Bobule

Ovíněně o ničem. Uvolněnou atmosféru tomu nelze upírat. "Je to totiž tam", jenže až v závěrečné půlhodině. Přibližně od doby kdy se z děje vykvartíruje Lukáš Langmajer. Do té doby je to taková "hrc frc" slátanina, která neví kam míří a ani jakým způsobem tam jde. Ještě, že se tak děje vlastně docela příjemně. Obsazení je sympaticky neokoukané, hudba skvělá (většina nejlepších momentů je spojena právě s atmosférickými pasážemi založených pouze na hudbě), ale kamera to celé posílá do hnoje. To už není ani kýčovitě pěkné, to je čistá esence vlezlého kýče nejtěžšího kalibru. Navíc bez technického zázemí a vše točené z jedné vody na čisto. Přepálené omalovánky na "čisté" Moravě versus zašedlé tóny prohnilé Prahy. Kolik času tvůrcům zabralo vymyslet tak neuvěřitelně inovativní koncept? Ale proč se nad tím rozčilovat. Stačí zmínit, že kamera s úspěchem takřka zabíjí i vizuální přednosti Terezky Voříškové. Což by jeden řekl, že snad ani nejde. Přesto všechno jsou Bobule dobrým filmem. A to hlavně právě díky Voříškové, červené kačeně a Hádkovi. Bařina v tom zase tak moc nejede, ale dalšímu jeho snímku bych se nebránil. Pokud bude s jiným kameramanem. Ovšem vínko bych si po projekci přeci jen dal, ne že ne. (18.04.2008)

Vůbec by mi nevadilo, kdyby tohle byl takový mezník mezi tím, co český film byl a bude. Už mě prostě nebaví koukat na ty hořké komedie, už nechci koukat na osudu prostých lidí, když je to zpracováváno pořád tím stejný způsobem. Ano, tohle není umělecké dílo, ale ani to není taková ta typická komedie z USA. Je to zajímavý film. Je to film, kde se pořád pije. Je to film se spousty obrázky z Moravy. Ani jsem netušila, že u nás něco tak pěkného je. Takže za to asi dík. Není to film, na který budu vzpomínat ještě o pár dní později. Naopak už po pár hodinách jsem zapomněla. Přesto je to podle mě odratový můstek. Nic, co bylo, nic, co bude. Třeba se vyhlásí změna. A třeba ne a já si plácám játra. Bez vínka. (04.03.2009)

Bařina nezklamal. Bobule jsou přesně tím, co nám slibuje v traileru. Letní romancí, která nepostrádá vtip, sympatické obsazení ani krásné vizuály a pobavila mě jako už dlouho nic z české produkce (v tom dobrém slova smyslu). "Český Dobrý ročník" míchá nádherné záběry z moravských vinic i (opravdu) vtipné scénky z potloukání se dvou pražáků po Moravě v tom správném poměru a já jsem rád, že tu je konečně debutant, který trefil do černého. Silných 8/10 P.S. Tereza Voříšková je v Bobulích nejen proklatě sexy, ale i dobře hraje, což je jako splněný sen :) (06.02.2008)

V jeden pekný deň, keď som šiel na zápis na vysokú školu do Trnavy, som sa zastavil u rodiny v jednej dedinke pri Slovenskom Ríme. Starý ujo tam mal veľa vlastného vína a bol naň patrične hrdý a tak mi ponúkol ochutnávku. Ja som ako slušne vychovaný človek pravdaže neodmietol :o)). Ujo však dostal slinu a tak mi nalieval stále nový a nový pohár. Prebrali sme spolu politickú situáciu vo svete, prebrali sme krásu slovenských žien a aj skvelú chuť vína. Vypil som vyše dvoch litrov (druhov bolo viac), nasadol na bus a šiel domov. Cestu som prespal:o)) No ale dosť bolo kecania. Čo som to chcel o filme? Jáj! Víno milujem, film bol veľmi pohodový a Tereza a jej bobule...ááááách! Krásna bola! Veľmi príjemné prekvapenie. 80% (27.03.2009)

Pozor - lehké SPOILERY. Existují filmy, ve kterých hlavní hrdina je kretén, ale láska jej napraví. Pak také filmy, ve kterých hlavní hrdinka chodí s kreténem, který není hlavním hrdinou, ten se nenapraví a proto ostrouhá. Kombinace těchto přístupů nejsou vzácností. A že jde často o díla, která svůj konec necudně odhalí již v první čtvrthodině, nemusím snad zdůrazňovat. Ale co na tom, že hlavní hrdina prodělá změnu, hluboce psychologicky propracovanou, kterou lze ve vnitřním monologu popsat jako: "Byl jsem kretén, zmrd a podvodník, ale golfový míček z mládí a sex s krásnou slečnou mě přivedly na správnou cestu a od teď budu zákonadbalý, poctivý, moudrý, prostý, čestný a hrdý občan a milenec." Vždyť tento film mi slibuje ukázat krásy moravského vína a řve: "Já tě budu strašně bavit, řičet smíchy budeš. Dám cokoliv, abych tě rozesmál." Občas sice rozesměje, ale povětšinou člověk nevěřícně kroutí hlavou, jakých že to nepodob umí humor nabýt. Méně snesitelná je ovšem reklama na vínečko (to mám víno rád a velmi). Od levnohumorného "archivního burčáku" přenáší se přes kreténské líčení populárního obrazu Pražáka jako vinného barbara (znám moraváky tisíckrát barbarštější), vychvalování moravského vína nad argentinské (což v červeném víně v nějakém významějším měřítku - je, pravda, pár moravských výjimek - prostě není hrdost, ale buranská, smradlavá sebechvála, jelikož naše podnebí prostě něco nedovoluje), rurální kýčovité idylky (ač moravské vinice umí být i zcela nekýčovité), vybuchující burčák (o kterém režisér nejdříve trapně dialogem prozradí, že vybuchne, pak nedočkavě volá záběrem: "Pozor, teď už přijde," a tudíž, když to pak opravdu přijde, efekt je nula) ke spoustě dalších drobných s vínem spojených, více či méně uměle naroubovaným momentkám. Podbízí se dívčími vnadami. A zůstává po něm kocovina. P.S.: Navíc určitě způsobuje nedorozumění v mém životě, neb čas od času vypiji s dívkou 3 lahve a jen výjimečně si myslím v duchu: "Jedna je aby byla povolnější a dvě pro mě na kuráž." (05.10.2009)