O kominickém učni a dceři cukráře

Celkem zajímavá česká vánoční pohádka. Ale o nějakém perfektním hereckém výkonu nemůže být ani řeč. Očekávané zápletky, předvídatelnost konce a všudypřítomná naivita se nedá hodnotit jinak než průměrně...A dosti mě udivuje takhle dobré hodnocení, když existuje mnohem více LEPŠÍCH filmů a pohádek, které by si zasloužily takovéto hodnocení. (21.11.2012)

Vánočně laděný příběh, v němž si kominický učeň stále stěžuje na zimu. Ale jako divák vnímám spíš slunné obrazy… I když filmaři natáčeli na Novoměstsku, v Jimramově, tak exteriéry nepřipomínají, že by panovaly nějaké holomrazy… A tak to scénáristé Alena Bartošíková a Václav Holanec musí „zachránit“ aspoň dialogem, ve kterém forman a kominík mezi řečí připomenou, že „taková zima bez sněhu dlouho nebyla“. Naštěstí se Štědrým dnem přichází i sněhová nadílka a útrpně se chovající hrdina je odměněn za svou dobrotu. Zajímavý nápad, patrná snaha o poetiku, ale i vtip (gastronomické vložky). Jen ten děj se sune tak nějak slimáčím tempem k očekávanému konci. Herecky průměrné – dětští hrdinové byli lehce zaměnitelní z daší spolupráce s Karlem Jandourkem – z Maharalu. Výpravou příběh připomínal trochu Bylo nás pět. Celkově: méně experimentů je někdy více. Protože tajemný Dům s ledňáčkem byl přirozeně jednoduchý na rozdíl od Domu U Zlatého úsvitu. A navíc – pohádková babička Libuše Havelkové působila věru kouzelně. Hudba: Zbyněk Matějů. (16.01.2010)

Moc hezká pohádka. Není dokonalá a některé herecké výkony jsou trochu nepřesvědčivé (obzvlášť ty dětské), ale je hodně poučná. Děti si možná díky ní uvědomí, že by si měly vážit všeho, co mají. Jsou už tak zvyklé na to, že mají počítač, televizi, mobily, vzdělání, hromady oblečení.... Přitom neví, jak tomu bylo kdysi. Děti neměly co jíst, musely makat a vážily si každé prkotiny. Kdybych měla něco vyšvihnout, tak by to byl námět a výprava, ta se jim obzvlášť povedla a byla uvěřitelná a nekýčovitá (což se někdy u pohádek bohužel stává). Bylo to skoro za 5*, nakonec jsem přece jen dala pouze 4*, ale bylo to o fous. (14.01.2010)

Dickensovský motiv o bossingu a šikaně nebohé siroty, kterou odvrhnou a okradou příbuzní a v novém působišti jí všichni dávají zabrat, dokud nepotká pár andělsky (lidských) bytostí, co jí pomohou a vše se v dobré obrátí, strašlivě znehodnocují (ne)herecké výkony skoro všech zúčastněných. Kde to, pro bohy, sebrali? Někde na ulici oslovili tvůrci filmu smutnou skupinku lidí, kteří neprošli talentovými zkouškami ochotnického spolku vesnice Dolní Horní u Krtčího hrádku? Přesně tak totiž jejich ubohé pinožení vypadá. _____ O to víc pak vyniknou nedostatky ve scénáři, kdy mistr nebohého učedníka pořád osočuje, aby se mu pak neznámo proč omluvil. Nebo že rodina vytíženého kominíka a vyhledávané švadleny je tak chudobná, že má k večeři jen vodovou polívku a pět brambor. Nepochopitelný je taky důvod, proč bohatý majitel hotelu dá svého vnuka na učení k cukráři. A tak dále. ____ Kdepak. Charles Dickens uměl propojit sociální drama s pohádkou excelentně. Autoři tohohle snímku se k tomu ani nepřiblížili. (03.03.2016)

Kominictví jako profese je zajímavá, náročná obzvláště z hygienického hlediska. Sledujeme Tomáše, jak pod dohledem svého strýce se snaží proniknout do tajů tohoto nevšedního a přece tak potřebného řemesla. Není divu, že pokud se na učně nepůsobí dobře, tak z oboru uteče, a zkusí to, pokud přežije první učení a neskončí na úřadu práce, tak ještě jiný obor. Cukrář či pekař, to je daleko od kominického řemesla. Pekař, ten se nemůže dívat moc na televizi, a tak se kamery občas dívají na něho. Pekař vstává v noci a usíná ve dne. Cukrář to má naopak. A tak beru tenhle film jako příspěvek a ocenění lidí, kteří se věnují těmto pracem. (23.04.2011)