Neznámá

Mohl bych se v podstatě podepsat pod komentář Akyho, dokonale vystihl moje vlastní pocity, ovšem s tím, že já ten odmítavý postoj k snímku pociťoval asi silněji, dokonce tak,že mi po 35 minutách došla trpělivost a podíval jsem se na samotný závěr, abych si udělal obrázek, zda mi stojí dokoukání filmu za to. Což téměř nikdy nedělám a je to podobná zvrhlost jako číst závěr povídky a teprve poté, co si schválím pointu, se vrátím na začátek. Rušily mě některé flashbacky a kupodivu mě poprvé nesedla i Morriconeho hudba. Rozumím tomu, proč má snímek vysoké hodnocení, je to v podstatě ideální produkt pro návštěvníky filmových festivalů a filmových klubů. Tornatore nenatočil běžný žánrový snímek s kriminální zápletkou o sexuálním zneužívání žen z Východu, ale film, kde se snaží o artový přesah. Bohužel tam, kde ani po hodině netuším, zda je mi hlavní hrdina protivný nebo mu mám držet palce či ho litovat, není z mého pohledu místo pro nadšené ovace. Celkový dojem: 45 %. (11.10.2010)

Tohle jsem od Tornatoreho nečekal! Nostalgickou retroatmosféru nahradila syrová a temná současnost v dramatu, které je tak trochu thrillerem. Perfektně vystavěný příběh s řadou ze začátku spíš matoucích flashbacků, kdy jako noční můry vyskakují obrázky, které během zlomku sekundy zase zmizí. K tomu naprosto neznámá Xenia Rappoport, jejíž výkon je mimořádně sugestivní. Michela Placida jsem vůbec nepoznal, až závěrečné titulky mi ho práskly. Ennio Morricone je už jen jahůdkou na dortu. Ten je sice tentokrát upečen z nevábných surovin nasbíraných zřejmě na nějaké skládce, ale stejně je to sakra chutný kousek (90%). (22.08.2010)

Syrové scény opravdu zapůsobí, všechny flashbacky představují silné okamžiky nejen pro diváka, který jako by trpěl za hlavní hrdinku, ale samozřejmě především pro zoufalou a "pronásledovanou" Ukrajinku, které její strádání uvěříte zcela bez problémů. Strhující výkon Rappoport, dokonalá práce s kamerou (zamlžená či snad orosená milostná scéna je vskutku majstrštyk), Morricone ... (22.08.2010)

Tradičně dobrá režie a kamera (Fabio Zamarion, viz též Nejvyšší nabídka), slabší scénář a hudba, nejslabší příběh. Signore Tornatore sice zůstává v rodné Itálii, ale své běsi si importuje z Ukrajiny (v Itálii přece něco takového není možné, je to civilizovaná země). La Sconosciuta (v překladu "Cizinka", též neznámá, anonymní osoba), která se neznámo kde naučila perfektně italsky, zná italskou kuchyni a italské zvyky, má za sebou temnou minulost na Ukrajině a tuto temnotu si vzala s sebou i na svou italskou misii. POZOR SPOILER: Zvláště pak, když se objeví zloduch, kterého na Ukrajině už jednou rozčtvrtila nůžkami, a nyní ho musí v Itálii dobít lopatou a potom ho tou lopatou ještě pohřbít. KONEC SPOILERU. Film nám bohudík podává i jiné, a pro mě zajímavější informace: jak se žije v italských činžovních domech, v rodině, ve školkách, na polici... Poznámka: Abych se skutečně ujistil, že Tornatore je výjimečný režisér, musel by mi natočit "Cittá invisibli (Neviditelná /nespatřená/ města)" Itala Calvina. (23.01.2018)

Příběh mladé ženy, která si v životě sáhla až na samé dno, snažící se najít alespoň malé světlo naděje, kterým by změnila svůj zničený život. Jenomže všechno to utrpení, kterým si v minulosti prošla, jí přineslo nejen bolest nesoucí si v sobě, ale zároveň pokřivilo její vnímání toho, co je dobré a špatné, takže se na cestě za svým cílem nezastaví ani před tím, někomu ublížit a sama pro sebe si to ospravedlňuje tím, že se musí sama ochránit. Ale at' se snaží sebevíc, stíny její minulosti ji pomalu, ale jistě dohánějí. Toto je už druhý snímek Giuseppe Tornatoreho, který svou závěrečnou pointou změnil mé vnímání celého filmu, takže se k němu (stejně jako v případě Pouhé formality) někdy v budoucnu určitě ještě vrátím a znovu si vychutnám skvělé herectví Ksenije Rappaport a stejně tak Morriconeovu hudbu, tak úžasně umocňující silné scény tohoto výborného kousku. (05.05.2013)