Všichni jsou v pohodě

Po komediálně laděné pohádce o chůvě McPhee přichází britský tvůrce Kirk Jones s melancholickou road movie. Stárnoucí Frank vyjíždí navštívit své čtyři děti, protože každé pod nuceným úsměvem něco nemilého skrývá a tenhle chlapík začíná objevovat malé i velké lži. Sbalil si kufr, který měl dokonce i kolečka, a odjel překvapit své potomky. Po smrti manželky se totiž leccos změnilo a svolat kvarteto ratolestí k jednomu stolu není tak úplně snadné. Stejně jako cesta letadlem kvůli Frankovým zdravotním trablům, tak ani milosrdná lež není tou nejlepší cestou (ne všechny děti to totiž dotáhly tam, kam si osamělý vdovec myslel). Nostalgické bilancování drží pohromadě především herci, zvláště pak spolehlivý DeNiro. Ten je opět výborný. Uvěřitelný chlap, který baví, kárá, dojímá, mentoruje. Potěšilo mě sympatické propojení Frankovi bývalé práce (specialista na potahování telefonních kabelů) s prolínáním telefonních hovorů do příběhu.. ostatně komunikace jak s divákem, tak na plátně nepostrádá spád. Prostě Jones se svým týmem několikrát donutí přemýšlet, připraví i jedno dramatické překvapení. Sympaticky osobní film, který víc dává, než bere!! A to se cení.. (07.02.2012)

Film je de facto remake italskýho filmu Všem se daří dobře s Marcello Mastroiannim, takže bych sem klidně mohl zkopčit koment od tohoto filmu, protože beztak ten koment nikdo nečet a byl bych z obliga, ale to by mě hryzalo svědomí, že jsem tuhle databázi ochudil o můj veledůležitej názor na tenhle film, kterej jistě každýho strašně zajímá. Nejsilnější složkou filmu je jednoznačně Robert De Niro, jen díky jeho výkonu vyniká celá bolestná podstata filmu a skutečně bych nechtěl být v jeho kůži ani na jednu minutu. Hrozně se mě líbilo jak fotil, to bylo nejlepší na celým filmu a ocenil jsem, že během závěrečných titulků ty fotky ukázaly, třeba ten autobus, taková milá a upřimná fotka. No a nemůžu nezmínit konec. Znáte to, někdy scénarista tlačí tak na pilu že nás obláží závěrečným dojímavým patnáctiminutovým projevem hlavního hrdiny v marné snaze zaslzet oči po celým světě. Tady jsem nenašel ani milimetr neupřimné citové gradace ve snaze dojmout i sedací soupravu před TV. Tady stačil krátký, ale zato upřimný záběr na jeden obraz a pak do očí Roberta De Nira a z očíček začaly skákat slzy jak paragánská jednotka při výsadku. (27.11.2010)

Tohle je Drama jak má být, už dlouho jsem se takhle neodreagoval. Nepřekonatelný Robert De Niro a jeho touha poznat blíže své děti, jeho radost i částečné zklamání ze svých potomků. Koukat se na herecký koncert jednoho z největších hereckých velikánů... už jen to mi ke spokojenosti stačí. Opravdu jsem si na této novince pošmák. 85% (10.04.2010)

Kontaktní road movie od které jsem nečekal nic a dostal jsem poměrně hodně. Možná je to tak i správně, protože to co je dokonalé na pohled je obvykle prázdné uvnitř a tenhle snímek dokonalý není ani za mák, má spoustu chyb nehledě na to, že konceptuálně připomíná Mendesovo Away we go. Ale i přes chatrnější scénář a pár podivných eskapád do nichž je hlavní hrdina jen tak mimochodem jakoby zapojen je to podívaná velice příjemná. V poslední době mně dojalo máloco, ale Everybody's Fine se to podařilo na plné čáře. (08.02.2010)

Spoilery! A potom chtějte mít děti! Jedno mrtvé, druhé těhotné, ale všechny jsou "v pohodě". Tahle nějak to dopadá, když se neúspěšný člověk rozhodne si pořídit své úspěšné kopie. Řádná dávka deprese s vynikajícím De Nirem v hlavní roli. Tahle role pantátů mu celkem sedí. Troška toho sentimentu navíc určitě nebyla na škodu. Koukalo se na to všechno celkem hezky. Takový příjemný večerní snímek před spaním, který vám připomene, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. (14.05.2018)