Americké akční filmy přelomu osmdesátých a devadesátých let měly jednu ikonu (
Schwarzenegger), řadu různě populárních představitelů (
Stallone,
Norris,
Seagal,
Lundgren) a jednu hvězdu.
Jean-Claude Van Damme na sebe poutal pozornost diváků i médií, neboť měl charisma, fyzické dispozice i životní příběh jak z filmu. Coby herec haněný a podceňovaný, ale zároveň nezapomenutelný a nepřekonatelný. Coby osobnost vysmívaný a vláčený bulvárem, ale přesto milovaný a obdivovaný. Film
JCVD je mnohovrstevnatá hříčka, kde muž s titulními iniciálami hraje stárnoucí hvězdu jménem Jean-Claude Van Damme. Na hraně fikce, improvizace a sebereflexe se odvíjí vtipná i dojemná óda na uhrančivost béčkových filmů, lásku ke hvězdám, a především na mnohoznačnou centrální postavu... Francouzský scenárista, režisér a herec alžírského původu
Mabrouk El Mechri začínal natáčením autorských krátkých filmů. V roce 2005 dokončil celovečerní debut
Virgil. Toto humorné melodrama o odstrkovaném a životem těžce zkoušeném podřadném boxerovi jako by předznamenávalo režisérův druhý snímek
JCVD. Mnohovrstevnatá filmová hříčka z El Mechriho učinila hlavní filmový objev roku 2008 a stala se vyhledávaným artiklem nejen žánrových přehlídek, ale také progresivních mezinárodních festivalů, jako jsou Toronto, Mar del Plata či Rotterdam. Věhlas filmu režisérovi zajistil také nabídky na práci v Hollywoodu, z čehož vzešel jeho nadcházející projekt, akční thriller
S ledovým klidem, v hlavních rolích s
Henrym Cavillem,
Brucem Willisem a
Sigourney Weaverovou.
(Česká televize)
Bluntman
Chytré, vtipné a přitom dojemné, (sebe)uvědomělé nejen z hlediska ústředního představitele, ale celkově jako postmoderní snímek. V J.C.V.D. je vše "meta" - nahlížíme za: skutečnou osobu Jean-Claude van Varenberga, ikonu béčkových bojových filmů konce 80. let a 90. Jean-Claude Van Dammea, médii a diváky konstruovaného J.C.V.D., vznik laciných D2V bijáků, fanouškovský diskurz, žánrovou podívanou - biografii a heist movie, formální stránku (úvodní akční scéna snímaná v dlouhé a nepřerušované jízdě, která je výrazně zrnitá vs. zbytek filmu snímaný v dlouhých statických záběrech; výrazná prosluněnost exteriérových scén vs. potemnělost interiérových; zcizovací efekt, v němž J.C.V.D. promlouvá k divákům; viditelné filmové políčko; přepisování již viděného; změny hledisek objasňující, jak došlo k loupeži; nechronologická výstavba apod.). Oceňuji to víc než nostalgické krasosmutnění, popř. návrat golden eighties Stallonea.(13.12.2008)
Jara.Cimrman.jr
"Jean - Claude, chtěl jsem se zeptat. Mohl by ses mi podepsat?" Taková prosba by proslulého ukopávače hlav neměla v jeho rodné Belgii ničím překvapit, ale když ji pronese jeden z loupežníků na přepadené poště, tak to jistě není tradiční záležitost a není jediná. Pokud si totiž správně pamatuju, tak většina vandammeovek není plná jednání opatrovnického soudu, dvou úhlů pohledu na přepadení pošty či hlubokomyslných úvah unaveného svalovce. Nebylo to špatné, ale mé oko se v temném prostředí občas mizerně orientovalo mezi neznámými hereckými tvářemi a ani několik legrácek ve formě parodování svých legendárních kousků mne k filmovému orgasmu nepřivedlo.(12.10.2016)
Boss321
Ikona Belgie, ikona akčních béčkových snímků, ale také bývalý zavislák na drogách a alkoholu, to vše je hodně stručně Jean-Claude Van Damme. Ruku na srdce kdo nezná tohle jméno? Ačkoliv o jeho hereckých kvalitách se dá pochybovat, tak o jeho přínosu akčnímu žánru nikoliv. Van Damme jako takový se nám předvedl hned v úvodu, kdy si střihl tříminutovou scénu bez jediného střihu a plnou akce! Mabrouk El Mechri se pokusil o jakousi sebereflexi Van Damma a myslím, že se to celkem podařilo! Rozhodně snímek, který za podívání stojí......(7.1.2009)
Hellboy
Nejlepší film Jean-Claude Van Damma:) Naprostý unikát, který nemám s čím srovnat. Skvělé jak pro fanoušky JCVD, tak pro jeho odpůrce. Neuvěřitelné, jak jeden film dokáže změnit pohled na člověka... PS: Když běžej závěrečné titulky, tak zní Modern Love od Davida Bowieho, ačkoliv teda ne v jeho podání.(18.2.2009)
Adrian
Van Dammeho najlepsia postava v jeho doterajsej kariere - dobre napisana a prijemne prekvapivo i zahrana. V postave sameho seba (dalsi z filmov, ktory mixuje realitu s fikciou) zuzitkoval prilezitost predviest, ze praca s charakterom postavy nie je v jeho ponimani len o roznom tempe davkovania a razancii roznoziek a uderov. Zaroven v imho najlepsej scene filmu poskytuje osobnu spoved mapujucu jeho zivot a karieru, odpichujuc sa od afer, ktoreho ho "preslavili" mimo ramec jeho filmov a vzdialene tak trefne tematizuje i ironizuje aj osud akcnych martial-art stars z dekad 80´s. Samozrejme, pocas filmu pridu k slovu i jeho svaly a to nielen v uvodnej, niekolko minutovej scene na jeden zaber. Reziser celkovo poskytuje divakovi viacero vyborne skomponovanych scen nasnimanych v spinavo zrnitych obrazoch, kde akcia v ramci zaberu nejde na ukor jeho prehladnosti. Snad iba ten dvojpohlad na jednu z klucovych udalosti v 1/3 filmu mi pride zbytocny, pretoze s ohladom na hlavu postavu do pribehu neprinasa ziadne pnutie. PS: Film ma vyborny soundtrack (napr.skladby None of us are free, Modern Love)(11.10.2008)