Režie:
Jiří SvobodaKamera:
Ivo PopekHudba:
Jiří ChlumeckýHrají:
Milan Kňažko, Markéta Hrubešová, Igor Bareš, Anna Cónová, Martin Stránský, František Řehák, Karel Zima, Jan Vondráček, Pavel Nečas, Jaromíra Mílová, Marián Geišberg, Ivo Kubečka, Monika Kobrová (více)Obsahy(1)
Film nazvaný Boží duha je inspirován stejnojmenným románem Jaroslava Durycha. Jde o příběh stárnoucího muže – nemocný, utahaný a životem pokroucený přijíždí těsně po skončení války do pohraničí a hledá člověka, který za války udal a zlikvidoval jeho rodinu. Setká se s mladou německou ženou, kterou revoluční gardy připravily o poslední zbytek lidské cti. Je sama, bez rodiny, bez dítěte, schovává se před lidmi, kteří přicházejí do pohraničí rabovat a prosazovat samozvaný pořádek. Ti dva se sblíží, ale než si vůbec stačí říci svoje jméno, všechno se tragicky skončí. Příběh obnažuje vlastnosti, které vyburcovala atmosféra bezprostředně po osvobození, zpracovává téma poválečného vyhnání Němců a naznačuje možný společný počátek soužití obou národů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (20)
Možná se pan Svoboda někde o něco hodně moc praštil a začal si myslet, že je pan Vláčil a točí film o Adelheid z pohraničí, jenže ani těžký otřes mozku neomlouvá to, že si k tomu vybral Heidi ze statku, jejíž fyzické přednosti žádným maskovacím potenciálem nedisponují už z toho prostého důvodu, že je všichni dávno znají zpaměti. ()
Odsun Sudetských Němců a hlavně excesy s tím spojené jsou takový kostlivec ve skříni moderní české historie. Tento televizní film natočený režisérem Svobodou podle Jaroslava Durycha ale k tématu nic nového nepřináši. Že byli příslušníci Revolučních gard hovada která jen kradla a znásilnovala. Že se lidé kteří byli nacismem skutečně postiženi (tady celkem dobrý Milan Knažko) nebo proti němu bojovali a přesto se po válce vůči poraženým chovali slušně. Tohle všechno bylo už ve Vláčilově Adelheid která je navíc i po formální stránce mnohem lépe natočená. Výsledné hodnocení pak u Boží duhy za mne ještě jeden bod ztrácí hlavně za ty nekonečné a neustále se opakující flashbacky. ()
Je určitě sympatické, že se Svoboda nebojí velkých témat. V roce 2007 se o poválečných událostech týkajících se sudetských Němců teprve začínalo mluvit, takže vlastně odvážný příspěvek do diskuze. Přesto pan režisér dost tlačí na pilu co se týče dramatu, teatrálně zobrazuje násilí, na můj vkus až zbytečně. V jádru ale hodnotím jako přínos. 60% ()
Z perfektní nahrávky na smeč z toho udělat paskvil, to je také umění. Ty retrospektivy se hrnuly jedna za druhou. Baba neustále mele o pomstě gardistů, a to tak, že stále. Asi se jí to líbilo či co. Vůbec jsem celé to divadlo nepochopil. To jim ten co je vylosoval a odváděl neřekl oč jde? Ani ony samy netušily? Nebylo jim třináct, byly to dospělé dívky. Tak proč potom tolik vyvádění? No, nechme to tak. Skvělí herci se snažili, ale ten pitomý způsob podání prostě nemohli utáhnout. Měl jsem pro ně připravenou dvacítku. Ale za ten konec, nedám ani to. Je mi jich líto ()
Knižní předloha staví na dialogu, vyprávění a popisu atmosféry, pro něž scenárista Svoboda, jakkoliv je to vynikající tvůrce, nedokázal najít adekvátní filmovou podobu. Herci se snaží, kameraman Ivo Popek místy doslova čaruje, pořád je z filmu ale cítit literární půdorys vyprávění, který je na obrazovce zbaven jakéhokoliv přesahu. (Jaroslav Sedláček, Ci 05/2008) ()
Galerie (24)
Zajímavosti (1)
- Filmovalo se v okolí Chebu, Františkových lázní, Rokycan, v Kostelní Bříze, ve skanzenu Doubrava (okres Cheb), obci Hazlov. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
Reklama