Režie:
Stefan RuzowitzkyScénář:
Stefan RuzowitzkyKamera:
Benedict NeuenfelsHudba:
Marius RuhlandHrají:
Karl Markovics, August Diehl, Devid Striesow, Martin Brambach, August Zirner, Sebastian Urzendowsky, Andreas Schmidt, Tilo Prückner, Veit Stübner (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Berlín roku 1936. Původem ruský malíř Salmon Sorwitsch je králem padělatelů a ve světě hazardu, sázek a lehkých žen se cítí jako ryba ve vodě. Sám si vyrábí bankovky, které pak otáčí v kasínech. Život mu ale nastaví tu horší tvář, to když je při vlně represí vůči židům zatčen a transportován do Mauthausenu. Když je po pěti letech přesunut do Sachsenhausenu, čeká už jen na to nejhorší, na svůj definitivní konec. Život má pro něho ale ještě jedno překvapení. Společně se speciálně vyškolenou skupinou vězňů je vybrán na supertajný projekt – padělání bankovek nepřátel říše. V přísně střeženém místě pracují na výrobě stovek miliónů falešných liber a dolarů, kterými chtějí nacisti zavalit zahraniční trhy a způsobit tak zhroucení ekonomiky. Pro těch pár vyvolených se stává padělatelská dílna jakousi zlatou klecí, ve které je o ně sice dobře postaráno, ale cesta odtud vede zase jen do plynové komory. Není v zájmu, aby se o tajném projektu dozvěděl svět.
Film je natočen podle vzpomínek Adolfa Burgera, který byl jedním z vězňů nasazených na tajný program a shodou velkých náhod se mu podařilo přežít. Jeho kniha ĎÁBLOVA DÍLNA nyní přichází ve filmové podobě do kin. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (293)
tak já nevim....tudle sem v heřmaňáku na nádru čekal na buskáru...a projelo kolem kadipádlo s cedulí BŘEZINKA za sklem, narvaný až po vejfuk..........a to vám povidám..štastnějsí transport sem vživotě neviděl ()
Jo, ... tonoucí se stébla chytá. To platí i pro válečnou vřavu. K odvrácení svého zániku se uchýlí k nepravostem nejenom Salmon Sorwitsch svou loajalitou k německému národu, ... přesto, že je Židem v koncentráku, ale i velmoc - Říše německá paděláním britských a amerických bankovek. Film je nádhernou ukázkou charakteru lidí a jejich projevu ve vypjatých situacích. ()
Největší pokus o padělání bankovek v dějinách...který..... Strhující vzpomínky vězně č. 64401 na Berlín roku 1936. Film je natočen podle vzpomínek Adolfa Burgera, který byl jedním z vězňů nasazených na tajný program a shodou velkých náhod se mu podařilo přežít. Jeho kniha ĎÁBLOVA DÍLNA nyní přichází ve filmové podobě do kin. Ocenění : Oscar '07 - cizojazyčný film MFF Berlín - nominace na Zlatého medvěda Německé filmové ceny - vedlejší herec (D. Striesow) .....Scénář : Stefan Ruzowitzky. Kamera : Benedict Neuenfels. Hudba : Marius Ruhland ()
Válečné filmy nejsou moc pro mne. Velmi těžce je snáším, třeba takový Schindlerův seznam jsem vůbec nedala....proto musím tento počin Stefana Ruzowitzkyho velmi pochválit. Dokázal namíchat přesně pro mne snesitelnou dávku emocí a přesto natočit silný příběh o skupině vězňů, kteří měli to "štěstí" a dostali se v koncentračním táboře do zlaté klece. Ovšem dá se polemizovat:: Bylo to štěstí....??? ()
Válečné drama o uzavřené skupince lidí, ve kterém se líčí konflikt mezi idealismem a pragmatismem. Sugestivní, autentická podívaná zabývající se především studiem charakterů v mezních situací. Soudržně vystavěný scénář, dělá z Ďáblovi dílny zajímavý opus, leč s několika nepříliš zajímavými momenty. Co je ale potřeba vyzdvihnout je úctyhodný výkon Karla Markovicse. Další filmovou hodnotou je i samotný vnitřní boj mezi vězni. Škoda snad jen velmi pomalého tempa, které se sice snaží zachytit vše podstatné, nicméně občasné sterilní vyprávění celkový dojem lehce znehodnocuje. ()
Jeden z hodně nepovedených filmů. Chápu, že Karl Markovics byl díky svému vzhledu ideálním představitelem Žida, ale vypadat jako Žid podle mě nestačí. Režisér se přímo vyžíval záběry na jeho profil, který byl ale s každým dalším záběrem stále stejný a jen nudnější a otravnější. Herec může nějak vypadat a typově se někam hodit, ale pro mě je důležité, že pokud se podívám na jeho tvář, tak i když se nijak neprojevuje, mně i tak dokáže navodit stav, že vím co cítí, na co myslí. Tedy hraje, i když nemluví, nebo alespoň je jeho tvář tak trochu oduševnělá. Tenhle pocit jsem u hlavního představitele celou dobu postrádala. Situace, které mohly divákovi něco říct a vzbudit v něm nějaké pocity byly kolikrát jen okomentovány, místo aby byly zahrány. Že někdo bude jen konstatovat, že je např. z něčeho dojatý mi nestačí, musí se to přece zahrát, od toho je film filmem. Jediná scéna, která mě dostala, a která se povedla byla na konci filmu. Snad moc neprozradím, když napíšu, že šlo o zbídačeného Žida (nikoliv o hlavního představitele) a čistě povlečenou postel - tady bylo přesně to, o co se v celém snímku nikdo ani nepokusil, totiž hraní - hudba graduje, záběr, gesto - to úplně stačí. Alespoň mně to stačilo k tomu, abych tento film neposlala do úplného odpadu. ()
I přesto, že se Ďáblova dílna tváří jako ryzí drama o tom, že každý i ten nejnepříznivější čas, si najde své oportunisty; nabízí poměrně zajímavý pohled na speciální praktiky, kterými se Němci za druhé světové války snažili zvrátit vývoj války ve svůj prospěch. Slušně zahrané rakouské válečné drama tak i přes poměrně fádní zápletku ukazuje, že i ten nejmenší prvek v rovnici může mít osudové následky pro celek. Zároveň slouží také jako jeden z důkazů, že rakouská filmová tvorba stojí za větší pozornost. ()
Jeden z hodně povedených válečných filmů. Sice bez zvláštních efektů, téměř bez střílení, ale se silným příběhem a precizním provedením. ()
videl som uz aj drsnejsie filmy, a pri tomto som sa tak trochu nudil, hoci je tam tema koncentracneho tabora a utrpnenia... taktiez je podla mna hl. hrdina velmi ikonizovany a ja som cital, ze to bol skor podliak...utocny film na oscara....uspesny... ()
Námět tohoto filmu nebyl pro mě nic nového. Věděla jsem, že se to stalo na základě skutečné události, věděla jsem to od tatínka ke konci války. Bůhví, odkud měl on tak přesné zprávy, ale byla to senzace a vědělo se to. K filmu bych chtěla říci, že musel být naprosto přesně zfilmován, protože se filmování zúčastnil Adolf Burger, přímý účastník v této padělatelské dílně koncentráku Sachsenhausen. Ale více jak celý film vám na DVD napoví "bonus", kde hovoří Adolf Burger s režisérem osobně, ukazuje padělky (i anglické známky), vše mělo nabourat anglickou ekonomiku, jenže byl konec války a už se toho stihlo velmi málo, neřku-li NIC. Důstojníci v táborech už mysleli na to, jak si zachránit vlastní kůži, likvidovali kompromitující materiály a tiskařské stroje, no a nechali vězně už napospas svému osudu. Ti židé, kteří se vrátili, vyprávěli věci, které byste možná marně v některých knihách hledali. Proto dávám filmu 5*, protože nafilmovat všechny hrůzy do jednoho filmu by nedokázal ani sám Mengele. P.S. Jak může někdo napsat, že se u tohoto filmu nudil, no to už jde mimo moje chápání ! ()
Není to výjimečný film ze druhé světové války, konkrétně tedy z koncentračních táborů, ale je to velmi dobrý film z prostředí koncentráků. Němci a Rakušané se látky chopili citlivě a přitom poměrně autenticky, a to i přesto, že si trochu kopou do své vlastní minulosti. Ale dělají to dobře a připomínají velmi zajímavou nacistickou iniciativu. ()
Operace Bernard spočívala ve vyrobení miliónů falešných bankovek libry a dolaru. Účelem bylo rozvrátit ekonomiku nepřítele a nakoupit další zbraně. Velmi smělý plán. Další přírůstek do škatulky válečných filmů. Najdou se zde i silné emotivní momenty, při kterých mě zachvátil smutek a úzkost. Ukázka toho čeho byli za války naši němečtí sousedé schopni. Oni se vůbec pouštěli do zajímavých i šílených projektů. Někdy nad tím zůstává až rozum stát. Na filmech podle skutečné události může režisér ukázat své umění nebo naopak film potopit. Tady se mu povedlo velmi dobře převézt příběh na filmové plátno. Oprávněně získal Oscara. ()
Tento snímek byl zajímavý svým námětem.Čekal jsem od něho, že mě také uvede do historických problémů a ukáže více koncentrační tábor. To se ale nestalo, je zde jenom malinkato nastíněno ukrutnost války. Co se týče samotné operace Bernhard tak zde je ukázáno, že vždy záleží na nesmírné odvaze jedinců. Díky těmto věznům, kteří zpomalili výrobu falešných dolarů a tím prohloubili finanční krizi Německé říše, můžeme říci, že konec druhé světové války byl urychlen a bylo zachráněno nemálo lidských životů. ()
Opět další vzdělávací počin do školních videoték. 1) Emocionálně chladný málo charismatický film je vhodný jako ilustrace historických událostí a poměrů do archívů a vzdělávacích institucí. 2) Uvítal bych, kdybych se hned na začátku nedozvěděl, jak to celé skončí, i když chápu, že film na motivy skutečných událostí si na laciná překvapení nehraje. 3) Jedna pravda mě přece jen oslovila. Ich bin ich. Die anderen sind die anderen. Proti tomu opravdu nelze nic namítnout. ()
Velmi zvláštní film o ze specifického prostředí. Mnoho Židů mělo nějaký talent, proto mohli přežít, ale za jakou cenu? Zradou vlastní krve. Je velmi lehké soudit a odsoudit, mnohem těžší je pochopit. Film s výraznými hrdiny nehrdiny, kde nikdo není vyloženě kladný a ani záporný. Hlavní nácek filmu dle svých slov už dávno ztratil ideály - byl komunistou, ale teď už není ani nacistou, už jen poslouchá rozkazy - klesl na samé dno, dělá všechno, co je potřeba k přežití - a úplně to samé dělají i samotní židovští vězni. Přesto ale se jim podaří v zájmu něčeho vyššího projevit cit a lásku a konečným nasazením svých krků dokáží dovést do konce svůj malý odpor či odboj, který měl mnohem větší důsledky než oni sami. ()
Určitě film nezklamal. ()
60 % - Námět nesmírně interesantní, ale naražený na tak průměrnou scenáristickou šablonu, že je to fakt škoda. V podstatě to jede v tuctových kolejích této sorty filmů, marně jsem čekal na moment překvapení, který by mi sevřel hrdlo. Nedočkal jsem se... ()
Filmiky ci uz s tematikou prvej,alebo druhej svetovej vojny nevyhladavam...ale ked sa mi nejaky dostane pod ruky,zhliadnem. Tak isto to bolo aj s Die Fälscher. Mna osobne neoslnil...snad len vykon Karla Markovicsa. Ale tod len moj nazor...zbehlikom prvej a druhej svetovej vojny urcite hviezda navyse...ja len TRI,nazdar ()
Příjemné překvapení. Filmů z druhé světové jsem už viděl spoustu, tenhle je ale unikátní. Většina děje se odehrává v koncentráku, ale v naprosto oddělené části pro padělatele. Tím je děj od reality války částečně izolován a dosahuje úplně jiného pohledu. Autor předlohy se vyjádřil, že to je jen film a realita byla trochu jinde, ale že se mu líbí. Mě se film taky líbil a Oskara za zahraniční snímek mu přeju. ()
V uzavřeném prostoru odehrávající se skoro celý film, který nám přiblíží méně známou událost z druhé světové války jakou byla "Operation Bernhard". O hrůzách okolního dění v koncentračním táboře se dozvídáme pomocí zvuků či rozhovorů těch, kteří měli to "štěstí" že až na pár výjímek byli padělatelé dokladů a pěněz. Působivá závěrečná scéna osvobození tábora je povedená. Jenom škoda, že více silných momentů není ve filmu více. I tak se jedná o výjímečný počin rakouských a německých filmařů, kterému se dostalo odměny v podobě Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Zajímavostí je, že August Diehl byl tiskař z Prahy a podle jeho knihy vznikl scénář a on sám i ve svém vysokém věku dělal poradce během natáčení. ()
Reklama