Šťastlivci

Velmi příjemné překvapení. Americká road movie o trojici amerických vojáků putující napříč Spojenými státy. Navzdory poklidnému a zvolněnému příběhu má film neuvěřitelný spád a takřka dvouhodinový snímek uběhne velmi rychle. Nejvýraznější postavou je bezesporu Tim Robbins, zatímco Rachel McAdams je takové třeštidlo mazel a Michael Peňa je poněkud prkený. Každopádně se trojice dobře doplňuje a ocenit se musí realistický konec. (11.04.2009)

Velice pohodový film. Za celou dobu se v něm sice prakticky vůbec nic zajímavého neděje, ale na druhou stranu je to taková pohodová projíďka životem s tak sympatickou partičku herců, jakou jinde jen tak nenajdete. Všichni tři hlavní hrdinové působí neuvěřitelně příjemně a lidsky. Víc takových filmů. (16.12.2011)

Příjemná road-movie o trojici jinak zcela nezajímavých týpků, jejichž plánovaný příjezd do domoviny má úplně jiné rozuzlení, než očekávali. Všichni, jakkoli jsou rozdílní, postupně naleznou přátelství, trochu dozrají, docela nás pobaví a pak zase zmizí beze stopy. Je milé, že ačkoli film zmiňuje problematiku blízkovýchodní války a postoje běžných Američanů k ní, včetně veteránů, činí tak nenápadně a apoliticky, bez citelného nátlaku na diváka. Hezká trojka. (05.07.2011)

Štěstí. Neštěstí. Štěstí v neštěstí. Neštěstí ve štěstí. Ta myšlenka jestli to, co děláme a to, co se nám děje, je vlastně štěstí nebo není. Že to, co můžeme považovat za největší smůlu nám vlastně možná zachránilo život. Jen probůh, proč to muselo být postavené zrovna na amerických vojácích, to věčné "děkuji.... ne, to my děkujeme za to, co jste pro naši vlast vykonali" z toho se mi chtělo chvílema dost zvracet. Ale nemůžu tomu odepřít ten potenciál. (07.10.2012)

Tohle lze těžko uchopit. Lehce mi to připomnělo Best Years of Our Lives (1946), i když to nemělo tu sílu. Ústřední trojice Robbins, McAdams, Peňa byla sympatická a zejména na štíhlounkou vojandu Ráchel se dobře koukalo. Pro našince téma vracejících se mužů z Iráku nemá takovou váhu jako pro Amíky. Leckdo u nás už o dalším setrvávání amerických jednotek pochybuje a na Afghán se už dokonce nahlíží jako na další průser Američanů. K čemu rekonstrukční týmy? K čemu učit demokracii když po odejití ,, osvoboditelů - pro někoho však okupantů '' lid volí Taliban a ten všechny změny vrací zpět do období středověku....Tolikrát řečené ,,díky' ve filmu od běžných Amíků, kteří si žijí své běžné životy plné hambáčů, hypoték - bojujícím vojákům, kteří tam byli... nám zní neupřímně. Oni to ale tak berou, i když ve filmu zaznělo i pár otázek. ,,A co jste tam dělali?'' Věřím, že zvídavému Amíkovi odpověď ,,Snažili si zachránit život'' asi nestačí. Tenhle film však není o obhajobě války v Iráku. Je to příběh o členech armády, které náhoda svedla k sobě a díky které vyrazili na společnou cestu domů. Pro Robbinse je to cesta definitivní, odkroutil si celou tůru. Pro ostatní je to jen 30 denní dovolená mimo horké písky a sebevražedné útoky. Hrdinové cestou zjišťují během hodně seskupených náhod, že to co funguje v armádě v civilu zatím fungovalo vlastním životem. Tahle zvláštní road movie tak pro někoho skončí velmi překvapivě. Humoru tam moc není, hlubších myšlenek také ne, nicméně vidět se to s přehledem dá. Tři klíčky od Hummeru. * * * (14.05.2013)