Nezvaný host

Ale no tak. Od prvních minut těžce vykonstruovaný film, který si navíc hraje na nezávislý. Vypadá to spíš celé jako pohádka, jak zabedněný král prohlédl. Stačí pět šest minut, a je jasno, víme, jak to bude pokračovat, i jak to skončí, tuhle a támhle trošku přitlačíme na emoce. Ale uvěřitelné to není ani trochu a postavy jsou neskutečně ploché a nezajímavé. Bodejť jo, když jsou jen loutkami, které mají splnit scenáristovu podivnou premisu. (14.07.2011)

Pokud bych měl tento krásný a dojemný film shrnout v jednom slově, bylo by to lidské. Thomase McCarthyho jsem znal spíše z rolí neškodných troubů (2012) a podlých zmetků (The Wire), ale v této roli (režiséra) se mi zatím zamlouvá nejvíce. Poměrně jednoduchý, ale silný a krásný příběh nám zde podává s lehkostí a nenuceností, kterou dokresluje dokonalá hudba Jana A.P. Kaczmareka (který složil geniální hudbu k českému filmu Karamazovi). Navíc výkon Richarda Jenkinse je opravdu působivý a po zásluze odměněný nominací na Oscara. Tady jsou veškerá slova zbytečná, to musíte vidět, prožít a (v tomto případě) slyšet. 100 %. (12.07.2011)

Rozvláčný příběh o stárnoucím vysokoškolském profesorovi, znuděném svou dvacetiletou téměř neměnnou rutinou v zaměstnání i osobním životě, kterému nakonec krev do žil vlije párek zamilovaných imigrantů nastěhovaných v jeho starém bytě, který už pětadvacet let střídmě navštěvuje. Velice pomalým dějem proplouvá Richard Jenkins v životní formě, který po desítkách štěků a zapamatováníhodných vedlejších rolích konečně dostal tu, na kterou snad celou kariéru čekal. S jeho Walterem jsem se sžil hned po příjezdu do New Yorku a jeho rychle nabyté silné přátelství s Tarekem jsem mu místy dokonce záviděl. Konečné vyústění je nakonec stejně citově tragické jako hrozivě skutečné. Amerika se tváří sice přívětivě a demokraticky, pod slupkou z prvních dojmů však dokáže člověku ukázat peklo, i když v tomto případě si za to mohl nevědomky sám. Příjemné překvapení, které stojí za to zhlédnout. (03.02.2009)

Film o muži, který v sobě sice nemá talent na hraní na piano, ale zato skrývá uvnitř své lehce skomírající tělesné schránky ty nejlepší vlohy pro to být dobrým člověkem a nedocenitelným přítelem. Nebo snad jde o film o muži, který po smrti ženy přežívá, místo aby žil, což ho naučí až ukrutně sympatický Syřan Terek? Anebo jde o film ukazující americkou bídu takovou, jaká doopravdy je? Tenhle nádherný film je všechno z toho, a ještě mnohem víc. Tenhle snímek má neuvěřitelnou duši, oplývá myšlenkou a přetéká sympatičností. Obzvlášť Terek je postavou, která mi vždy vykouzlila na tváři přiblblý úsměv, ale zamiloval jsem si celou tu slavnou čtveřici. Bravo! (13.12.2011)

Znuděný univerzitní profesor Walter učící již 20 let stejnou látku najde nový směr života díky neobvyklému setkání s ilegálními přistěhovalci žijících v jeho druhém bytě v New Yorku, kam přijel přednést článek na konferenci, kterého však nebyl ani autorem. Vstoupí do bytu a náhle potká dva nezvané hosty - Tareka ze Sýrie a Zainab pocházející ze Senegalu, kteří se stali obětí fingovaného pronájmu bytu. Tarek hraje na buben, který se jmenuje Djembe a Zainab prodává na trhu své ručně vyrobené ozdobné šperky. Magické zvuky Dejmby brzy pohltí Waltrův fádní život a postupně se i on stává svým vlastním "mistrem". Skrz rytmické zvuky Djemby se mezi nimi brzy vytvoří pouto přátelství, ale Tarek je náhodně zadržen a hrozí mu deportace. Zainab ho ale nemůže ani navštívit neboť by ji potkal stejný osud. Jejich prostředníkem se tak nestane nikdo jiný než sám Walter. Do toho všeho se ještě objeví Tarekova matka Mouna a další, tentokrát nejen přátelské spojení je na světě. Společně se snaží zachránit Tareka před hrozící deportací a film není zrovna typickým příkladem happyendu. Ač je The Visitor dost dramatický, je proložen vtipnými situacemi a dialogy, což jej staví do trochu jiného světla a příjemně se na něj dívá. Richard Jenkins v roli Waltra je výborný a pěkně předvádí různorodá emocionální rozpoložení. Šikovně napsaný a věrně zahraný snímek je ve své podstatě nejen o vztazích, lidskosti a přistěhovalcích, ale i kritickým pohledem na (ne)svobodnou Ameriku především po 9/11. (8/10) [MFFKV 2008] (11.07.2008)