Past

Filmy ze Srbska a jiných balkánských zemí lze úspěšně používat jako argument proti všem apologetům české kinematografie, kteří se snaží tvrdit, že za její současnou bídnou úroveň muže především malý trh, nízké rozpočty a skutečnost, že se v českých reáliích údajně nejde vyhnout tomu, aby žánrové filmy nepůsobily směšně. Klopka si nehraje na Hollywood a přitom působí dostatečně "světově", je realistická, napínavá, dobře natočená a stav srbské společnosti se jí daří glosovat bez primitivní didaktičnosti a povrchnosti. Tedy až na tu scénu v bance - ta vypadá, jako by utekla z Ulovit miliardáře. (02.03.2011)

Mafián v podaní Mikiho Manojloviča vyzerá ako niekto, kto má moc a peniaze, ale opak je pravda. Otec chorého dieťaťa vyzerá ako neštastný a neschopný chudák, ktorý sa snaží pre smrteľne chorého syna urobiť všetko. A on to aj urobí, tak ako asi každý...Alebo nie? Film sa snaží nájsť odpoveď na otázku, kam je až človek ochotný zájsť, keď je zatlačený do kúta. Aj keď je film trošku predvídateľný, nevadí to, pretože film kladie hlavný dôraz na psychlógiu postáv a herecké výkony. Miki Manojlovič ma opäť potešil a aj na malej ploche dokázal zaujať. Za pozornosť stojí aj krátka, ale výborná scéna z banky, kde sú naordinované priblblé úsmevy. Po Hraničnej hliadke, další skvelý srbský film. Chvala. 80%. (15.06.2010)

Že se Srdan Golubović pomalu dostává mezi nejznámější srbské režiséry, není žádné překvapení. Dva ze čtyř jeho celovečerních snímků byly poslány srbskou filmovou akademií – přestože jsou oba srbským publikem přijímány spíše smíšeně, než s nadšením - do boje o prestižní cenu americké akademie. Důvody jsou jasné, režisér se dotýká aktuálních témat a obratně konstruuje dějovou linii. Klopka reflektuje zejména éru, která nastala po pádu Slobodana Miloševiće, a která napomohla ke zvýšení rozdílu mezi bohatými a chudými. Zatímco bohatí prosperují, žijí na vysoké úrovni, nižší střední třída živoří, ale i se skromnými prostředky se snaží vést smysluplné a naplněné životy. Dokud se nedostanou do nouze, ve které peníze opravdu potřebují. Golubović zdatně buduje atmosféru naprosté bezmocnosti, ve které je život mladého chlapce oceněn menší cenou, než prázdný obrazový rám v milionářově bytě. Činí tak ovšem bez zbytečného sentimentu a citového vydírání. Dějově se snímek totiž soustředí na nejsilnější postavu rodiny, otce. Ten se dostává do soukolí vlastních výčitek svědomí, morálních zásad, zábran a priorit. Dramatická skladba s retrospektivně vedenou linií, která je vlastně vyprávěna neznámé osobě, spíše než současná existencionální dramata připomíná krimi příběhy z drsných padesátých let. (16.01.2014)

Film o tom, čo všetko je rodič ochotný urobiť pre záchranu života svojho dieťaťa. Chytiť sa ponúkanej šance vyriešiť danú situáciu, ako topiaci sa slamky, a potom už len čakať, ako vás postupne zožerie vlastné svedomie. Kvalitne natočený film s výbornou hudbou. Odporúčam! FILMOVÁ RULETA 2017 a Videné v rámci 30 dní so svetovou kinematografiou (marec 2017) (15.03.2017)

,,…VY BY JSTE TU PRÁCI MOHL UDĚLAT ZA NÁS. JSTE SERIÓZNÍ ČLOVĚK, ČESTNÝ, PRACOVITÝ, TAKOVÝCH JE DNES MÁLO. PROTO JSME SI VÁS VYBRALI. POTŘEBUJEME NĚKOHO, KOHO NEBUDE NIKDO PODEZŘÍVAT...“ /// Když vám má umřít syn, je to na hovno. Veseleji může bejt, když se dozvíte, že ho můžete zachránit. Ale v tomhle světě, není nic zadarmo… Srdan Golubovic tentokrát nesází na konflikt mezi národy, ale vystačí si prostorem uvnitř rodiny, která řeší, jestli dokáže pomoct vlastnímu dítěti. Vobčas mám srdeční koliku, páč jednání Mladena je … nepochopitelný? Hovno! Vím hovno, jak bych se v takový situaci zachoval a co je (není) pravděpodobný. Dramatický drama, který možná závěrečnou gradací nepřekvapí, ale nějakou otázku uvnitř otevře. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej napsal Nenad Teofilovic, číst nebudu. 2.) Sháním prachy pro ,,Konto Míša“. 3.) Thx za titule ,,človák“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (19.05.2014)