Kurz negativního myšlení

Souhlasím s Kryšpínem. Těžko hodnotit, protože těžko se vžít do situace handicapovaných nemaje vlastní zkušenost. (14.12.2013)

Měl jsem to štěstí, že jsem se k tomuto filmu dostal asi týden po shlédnutí Nedotknutelní. Jak se může cítit člověk co ztratí všechno to, na co vlastně ani nikdy nepomyslel? Věří v pohádku, že všechno se dá překonat? Asi těžko. Věci tak smutné, že je až nemorální se jim smát, ačkoliv nemáte moc na výběr, to je Kurz negativního myšlení. (15.01.2014)

Tento film som zhliadol až po toľko ospevovaných Nedotknuteľných, ale som rád, že som sa k nemu nakoniec dostal. Budem ho hodnotiť viac subjektívne, keďže téma je ťažká, sám mám hendikep a viem čo to obnáša. Narozdiel od vyššie spomenutej sladkej socio-populisticko-antidiskriminačno-motivačnej melodrámy, tento film sa nesnaží robiť žiadne závery, nikoho nesúdi, k ničomu nemotivuje a celú snahu venuje vykresleniu ľudí, ktorí sa buď potýkajú s vlastným hendikepom, alebo s takýmito ľudmi žijú, či pracujú, ich zmýšľaniu, psychickému stavu, vlastnej motivácii. Každá jedna scéna vo filme sedela a bola taká reálna, až som mal miestami pocit, že som presne toto prežil! Najviac sa mi páčil záver, ktorý nič nekomentoval, neuzatváral, nedával rady, neprorokvoal, nefilozofoval a jednoducho nechal veci plynúť, lebo tak to v živote chodí... Silný počin z Nórska, ktorému pravdupovediac k 5* predsa len niečo chýba, avšak za svoju reálnosť si ich odomňa zaslúži. (27.01.2014)

Film o postižených trochu jinak. Na začátku vidíme nucený pozitivismus, křečovité úsměvy, bezmocnost a přetvářku. Až jednoho dne spadne poslední kapka a všechny dušené emoce vypění na povrch. (06.07.2014)

Ač to z názvu nevychází, jedná se o neuvěřitelně pozitivní komedii, která nejenže polidšťuje znevýhodněné lidi, ale dělá z nich humorné postavičky, které svůj osud dokáží zlehčit, třeba i za podpory marihuany. Jedna situace střídá za druhou a vy si užíváte každou novou scénku a nápaditost scénáře. Výkony všech herců geniální. Celé je to jakoby vyvrcholení jejich životů, kdy se všechno odehraje za jeden večer na jedné párty se stejně postiženou partou na první pohled magorů. Katarzi střídá ranní snídaně, kdy se jakoby vše pročistilo a všechny obestřel mír a klid. Klidně zhlédnu ještě jednou, rád bych viděl i divadelní zpracování, které teď u nás v divadlech je. (30.05.2017)

Pro mne antidepresivum! Skvěle jsem se bavila. A pokud je tomuto filmu vyčítán cynismu, tak ano. Bez něho by to byla dutá, komerční komedie.Ovšem v tomto podání - pěkně ostré, severské Chilli con carne. (01.09.2017)

Nejsympatičtější filmík za posledních pár let. Pokud je člověk ochrnutý jako kláda v bahně, jediné, co mu zbývá, je se s tím prostě nemazat, to jest dělat a říkat přesně to, jak se člověk cítí. A že se člověk necítí úplně blaze, když má doma hezkou a sympatickou manželku, která odmítá od něj odejít, a přitom dotyčný ví, že jí nemůže nabídnout normální soužití, to je jasné. V dané situaci je mu tím pádem naprosto jedno, co bylo i co bude, a to dává jeho jednání absolutní svobodu. Kdybych stavěla pořadí filmů, které jsem viděla, dle počtu zen moments, tak tento bude jistě aspirovat na jedno z předních míst. Pokrytci, rádobypozitivisté, slaboši, kteří nechápou, že život na vozíčku jest na hovno, nemají šanci, protože zrcadlo, které Geirr nastavuje, je neúprosné. (26.04.2019)

Bylo to vyhnané do extrému a lezli mi na nervy prakticky všichni :D ale zároveň film dobře ukazuje, jak se s takovou situací můžou lidé vypořádávat naprosto odlišně. Že je to těžké pro všechny, že se lidi mají navzájem poslouchat a nic nepředpokládat. Každý potřebuje něco jiného, ale každý potřebuje respekt a důstojnost. (10.06.2022)