Monty Python v Hollywoodu

Obrovské zklamání, po tom jaké to má zde hodnocení. Čekal jsem povrtřídní pythonovskou absurditu, vyhnanou do maximálních obrátek, avšak dostavila se spíš absurdní kocovina. Ale co by se dalo čekat od živého vystoupení, ještě k tomu v Hollywoodu s šíleným publikem, které se směje všemu co zavání vtipností. (05.01.2007)

Tak jako je Létající cirkus stvořený pro televizi, je Live at the Hollywood Bowl nejlepší naživo, proto nemůže nikdy na obrazovce vyniknout více než Pythonovic jiné eskapády. Pokud ale více jak hodinu sledujete ty nejlepší scénky s občas přidanou písničkou a ještě se do toho pánové nebojí vyjít směrem do publika, tak to nemůže dopadnout jinak než geniálně. (14.06.2007)

Nemá cenu se rozepisovat co a jak. Jestli máte problémy s návaly smíchu, tak na tohle nekoukejte, protože byste mohli taky smíchy umřít. Pánové, smekám. Pochvala také patří geniálnímu publiku - to musel být komparz z Anglie, protože to rozhodně nebyli amíci... ;o) Těžko sice tohle označit za film, ale hodnotí se tady i hudební DVD, takže si s radostí zahodnotím taky... Hvězda dolů za ty dvě improvizované scénky bez pointy (ostatní improvizované byli ovšem famózní) a krátkou stopáž. [duben 2006] (07.04.2006)

abych odpověděl na Anglieho otázku, jaký je rozdíl mezi milováním v kánoi a americkým pivem: It's fucking close to water! ale teď o něčem úplně jiném. je to příjemná vzpomínka na Pythony, ale bohužel tam hlavně opakují, co už se dříve osvědčilo (abych trochu doplnil, ještě skeč: Ministry of silly walking, skeč o Brucech, skeč o filozofickém fotbale německa a řecka, World forum s che guevarou, mao tse tungem, karlem marxem a leninem,skeč o Červené karkulce, skeč o mrtvém biskupovi z Leicesteru). nových scének je tam velmi pomálu (snad dvě nebo tři), což je hrozná škoda, protože ty, co jsou nové jsou stejně dobré jako ty starší (o vývoji humoru, o tom, jak boháči vzpomínají na doby, kdy byli chudí) škoda, že je to jenom tak krátký. ale občas mi vadilo, že sklouzli do až záchodovýho humoru (pozvracení se terry gilliama při skeči o hygienické kontrole ve firmě Whizzo). ale to je jen malá vada na kráse a vadí jenom mně, imperfekcionistovi. (19.01.2006)

"Já jsem ráno musel vstávat už v deset hodin v noci, půl hodiny před tím, než jsem šel spát, jedl jen kousek studeného utrejchu, pracoval ve fabrice devětadvacet hodin denně a šéfovi platil za to, že jsem vůbec mohl chodit do práce, a když jsem přišel domů, tak nás otec vždycky zabil, tančil na našich hrobech a zpíval Alelujá!" Skeče tady získávají další rozměr. Jsou obohaceny o bezprostřední a autentickou reakci publika a Monty Pythonovci se neomezují jen na jeviště, ale kolikrát zamíří do diváků, aby je ještě více zapojili do svého učinkovéní. Snůžka skečů velmi rychle jdoucích za sebou mě připoměla divadlo Sklep. (04.09.2009)