Fantastický pan Lišák

V minulém roce vznikly dvě výborné adaptace dětských knih, kterých se ujali auteurští tvůrci, jimž posloužily k tomu, aby se ve své tvorbě posunuli výrazně dál, aniž by ztratili cokoliv ze svého specifického rukopisu. Spike Jonze ve WHERE THE WILD THINGS ARE dokázal, že nepotřebuje scénář Charlieho Kaufmana, aby se dostal do kůže hlavního představitele a nahlédl do jeho mysli; Wes Anderson FANTASTIC MR. FOX potvrdil, že ho už nezajímají nedospělí hrdinové ocitající se na prahu dospělosti. Pan Lišák totiž primárně neřeší mládežnickou zamilovanost do nevhodné osoby (JAK JSEM BALIL UČITELKU) či problematické rodinné vztahy mezi otcem a synem či bratry (GRÁZLOVÉ, TAKOVÁ ZVLÁŠTNÍ RODINKA, ŽIVOT POD VODOU, DARJEELING S RUČENÍM OMEZENÝM), ale sám se stává otcem, který se musí vypořádat se zodpovědností. Zvolený způsob animace je tím jediným, co zachovává určitou sentimentální nostalgičnost po starých věcech, které jsou ale nenávratně pryč, a žánr bajky zase slouží k vizualizaci mentálních procesů (ehm) hlavního zvířecího hrdiny, což docení především dospělí. Fanoušci Wese Andersona nemůžou být zklamáni, protože zde nechybí nic z toho, s čím si filmy jím podepsané zvykli spojovat (od postmoderního míchání starých a nových prvků přes nápaditě zvolenou hudbu k řešení vztahů mezi postavami), a zároveň by měli být potěšeni, že staré známé je posunuto na novou úroveň. Snad jen ty děti musí vyčkat do druhé poloviny, která je anarchistickou smrští absurních gagů (plných odkazů k filmové historii!), jež ale mají svůj jasně daný řád a smysl. Stačí přistoupit na pravidla hry a přijmout, že k přesáhnutí smyslových a rozumových možností tentokrát nedojde při střetu s něčím bájným a mystickým, ale s "vlastním" druhem. (12.01.2010)

Fantastický pan Lišák je vším tím, čím měla být Alenka v Říši divů Tima Burtona - a nebyla. Je to film zábavný, vtipný a co hlavně, nápaditý. Wes Anderson se opět předvedl v nejlepším světle a Lišákova rodinka není nepodobná té, z jeho (pro mě nejlepšího) filmu Royal Tenenbaums. Vysoko nehodnotím ale jen kvůli němu. Loutky jsou povedené, dabing jakbysmet. Snad jen ke konci už mi to přišlo až moc ukecané. (27.02.2010)

Je dobře, že Anderson po už moc divném Darjeelingu utekl od svých klasických filmů a pustil se do jiných vod. Vznikl tak jeho divácky nejpřístupnější film s výborným zpracováním plný hravosti a nápadů. Celé je to zkombinované tak dobře, že se to bude líbit jak dětem tak dospělým. A navíc i tak přes celý film sálá ta Andersonova osobitá filmařina, takže budou spokojeni jak jeho fanoušci tak děti i ostatní diváci. (17.04.2010)

Lidská zvířata, zvířecí lidé, přičemž zvířata vykřešou v zájmu vyššího (všezvířecího) blaha své zvířecí já, aby to lidem, spoiler, za pomoci dalšího zvířete natřela jak babička paštiku na chleba. Parádní jízda rafinovaného pana Lišáka, paní Lišky, nerudného Jezevce, rudné Vačice a usměrnitelně agresivního Bobra. A když budete někomu chtít ukopnout hlavu, nezapomeňte ho upozornit, že jste lehčí než krajíc chleba. Tím ho zmatete. (22.11.2015)

Fantastický pán Lišák nebol zlý, celkom som si ho užil, len to chcelo svoj čas. Už akosi od detstva nemám rád bábkové filmy, takže som bol skeptický už od začiatku. Ale postupne som si na túto zvláštnu bábkovú animáciu zvykol a neskôr mi už vôbec nevadila. Zvláštne, ale niečo podobné je aj s dejovou linkou. Zo začiatku som ohŕňal nos a už som sa pripravoval na nudu, avšak časom, ako príbeh napredoval, si ma získal svojim krásne podmanivým štýlom. Koniec už bol bez problémov a perfektný. Zaujali ma aj tie latinské názvy zvierat, pre mňa ako človeka čo má k biológii blízko to bolo príjemné a nečakané spestrenie. Pán Anderson ma zaujal a určite si od neho ešte niečo pozriem, či už minulú alebo budúcu tvorbu. 69/100 (03.06.2014)