Milionář z chatrče

dolin1: Ach jo... Nebudu se raději věnovat úsměvnému faktu, že jednou napíšeš, že Slumdog je o Indii a vzápětí připouštíš, že o Indii není a pokusím se znovu připomenout to, co jsem již do této diskuze před časem psal: Situování děje do Indie není prvoplánové, má své důvody a film s ním pracuje. Slumdog se v Indii odehrává jednoduše proto, že se tam odehrávala i knižní předloha (napsaná Indem) a Boyle toho využívá tak, že do filmu vkládá prvky typické pro jednu z tamních kinematografií...   Prvoplánová umístění děje do nějaké exotické země můžeš vidět právě v těch pilcherovkách - tam se tak děje jen pro domnělé zatraktivnění (když Horst vyznává Julii lásku uprostřed Afriky, tak je to přeci větši romantika, než kdyby tak činil v Německu) a kdybys tu Afriku vyměnil za Ázerbajdžán, Antarktidu nebo základnu na Marsu, tak by se vůbec nic nestalo...

Nevím co si představuješ pod pojmem "červená knihovna" (všechny pozitivně končící příběhy s motivem čisté lásky?), já osobně právě ty pilcherovky a spol, které mají hromadu chrakteristických prvků (čti je to všechno na jedno brdo), jimži se Slumdog rozhodně nevyznačuje. Schválně se zamysli nad tím, jak by asi Slumdog vypadal, kdyby vypadnul z pera Pilcherové ... :-)

snahu neco sdelit nelikviduje jedno zkomolene slovo, bez obav

Niktorius: 1) OK, sorry, jen jsem to v rychlosti prolít, takže jsem to prvně blbě pochopil 2) Ne, o Indii jednak moc není a když, tak podle mě pouze plánovitě - kdyby se to odehrávalo v USA,byl by film tak úspěšný? 3) Tak to za "pornografii" označuju já ("softporno pro veškerou citově labilnější veřejnost, která ráda objevuje exotická zákoutí a způsoby života")- v tom samém smyslu jako u Stmívání ("softporno pro emo puberťačky") nebo jakéhokoli filmu podle Rosamundy Pilcher ("softporno pro maminky a babičky, žijící v ubíjejících vztazích"). 4) Hlubším myslím něco, co diváka nad rámec obohatí, toto je ale jen a pouze červená knihovna a obohatit ho může jen o tu Indickou esenci (a ani ta se podle mě právě moc nepovedla).

dolin1: 1.) Přelet zpodobňuje ČSSR? A Bordwell něco takového tvrdí?  2.) Skutečně je Slumdog o Indii?  3.) Nikdo neoznačil Slumdoga za "pornografii", ale za "pornografii chudoby". 4.) Co se myslí tím "něčím hlubším"?

Jen jestli sis to nesplet s pugétem ;-) Njn, nikdo nejsme neomylnej ;-) Btw. - nechápu, jak v tom článku můžou vztah Slumdog vs. realita v Indii (když ten film je přímo odtud a o Indii) srovnávat s Přeletem nad kukaččím hnízdem vs. realita v komunistické ČSSR. To jsme trošku asi někde jinde, ne? Pokud Slumdog někdo označil za "pornografii" předpokládám, že tak učinil v podobném duchu, jako jsem já označil za "pornografii" Stmívání. Obě dílka hrajou prvoplánovitě jen a pouze na limbickej systém, jsou laciný, lascivní a není v nich nic hlubšího (nebo já to tam aspoň nevidím), jen má každý jinýho cílovýho diváka. V tomhle smyslu je myslím to označení celkem regulérní.

generál: Tvá neutuchající schopnost reagovat na všechny příspěvky, mě prostě udivuje ;)

Za bugét dík! A za zbytek vlastne taky. Pis vic a nenech se odradit. Rad te ctu.

Ono ať se tu bude diskutovat horem dolem, padne tu spousta názorů kritiků i nás obyčejnejch pozemšťanů, vždycky to bude takhle jednoduchý - někdo bude nadšenej, někomu to nedá nic (mě) a někdo bude znechucenej. A to tu nijak nevydiskutujem. I když teda nechápu, co to nadšení způsobuje (filmařsky nijak převratnej není a po příběhový stránce už VŮBEC ne), buďte rádi, že se můžete radovat, protože jinak je současná filmová tvorba v poslední době spíš k pláči, člověk aby vynikající film pohledal ;-)

A ja se ptam, jak ho nekdo muze nemit rad.

Já vždycky říkal, že je to Shadwellův mulťák.

Mě baví, jak generál okázale pohrdá jakýmkoli hlubším vhledem a ještě je na to hrdý...

CheGuevara: No jo a spousta uživatelů tady na CSFD ani ten tanec nepochopila jako nějaký odkaz na Bollywood. Tohle prostě není problém toho filmu, ale diváka....

Xeelee: Když je něco znatelně vizuálně stylizované, tak to taky znamená, že je to vizuálně odchýlené od reality, a to by zase mohlo indikovat, že ono odchylení nekončí hned u vizuálu ;-) Netuším, jak se tohle vylučuje s Normalem - to je přesně tentýž případ, tedy snímek hodně stylizovaný, nesnažící se o realističnost.

Ony stereotypy a naivita, kterou filmu vytýkáš jsou součástí celé té stylizace  - film se dostává do polohy jakési pohádky, na níž jsou navěšeny různé motivy (viz. ty peníze, které zmiňuje Bordwell). Pokud pochybuješ zda tohle není jen pouhou vadou scénáře, pak se můžeš pídit po tom, nakolik je tato stylizace důsledná a v rámci filmu fungující...

V tom na čem narážím navíc nejde o to, jestli je ta soutěž reálná nebo smyšlená (jako v knize) - jde o to, že je tam něčí život spočívající v cestě za láskou a štěstím připodobněn k postupu televizní soutěží, což spolu s faktem, že se film odehrává v Indii a je tak trochu bolly "ospravedlňuje" pohádkovost děje.

Taneček je ve filmu v podobě titulkové tečky, za součást stylizace bych ho bral, kdyby byl "muzikálově" zařazen normálně do děje, jak je to u hindských filmů běžné...

A co se týče té pohádkové optiky, skrze níž je celý film vyprávěný a kterou někteří považují za za optiku dětských hrdinů a jiní za záměrný konskrukt snažící se o líbivost anebo pohled postkoloniálního zápaďáka, který indickou kulturu nechápe, tak podle mě jde o pohled fascinovaného zápaďáka. Prostě takhle přijedeš do Indie, ale nijak se v ní neusazuješ, jen jí tak probíháš (ostatně motiv běhu je pro celý film dost signifikantní) a všímáš si jejích nejvýraznějších prvků (to jsou ty stereotypy) -  vidíš ji barevnou, multikulturní a do posledního zbytku fascinující...(Někde jsem četl, že spousta turistů má teď po Slumdogovi zájem návštívit Dharáví - měl bys chuť vypravit se do Cidade de Deus po zhlédnutí Města Bohů? :-) I ty místní slumy Boyle hodně poetizuje.) IMHO právě proto, je pro západní publikum Slumdog tolik přitažlivý a exotický. Jestli stejně na diváky působí realistické snímky Satjádžida Ráje netuším, ale obávám se že ne :-)

Niktorius: Vizuální stylizace má něco společného s tím, jestli je film autentický nebo ne? Tenhle fakt vyvracíš o pár řádků výš zmínkou o Normalu. Předkládání různých stereotypů může svědčit o lecčems od parodie po odfláknutý scénář. Propojení s reálným TV pořadem Jamala IMHO ještě víc ukotvuje v realitě. Taneček bych spíš strčil do tý výrazný stylizace.

Niktorius: Z tvého výčtu "pomrkávání na diváka" si "normální" divák nemá šanci ničeho všimnout, snad jen toho finální tanečku.

Xeelee: Není přece nic divného, když je reklamní/mediální kampaň k nějakému filmu postavená tak, že diváky láká na poněkud jiný film, než jaký byl ve skutečnosti natočen. (viz. Terabithia nebo aktuální Normal) U Milionáře jsem si navíc žádné matoucí kampaně nevšiml, i trailery si víceméně drží ducha filmu. Něco jiného jsou zcestné články s filmem nijak nespojených novinářů, ale to už je na jinou debatu.

Slumdog se rozhodně nesnaží tvářit nějak autenticky a závažně a náznaků dokládajích toto tvrzení je v něm docela dost - výrazná audiovizuální stylizace, předkládání různých stereotypů, samotné propojení Jamalova života s TV soutěží atd. A k tomu ten bolly tanec na závěr - to  je úplně maximální zamrkání směrem k divákovi :-)

Jestli v milionáři něco považuju za "ohýbání reality tak jak se to tvůrcům hodí" - pak jsou to nejasnosti ohledně Jamalovy znalosti angličtiny a hlavně pokroucená pravidla samotné soutěže - protože ta soutěž je právě tím realistickým prvkem, důvěrně známým po celém světě a velmi pak ruší, když se proti skutečnosti vysílá naživo a chybí v ní záchytné body - to je holt až moc okatá scénaristická berlička, resp. neodjehlená hrana vzniklá při adaptaci knihy. Že je to Who Wants to Be a Millionaire? a ne Kaun Banega Crorepati? mě už tak nežere :-)

Niktorius: Ale vždyť přesně to dělá, ne? I když vlezlej mi nepřišel. Já jen tvrdím, že to dělá spousta více či méně kvalitních filmů a že netuším, proč se to teď u Slumdoga najednou tak řeší. Vždyť to přece není první ani poslední film, který si realitu přiohnul tak jak se to tvůrcům zrovna hodí.Žádnej náznak, kterej by mě donutil brát dění s nadsázkou, jsem ve filmu nenašel a mediální propagace myšlence nějaké nadsázky taky moc nenahrává.

Xeelee: A ty tvrdíš, že je Slumdog "vlezlý slaďák, který staví jen na exotičnosti a vydělává tím, že ukazuj trápení jiných" ? :-)

A že se Slumdog bere vážně, to snad nemůžeš myslet vážně :-)

Niktorius: Jaký chytání na háček? Tahle debata by se dala vést u spousty populárních dobře hodnocených filmů. Vždycky se najde někdo, komu film nesedne. Mě Milionář přišel jako neuvěřitelně naivní film plný logických chyb a s plochými postavami, což by mi ani tak nevadilo, kdyby se nebral tak vážně. Prostě to pro mě je pěkně řemeslně udělané líbivé cosi, které nevyhledávám. Když filmu někdo dá *****, tak si ho zařadím do kolonky lidí s odlišným vkusem a tím to pro mě hasne. Kvůli tomu, že mám odlišný názor, se snad nad sebou nemusím zamýšlet, ne?Co se týká pornografie chudoby, tak to co tu postnul Shadwell docela dává smysl. To samý by se dalo vytýkat spoustě komerčních filmů, ale málokterý je tak populární jako Oscary ověnčený Milionář.

gen.Zhukov: Nejedná. Ale ten sbustituční efekt bych prosil vysvětlit :-)

btw. mi tahle debata připoměla jednu úsměvnou momentku z bollywoodského filmu Om Shanti Om - je tam scéna z předáváním Filmfare Award ("indický Oscar"), kde se před reportérovým mikrofonem střídají různí slavní herci a tipují, kdo asi vyhraje... No a mezi nimi se mimojiné objeví vyšnořená žena (nevím kdo to je, ale náhodná kolemjdoucí to nebude) která říká: "Přišla jsem abych bojovala za práva lidí ze slumů a proti těmto cenám protestuji!"  Tady to máte na kinoripu s německými titulky: http://www.youtube.com/watch?v=wh9ax6PmV_A&feature=related   :-)

Whoo-ahh!!

proc by se na ceskoslovenske databazi melo psat jen cesky a slovensky? Jesteze uz majofka smazala svuj koment ke speed racerovi.

gen.Zhukov: Bordwell se řečnicky ptá, co vlastně znamená ta nálepka "pornografie chudoby" a naráží na její nesmyslnost (minimálně ve vztahu se Slumdogem); pak se zase zamýšlí nad podle něho neoprávněným kritizováním filmu za "britský" - či ještě hůře postkolonialistický - pohled na Indii a míchání různých kultur. Poukazuje při tom na fakt, že sama indická kinematografie, resp. Bollywood, na míchání místních prvků se západními vlivy dost staví a právě toto je jedním ze základních prvků její přitažlivosti. No a nakonec píše, že lidé by se měli nad skutečným sdělením filmu víc zamyslet a ne na něj zbrkle lepit různé velkohubé nálepky...

Shadwell: Pěkný článek, ale nemyslím si, že by jeho přečtění lidi zavrhující Slumdoga jako "vlezlý slaďák, který staví jen na exotičnosti a vydělává tím, že ukazuj trápení jiných" podnítilo k nějakému zamyšlení... Protože zrovna téhle části publika jde IMHO hlavně o to ukázat, jak oni tomuhle veleúspěšnému crowd-pleaseru na háček neskočili ;-)

A já si myslela, že někdo, kdo v dnešní době ještě neporozumí anglicky psanému textu, je odsouzen leda tak ke kopáčským pracem.

The issue of glamorizing the exotic
Podnětný úryvek z Bordwellova blogerského zamyšlení, kterým se vypořádá s těmi, kteří dle něj mylně označují Milionáře za slaďák, pornografii chudoby, imperialistickou fantasii Boylea a podobně.

Some critics call the film “poverty porn,” but I don’t understand the label. It implies that pornography of any sort is vulgar and distressing, but which of these critics would say that it is? Most such critics consider themselves worldly enough not to bat an eye at naughty pictures. Some even like Russ Meyer.

So is the issue that the film, like pornography, prettifies and thereby falsifies its subject? Several Indian films, like Boot Polish, have portrayed poverty in a sunnier light than Slumdog, yet I’ve not heard the term applied to them. Perhaps, then, the argument is that pornography exploits eroticism for money, and Slumdog exploits Indian culture. Of course every commercial film could be said to exploit some subject for profit, which would make Hollywood a vast porn shop. (Some people think it is, but not typically the critics who apply the porn term to Slumdog.) In any case, once any commercial cinema falls under the rubric of porn, then the concept loses all specificity, if it had any to begin with.

The Slumdog project is an effort at crossover, and like all crossovers it can be criticized from either side. And it invites accusations of imperialism. A British director and writer use British and American money to make a film about Mumbai life. The film evokes popular Indian cinema in circumscribed ways. It gets a degree of worldwide theatrical circulation that few mainstream Indian films find. This last circumstance is unfair, I agree; I’ve long lamented that significant work from other nations is often ignored in mainstream US culture (and it’s one reason I do the sort of research I do). But I also believe that creators from one culture can do good work in portraying another one. No one protests that that Milos Forman and Roman Polanski, from Communist societies, made One Flew Over the Cuckoo’s Nest and Chinatown. No one sees anything intrinsically objectionable in the Pang brothers or Kitano Takeshi coming to America to make films. Most of us would have been happy had Kurosawa had a chance to make Runaway Train here. Conversely, Clint Eastwood receives praise for Letters from Iwo Jima.

Just as there is no single and correct “Indian” or “American” or “French” point of view on anything, we shouldn’t deny the possibility that outsiders can present a useful perspective on a culture. This doesn’t make Slumdog automatically a good film. It simply suggests that we shouldn’t dismiss it based on easy labels or the passports of its creators.

Moreover, it isn’t as if Boyle and Lantam have somehow contaminated a pristine tradition. Indian popular films have long been hybrids, borrowing from European and American cinema on many levels. Their mixture of local and international elements has helped the films travel overseas and become objects of adoration to many westerners.

I believe we should examine films for their political presuppositions. But those presuppositions require reflection, not quick labels. If I were to sketch an ideological interpretation of Slumdog, I’d return to the issue of how money is represented in an economy that traffics in maimed children, virgins, and robotic employees. Money is filthy, associated with blood, death, and commercial corruption. The beggar barracks, the brothel, the call center, and the quiz show lie along a continuum. So to stay pure and childlike one must act without concern for cash. The slumdog millionaire doesn’t want the treasure, only the princess, and we never see him collect his ten million rupees. (An American movie loves to see the loser write a check.)

kedy dvd štart?

Film má všechn, co by měl pro zaujetí diváka mít: lidský příběh, romantiku, drsné scény ze života, dobrou hudbu. Sice se dá happyend předvídat, ale došlo se k němu zajímavou cestou...

Cekala jsem rozhodne vic!! - rekla bych ze je to jeden z tech precenovanych. barvita Indie je sice uzasna ale vzdyt pribeh byl jasny od zacatku. Sem tam zajimave okamziky (jina kultura,..), ale preci jen mi to prislo moc kycovite. 3*

Pokud by to někoho zajímalo, tak (skutečný) Amitabh Bachchan (herec, co se podepíše malému Jamalovi) se na svém blogu párkrát o Slumdgovi a pohledu západního světa na indickou kinematografii vyjádřil na svém blogu...Jeden z příspěvků naleznete třeba tady, jinak už musíte pohledat: http://bigb.bigadda.com/2009/01/13/day-265/    Připravte se ovšem předem na neochvějný patriotismus :-)

Danny Boyle pak tyto oskary rozdal chudým a bude mu postavena socha v centru Dilí a příští rok mu Vatikán dá status svatého za vykonání zazráku