale dokonale mě překvapil. Od první až do poslední minuty jsem byla minimálně v jemném napětí a film mě absolutně pohltil. Pořád ve mě vyvolával různé otázky a pocity.. co se vlastně s Anou stane ? Konec byl, alespoň pro mě, neočekávaný a ještě nějaký ten čas jsem o tom musela přemýšlet a hloubat. Herečka se na svou roli hodila, a taky ji dokonale ztvárnila. Prostě nádhera! ()
Vzhledem k tomu,jak mám rád předchozí Medemovy filmy (zejména Milence),mě Ana v podstatě velmi zklamala.Nepřináší do jeho tvorby nic nového a zajímavého a přestože krásnou atmosféru režisér stále umí vytvořit,nějak mi tenhle film připadal nejméně upřímný. ()
Dlouho jsem přemýšlel nad tím, co jsem to vlastně viděl. Medema mám rád a vím, jak točí filmy, ale tohle mě tedy dost překvapilo. O čem to tedy je? Myslím, že každý divák si z tohoto filmu odnese něco a každý na to bude mít jiný pohled a názor. Podle mého názoru je to snad protimachistický, snad protiválečný a určitě protiamerický film. Oslavuje hlavně ženu, jako bojovnici a nositelku života a to ve všech Aniných reinkarnacích, o nichž se při jejích hypnózách dozvídáme. Je to dost těžko uchopitelný film, který není pro široký okruh diváků. Je jasné, že toto si ještě zopakuji, abych lépe pochopil, co ještě mi chtěl režisér tímto filmem říci. ()
Rozhodně zajímavé, ale i dost vyumělkované a nesourodé. Nejde o to, že jsem neprohlédl všechny režisérovy záměry, ale nemělo to na mě tak velký citový dopad jaký asi mělo mít. Přitom věřím, že pro autora (podle závěrečného věnování) šlo asi o dost osobní záležitost. Sex a Lucía byl podobně neuchopitelný film, ale nějak držel víc pohromadě. 70% ()
77% REŽIE: **** (Julio Medem) SCÉNÁŘ: *** (Julio Medem) KAMERA: ***** (Mario Montero) HERCI: **** (především skvělá Manuela Vellés) HUDBA: *** (Jocelyn Pook) ()
(Poezie proměny...) Film, který mě plně pohltil a zhypnotizoval od devíti k jedné (nulu si nechám na P.S.). Velmi silný zážitek s mnohostí filosofických podnětů. Ana ztělesňuje jakousi bytostnou prapodstatu (v mnoha symbolikách) duševního dítěte ve své nahotě a kráse, ve škálách prostoupení duše utkané z čiré radosti a nezkaženosti, plnosti bytí, stromu s kořeny/pevným kmenem a otevřeně pnoucími větvemi beze strachu, procítěnosti na bázi nekonečného sousdílení v absolutním vnímání, které přesahuje dveře do nevědomí svého i jiných životů, prosta limitů své existence, ve skutečném projevu svého já - a právě proto synapticky vnímající smyslově, prazážitkově skrze tok neviditelné a nehmatatelné energie, v někonečné svobodě >vesmírného< bytí. Schematická symbolika matky/ženy/kreatora života a otce/muže/destruktora života v jing-jang podstatě, zrození a smrti, dne a noci ... v nekonečném koloběhu sil, které nás ovládají a vyrovnávají se. Zjednodušeně řečeno: mužský svět se vůči sobě vymezuje/bojuje/ničí život ve jménu přežití SVÉHO života (marsovský princip) - ženský svět sousdílí/pomáhá/tvoří ve jménu přežití VŠEOBECNĚ (venušin princip). Obojí obsahuje princip toho druhého. Obojí je nutné pro rovnováhu světa v magii prolínání či střetávání. Odnepaměti... P.S.: Nula v tomto filmu je pro mě právě tím, s čím Ana bojuje ve své karmě, řekněme. Potká ji situace, kdy se vědomě postaví tomuto "mužskému násilnému" světu (muž využívající-sexuálně, muž mocný a podmaňující, muž plodící smrt - rozpoutávajíc válku) ve vší své symbolické ďábelskosti (pozn.1). Ona sama se ovšem musí proměnit, ztratit v sobě onu nevinnost, vyzrát. Je to proměna bolestivá a drtivá. Po závěrečném "aktu", kdy je metaforický proměněn úvod filmu, prožije několik karmických smrtí, svou vlastní překoná. Tento moment je vztažen i k samotnému režisérovi - to i on svým způsobem "zabíjí" svou postavu. Kdo z tohoto boje vyvstane - přeživší - je ovšem otázka, kterou film na plátně končí a pokračuje v naší hlavě. --- Pozn.1: To, že je to právě USA, do kterého je zasazena Anina proměna - po ztrátě lásky, v odstřihnutí od svých i jiných (karmických) kořenů, ve vědomém utlumení svého vnímání (v touze po postavení se >realitě<), je pro mne vedlejší. Vnímám ji jako symbolickou kotvu příběhu ... Nicméně ztvárnění je to přímočaré a dechberoucí. --- Klobouk dolů! ()
Z tohoto filmu jde mráz po zádech. ()
Slabe herecke vykony, divny, nejasny dej. Pozitivnom je len to, ze hlavna postava tam pobehava casto nahata a na konci sa vyserie do ksichtu americkeho politika. Ale to je slaba naplast. ()
● Jeden z mojich filmových zážitkov roku 2011 - Julia Medema jednoducho môžem kedykoľvek. Hudba od Jocelyn Pook nebola síce až taká výrazná ako v "The Merchant of Venice", ale aj tak pomohla dotvoriť výbornú atmosféru filmu. ()
až moc chaotické .. ()