Režie:
Vadim PerelmanScénář:
Emil SternKamera:
Paweł EdelmanHudba:
James HornerHrají:
Uma Thurman, Evan Rachel Wood, Eva Amurri Martino, Brett Cullen, Gabrielle Brennan, Oscar Isaac, Jack Gilpin, John Magaro, Molly Price, Zachary Booth (více)Obsahy(1)
Diana se stala před lety svědkem přestřelky na střední škole, při které zemřela její kamarádka. Nyní žije s pocitem viny, že může za její smrt. (oficiální text distributora)
Videa (2)
Recenze (106)
║Rozpočet $13miliónov║Tržby USA $303,439║Tržby Celosvetovo $7,236,846║ nezvládnutý projekt, kde okrem zle poskladaných udalostí ktoré idú mimo zmysli diváka, vôbec nechytia svojou rozhýranou prezentáciou, dosť kazí aj povrchnosť výkonu Umy Thurman, nakoľko našťastie to dosť zachraňuje herečka Evan Rachel Wood, ktorá ďaleko lepšie vedie svoju postavu, sklamanie /40%/ ()
Perelman si hraje s barvičkami a sebevědomě postává lehce za hranicí kýče, ale švih svému filmu nepropůjčí ani na minutu. Pocit viny je i přes krátkou stopáž neskutečně protahovanou sbírkou nepříliš záživných událostí, kterou když prokouknete před konečným vyústěním, nezaryje se vám pod kůži ani co by se za nehet vešlo. ()
„Pocit viny“ je typickým zástupcem televizního béčka, které ze zajímavého téma udělá rozplizlou nudu.. Na můj vkus až příliš pomalu plynoucí záběry.. Nejvíce mi asi vadilo neustále se opakující „vzpomínkové“ scény.. Ani Uma Thurman, ani Evan Rachel Wood, mě svým herectvím nepřesvědčily, abych některé z nich fandila..Umě rozhodně sluší více dynamičtější a energičtější role, bohužel má na psychologická dramata příliš mimicky nečitelný obličej.. Film „Pocit viny“ je odvyprávěn, ale neprožíván.. Hlavní role jsou ploché a příběh slabě vykonstruovaný.. Možná jsem poznamenaná dnešní uspěchanou dobou, ale za mě slabší průměr, tohle téma si zasloužilo víc.. ()
Rodinné thrillery, nebo jak to nazvat, když americkou rodinu ohrožuje něco či někdo zvenčí, jsou v USA populární. Tento se k nim řadí rovněž. Uma Thruman zde hraje ženu, která má trauma ze střední školy. Nějaký mladík postřílel většinu žáků, profesorů i její přítelkyni, a ona se cítí vinna, že se jí mladík se svým úmyslem den předtím svěřil, ale ona mu nevěřila. Ve svém současném životě s manželem a dcerkou se ke svým studentským létům stále vrací a my ve flashbacích vidíme další nové okolnosti, o nichž jsme netušili a jež nám dávají zcela nový pohled na v úvodu ukázaný hrůzný čin. A také na dívčino tehdejší rozhodnutí, jež se s ní vleče celý život - a když se objeví stín minulosti, bude se muset rozhodnout znovu... Příběh je v určité chvíli hodně jasný, střídání dvou časových rovin jen narušuje schopnost vnímat jej vcelku. A i přes krátkou stopáž neříká nakonec nic nového, navíc by mohl být spíše středometrážním televizním filmem a vyšel by z hodnocení o hodně lépe. Navíc nechápu, že by kluk, co se zcvokne a postřílí celou školu, diskutoval se dvěma holkami v koupelně o dialektice. ()
Rádoby zamotaný příběh, snažící se být na konci co nejintelektuálněji zaobalen tak aby měl divák v hlavě ultimátní zmatek, přičemž je závěrečných několik minut místo úderné katerze nesnesitelně dlouhá reklama na nesmysl nemajíc hlavu ani patu. V začátku relativně solidně budované intimní drama o traumatizované ženě se postupně propadá stále víc a víc do bahna, ze kterého ho nevyhrabe ani pohledná Uma Thurman, natožpak pubertální Evan Rachel Wood. Snaha být zajímavý se tentokrát opravdu nepovedla. ()
Reklama