Režie:
Rudolf RůžičkaScénář:
Martin ŠafránekKamera:
Juraj FándliHudba:
Petr SkoumalHrají:
Filip Čapka, Svatopluk Skopal, Miroslav Donutil, Renáta Doleželová, Zdeněk Žák, Gabriela Wilhelmová, Radim Kalvoda, Jan Jílek, Jana Gazdíková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Už mezi dětmi může zlověstně rašit nesnášenlivost. Přesvědčí se o tom i talentovaný Petr, jehož mezi sebe nepřijmou noví spolužáci - naráží jen na odmítání a dokonce na zradu důvěry. Více než rozkrýt dětské mentality se však tvůrci pokoušejí předložit jakou modelovou společenskou moralitu, které ovšem schází jak věrohodnější motivické zázemí v jednání jednotlivých postav, tak odvaha poukázat na fungování deformovaných vztahů. Avšak úrovně a sdělnosti Schormova filmu Pět holek na krku, který se zabýval obdobným problémem, bohužel nedosáhli. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Jeden z těch skvělých dětských filmů, které se točily v 80. letech. Zatímco tenkrát tvůrci dokázali zachytit reálné chování dětí a vložit do snímku vtip a určitý morální problém, dnes, pokud se něco pro děti v televizi objeví, většinou z americké produkce, je to buď infantilní, nereálné nebo čistě jen romanticky naivní zaláskovaný příběh bez pointy či něčeho k zamyšlení. Přitom právě v tomto věku se může brousit charakter dětského diváka. ()
Myslim, ze dnes podobne filmy, muze ocenit uz jen ma generace (30-40let). A to pochopitelne diky nostalgii. Krasne se mi vybavily vzpominky na nase druzinarky, ktere nas stejne jako ve filmu vracely s nedojezenym jidlem zpet ke stolu:-). Pribeh jinak neni v nicem originalni. Herecke vykony prumerne, zaujme mlady Donutil. ()
Tak osmdesátá léta jsem na základce prožil jako žák, ale nějak si nevzpomínám, že bychom mluvili směsicí spisovné a hovorové češtiny, která dost tahá uši ("nemáš nějaké drobné") a že by ve třídě byli vedle normálních i žáci mentálně retardovaní (žák č.1: "hele, tamhle jede bagr, jede zbourat školu" - žák č. 2: "Fááákt?" - bagr: odbočí pryč - žák č. 2: "To jsou ale blbé fóry"). Jinak se ve filmu vyskytuje trochu zbytečná krutost, jak k lidem, tak ke zvířatům. Si myslím, že by si ten sadistický otec uvědomoval úchylnost svých choutek a těžko by jim dával průchod na veřejnosti, byť se tato veřejnost skládala ze dvou kluků. ()
Miroslav Donutil byl předabovaný a ten hlas mu vůbec neseděl. Klidně ho mohli nechat mluvit jeho hlasem. Zapadnutí do třídního kolektivu není jednoduché zvlášť, když se dítě nějak odlišuje a vybočuje. Taky jsem si něčím takovým prošla. Pak se ale všechno srovnalo a jelo se v dobře zajetých kolejích. Samozřejmě jsme se taky něco navyváděli a seděli v jídelně s nedojedeným obědem. Tenhle příběh má i výchovný charaketer. Metody některých rodičů by určitě byly případ pro sociálku. Řezat dítě řemen je šílená ubohost. ()
Jééé, tak na tohle jsme kdysi chodili do kina se školní družinou a už tehdy mi ten hlavní hrdina připadal jako debílek. Když jsem teď na to náhodou v televizi natrefil, tak jsem se z nostalgie na to podíval. No je to taková píčovina pro děti s nějakym morálnim ponaučenim na konci. Mimochodem dětský herci jsou naprosto otřesný. ()
Reklama