Bílá vrána

Bílá vrána si s autismem nebere servítky a obnažuje jej v celé jeho "kráse", a tak tu máme těžkého autistu se zjevnou mentální retardací, což bohužel není vůbec výjimkou, ale právě naopak, lehké až těžké postižení rozumových schopností jde s autismem ruku v ruce v 50 - 75 % případů, bohužel. Tím však veškerý negativismus končí, protože tohle byl citlivý a jednoduchými prostředky dojímající a veskrze vlastně pozitivní film. Při některých scénách mi běhal mráz po zádech, nepovedené Thomasovy narozeniny byly asi nejsilnější, při jiných se člověk neubránil úsměvu a jako cílovka nemohu tedy ohodnotit jinak než five. Po přečtení některých negativních komentářů mám chuť vyodpadovat Rain Mana, který lidstvu představil "autismus"... (07.09.2014)

Autizmus je hrozná vec, kto to pozná dobre vie o čom hovorím. A to hlavne pre rodinu, ktorá takého človeka obklopuje. No keď človek nájde niekoho, kto pomôže, pochopí, tak hneď ten svet vôkol vyzerá úplne inak. Thomas mal skrátka šťastie, že stretol tak suprovú babu. Ako sa hovorí - láska hory prenáša... Výborná dráma na túto tému - reálna, slušne natočená a zahraná sympatickými hercami. Veľká spokojnosť. 80/100 (29.06.2017)

Filmy zabývající se touto tematikou většinou dost tlačí na city, ale to samozřejmě jinak nejde. Jelikož jsem hodně citově založená, u některých scén jsem se trochu kroutila - měla jsem chuť začít nadávat těm klukům, co se posmívají postiženým lidem, měla jsem chuť do nich šťouchat stejně tak, jako oni šťouchali do Charlieho.. prostě jsem chtěla "něco" udělat a ne jen sedět a koukat se na tenhle film.. Ale nic by stejně nepomohlo. Na světě vždycky byli, jsou a budou hlupáci, kteří nechápou, že člověk může být nemocný, aniž by za to mohl, a i když je nějak nemocný, tak je to pořád člověk z masa a kostí, člověk se srdcem a city. Naštěstí jsou tady i lidé, kteří nevidí například autistu, ale obyčejného kluka, který je trochu neobyčejný, no a co? Co je na tom špatného? Nic. Někdy stačí jeden člověk, který nám ukáže, že ne všechno je tak tragické, jak to vypadá, musíme se jen trochu přizpůsobit a nemyslet na to, co si myslí ostatní. Pak se probudíme a uvidíme "to".... V tomhle případě šlo o přijmutí faktu, že se Charlie asi už nikdy neuzdraví a Thomas ho musí přijmout takového, jaký je. (11.10.2011)

Našťastie som na čt2 natrafil na film v pôvodnom znení s titulkami. Ako píše Malarkey, to Charlieho "ééé-hh" si viem, ale radšej nechcem v dabingu predstaviť a verím, že to dokáže pokaziť dojem. V originále mi to ale nijako neprekážalo a Charlieho kúsky ma niekedy rozosmiali. Asi najviac záber na zosratú riť...Viem, nie je to žiadna sranda mať doma postihnuté dieťa. Po tomto filme o tom budete mať celkom jasnú predstavu. Toni Collette je úžasná herečka a v tomto filme bola vážne skvelá v úlohe silnej a milujúcej matky. Kiež by každá matka v sebe mala toľko síl. Mladá Gemma Ward síce hrala dobre, ale jej oči alá "mlok" mi nerobili dobre. Navyše ju na smrť vystrašil Charlieho penis! tak o čom by bola neskôr tá ich love story? Veď Charlieho brat má v nohaviciach tiež podobný baklažán...80%. (19.01.2013)

Veľmi silný emotívny príbeh, ktorý poukazuje na život rodiny poznačenej dieťaťom s autizmom. Sympatický herci a materiál na ktorom sa dá stavať. Problémom ale je, že potenciál príbehu je využitý tak na 30% a narába sa tu s ním veľmi opatrne. Z jednej strany je tu život s bratom autistom zo strany druhej boj o ženské srdce aj napriek tomuto životnému handycapu. Dokážem sa s tým vysporiadať alebo budem stále zvádzať vnútorný boj a veriť tomu,, že sa raz ráno zobudím a môj brat bude normálny. Toto sú tie najsilnejšie otázky celého filmu a to je pre mňa dosť málo. To že sa celý film, končí happyendovom o tom sa snáď ani nemusíme baviť, koniec koncov ide o americkú distribúciu. Nevyužitý potenciál, tak by som film charakterizoval. 40% (28.08.2015)