Poločas rozpadu Timofeje Berezina

Najväčšiu radosť mám keď náhodou natrafím na film, o ktorom som nič nepočul a úplne ma dostane. Po úvodných titulkoch som sa do filmu zažral a moje otvorené ústa sa mi zacvakli až desať minút po skončení tých záverečných. Žasol som nad tým aký silný, pútavý, smutný i veselý príbeh dokázali tvorcovia vyrozprávať. Film prakticky nemá slabé miesto. Nepotrebuje 10 či 20 minút na rozbeh. Dostane vás hneď od úvodu, v ktorom sledujeme nehodu v továrni, po ktorej hlavný hrdina nemá veľa času a je si toho vedomý. Prelínanie smutnej roviny s čiernym mafiánskym humorom funguje výborne, hoci to znie čudne. Scény s mafiánmi určite pripomenú to najlepšie od G. Richieho a väčšina srandy pramení z toho, že sú to STUPÍDO BASTARDO. Tragický koniec neprekvapí, od samého začiatku to Timofej Berezin vie a diváci tak isto. Herecký aj režíjne absolútne skvelé, niet veľmi čo kritizovať. Ešte niekoľko dní som film nosil v hlave a to jé pre mňa vždy signál, že si film zaslúži plné hodnotenie. Rád si to pozriem znovu. 100%. (18.01.2011)

Celý film mě prostě nemohl přejít pocit, že ty dvě linie jednoduše nejdou do sebe. Ale zároveň mi každá strana vždy vyvážila tu druhou, takže jsem si během filmu na tento styl zvykal. Navíc snímek nespěl k jasnému konci a vždy byla otázka, jak se situace nakonec ustálí. Příjemné drama s trochou humoru, více penězi a méně života. (15.02.2010)

Řekl jsem to už stokrát a řeknu to mile rád znovu - HBO patří polibek na čelo za jejich produkční činnost; i když se občas zmýlí, často z nich "vypadne" velice dobrý film, který si nezadá s velkým množstvím konkurence - a jeden z případů toho je PU-239. Silný začátek nám začne míchat podivuhodný sled událostí, které svou absurditou připomínají coenovské standarty; samozřejmě, opatrně. Filmu chybí jistá dynamičnost, která je zmíněným bratrům vlastní, ale uvažujeme-li film jako debut, není mu co vytknout a můžeme se těšit na další kousky, které nám Mr. Burns naservíruje. Tak i tak jde o příjemný zážitek, který ač může být napohled poněkud špinavým (rusko přecijen není tolik vypiplané prostředí, na které jsme zvyklí), provede vás příjemně večerem.. a nezklame. (15.04.2009)

PU-239 originálne mixuje drámu pracovníka zasiahnutého rádioaktivitou s mafiánskym príbehom, ktorého postavy akoby vypadli z Ritchieho gangsterky. Pútavý tragický príbeh otca snažiaceho sa zaistiť peniaze pre rodinu, tým že z práce ukradne plutónium a skúsi ho predať niekomu v Moskve, pričom natrafí na jedného z trojice gangstrov, ktorí sa páve zmietajú v problémoch. Obidvom ostávajú už len posledné chvíľky života, pričom to o sebe nevedia. Nezvyčajný smutný príbeh prekladaný úsmevným počínaním tupých gangstrov od výpalníkov po šéfov podsvetia konkurenčných mafiánov, naviac končí totálne absurdne. Palce nahor pre HBO a producentov Stevena Soderbergha, Geogea Clooneyho a Petra Berga. (23.02.2010)

Představy Američanů (a Evropanů na západ od Opony) o Rusech jsou většinou skoro stejně kuriózní, jako představy Rusů o Američanech. Proto americké filmy z ruského prostředí většinou dopadají trapně. Nuže, tento je výjimkou potvrzující pravidlo. --- Chyby v reáliích zřejmě rozpozná jen znalec, základní rys ruské mentality je však zobrazen zcela věrně: Rusové si nikdy, od mongolských časů až po dnešek, nedokázali vážit práce. Nikdy se v Rusku nevyplácela. Nikdy si nedokázali představit jiný život než ten, že masy otroků trpně dřou v boji o holé přežití a sní o vzestupu do řad privilegované menšiny, která je brutálně odírá. Jelcinova doba, ve které se příběh odehrává, byla vzácným obdobím slabosti státu, kdy vládli oligarchové. Vzápětí Rusové s úlevou přijali obnovení normálních pořádků, když Putin, disponuje rostoucími ropnými příjmy, oligarchy změnil v opričníky a obnovil samoděržaví. --- Depresivní nálada, která z filmu dýchá, je však umocněna ještě jednou myšlenkou, zdaleka ne specificky ruskou (bohužel). Když chcete prodat perly a všude kolem je jen vepřín, jak asi pochodíte? V tomto případě je ruští vepři sežrali jako granule. Skoro doslova. --- Chytrý příběh, vynikající film. (08.01.2011)