Skřivánčí dvůr

Nechápu tak nízké hodnocení tohoto filmu, který zpracovává téma, o němž se v našich končinách až tak neví. Myslím, že si s tímto ne zrovna líbivým tématem tvůrci poradili nad míru dobře, aniž spadli do nějakého patosu. Kéž by Turci našli politickou odvahu a jednou se místo zatvrzelého popírání zodpovědnosti a viny Arménům za genocidu aspoň omluvili. (20.11.2011)

Jednou mi jedna Arménka řekla, že každý.....KAŽDÝ.... Arménec má ve své rodové linii někoho, koho před sto lety Turci zabili.......Silný příběh a téma, které je zapotřebí připomínat už jen proto, že Turecko, nikdy svou vinu a tuto GENOCIDU nepřiznalo a neustále ji bagatelizuje! Už jen za to je třeba takový film ocenit a ona to není vůbec špatná filmařina! Paz Vega je výborná a její hra očí a výraz tváře na konci filmu jsou úžasné. (15.11.2014)

Bratři Tavianiovi tentokrát o poznání méně poetičtí, jejich rukopis bych ve "Skřivánčím dvoře" téměř nepoznal, ale k nosnému a závažnému tématu arménské genocidy se vyjadřují stejně nekompromisně, jak to dokázali kdykoliv dříve, když se pohybovali na půdě italské minulosti. Paz Vega samozřejmě potěší, pro mne je ovšem rozhodující, že tento snímek připomíná období, které by někteří naši současníci z dějin nejraději vymazali a když už nelze genocidu páchanou Turky v období 1. světové války zejména na Arménech (ale i na Řecích a dalších netureckých menšinách) popřít, snaží se ji alespoň nehorázným způsobem zlehčovat (viz například - bohužel - Louis de Berniéres a jeho román "Ptáci bez křídel"). (28.06.2010)

Mám ráda bratry Taviani a jejich pohled na svět. Do tohoto filmu bylo věru těžké vnést více poezie, protože téma a jednotlivé epizody jsou drastické skrz naskrz. Člověk má pocit, že v té době vůbec neexistovala láska, všechny pokusy o ni, vypadají vlastně jako touha zachránit si holý život. Největší projev lásky a oddanosti je nakonec stětí hlavy milované ženě. Film je i o tom, jak se lidé mění, když jim zavelí zdatný ideolog a vůdce. Jak těžké je uniknout z davu zfanatizovaných vlastenců. I o tom, jak zrada blízkých může v člověku probudit svědomí a statečnost, jakou by nikdy nečekal. Nejvíce se mi líbila právě rozporuplná postava žebráka Nazima (Mohammed Bakri), škoda, že nebyla propracovaná ještě trochu více, protože právě v něm tu poezii vidím. Pak by to bylo za plný počet. Po shlédnutí filmu znovu, zvyšuji hodnocení na maximum. Na úžasnou roli a její ztvárnění Moritzem Bleibtreuem jsem původně zapomněla. (08.06.2011)

V rámci filmů o vraždění Arménů v Osmanské říši je to určitě jeden z těch povedených. Trochu mne tam rušila ta italská linie, ale nijak zásadně. Je fajn ukázané i to, jak v tehdejší Anatólii byla společnost propojená a vrazi se s oběťmi často osobně znali. Co se týče krutostí, je film ještě oproti realitě docela jemný, ale i tak tam člověk uvidí veciy které by rozhodně vidět nechtěl. (27.02.2019)