Divoši

Komorní rodinné drama o ne příliš populární součásti každého lidského života, stáří, nemohoucnosti, smrti.. Sourozenecká dvojice - Laura Linneyová a Philip Seymour Hoffman, oba výborní - je nucena postarat se o svého otce a řešit věci, na které nejsou připraveni.. Tvůrci si u mě zapsali bodík za to, že netlačili na pilu, nevydírali, nenutili k přílišnému slzení, cítila jsem jistou dávku přirozenosti, obyčejnosti, prostě takhle to v životě chodí, musíte se s tím popasovat.. (17.06.2020)

Staroba spolu so svojimi chorobami, všemožnými diagnózami, nemohúcnosťou a závislosťou od starostlivosti iných je sviňa vec...nielen pre človeka samotného ale aj pre jeho okolie...Za to, ako presne a citlivo to Tamara Jenkins napísala a zrežírovala si zaslúži pochvalu!!! Najviac sa mi páčil ten "smiech cez slzy" a psychologicky zaujímavé charaktery dvoch súrodencov (fantastickí Hoffman&Linney). Škoda, preškoda, že občas sa dej naťahuje a vkráda sa jemná nuda..No dobrý pocit zostáva! (02.07.2009)

Dnes jsem v situaci, kdy jsem vůbec nebyla nastavená na tenhle žánr, ale budiž. Oba herci byli velmi dobře vybraní pro tuto sourzeneckou roli. Philip Seymour Hoffman je opravdu sympaťák a Laura Linney za ním nebyla o moc pozadu. V momentě, kdy bylo zapotřebí postarat se o zestárlého otce se sami sourenci potýkají nejen se svými zdravotními a citovými problémy, ale současně i se vztahem k sobě navzájem. Smutné a uvěřitelné. 75% (25.07.2012)

Scénář: Tamara Jenkins .. Než si pro něj přijde, prožije si sourozenecká dvojice, o kterou se otec ne zrovna staral, pestrou škálu nepříjemných, ale zcela přirozených dilemat, které nejsou vůbec k smíchu, ale ani k pláči. Autorský počin Tamary Jenkins je sice kapánek dlouhý, ale nenudil jsem se ani na moment, protože děj jde pořád dopředu a to hezky civilně, citlivě a v rodinném duchu. Pokud nebyl scénář psán jak se říká na tělo pro perfektní dvojici herců Laura Linney - Philip Seymour Hoffman, tak si další velkou pochvalu zaslouží právě casting. Taktéž producentské duo Alexander Payne - Jim Taylor jde v pozadí velmi cítit - Savages drží velmi podobnou náladu jejich filmů. 75%. (15.04.2008)

Tamara Jenkinsová dosáhla něčeho velmi neobvyklého – její příběh totiž nutí diváky zároveň se smát i plakat. Tak praví oficiální program Febiofestu. Nevím kdo to psal, ale já ani neplakal, ani se nesmál. Žánrové označení komedie u tohoto filmu rozhodně není namístě, hodí se spíše jenom to drama. Film pojednává o ženě, krásné ženě středního věku, která je tak trošku looser a pomalu si to uvědomuje. Má staršího bratra a otce, který po odchodu matky výchovu svých dvou dětí nějak neřešil. Teď nastává chvíle kdy se mají děti o starého otce trpícího demencí, hrubým chováním a tvrdohlavostí postarat. Není to ani tak film řešící otázku zdali domov důchodců nebo ne. Je to film ukazující vývoj jedné ženy zapříčiněný několika náhlými událostmi. Ženy kterou excelentně ztvárnila Laura Linney a zde si otevřeně přiznejme ze P.S Hofman zde hraje až druhé housle (ačkoliv skvěle). Tamara Jenkins podkresluje příběh záběry na uniformovanost satelitních městeček a konfrontuje to tak vlastně s automatikou některých rozhodnutí v životě lidském. Na závěr jak už tu někdo psal: „Poklona před paní scénáristkou/režisérkou.“ Skvěle odvyprávěný nezávisláček. (11.04.2008)