Valčík s Bašírem

Během válek asi platí, že cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly a nepřítel vašeho přítele nemusí být váš nepřítel a ani přítel. Poutavě popsána situace, kdy Izrael intervenoval v Libanonu, kde proti sobě stálo několik ozbrojených skupin, bojujících proti sobě navzájem v různých aliancich plus vojska Sýrie, Izraele a mírové síly OSN. Závěr, kdo má svědomí toho může trápit. (04.12.2017)

Příběh je silný a poutavý. Díky takto dobrému filmu se svět alespoň dozví, že genocida není v součansosti výhradně africkou záležitostí. A upozornění takového významu dodává snímku i humanitní a politický význam. Díky zvolené formě vyprávění a nezaujatému úhlu pohledu se naštěstí nejedná o žádnou patetickou agitku, ale o uměleckou výpověď o válečných zvěrstvech. Bohužel trošku pokulhává provedení. Zatímco pohyby postav, či například kresba prostředí jsou na té nejvyšší úrovni, animace tváří, zejména pak jejich grimas mi přijde nevydařená. To způsobuje, že sekvence v nichž při vyprávění svých příběhů, vidíme pouze záběry obličejů působí prkenně a oproti ostatním scénám nudí. (05.06.2009)

Hudební a vizuální zážitek, který nemá příliš silný děj, což je ale zase mnohonásobně umocněno jeho pravdivým základem a obrovskou výpovědní hodnotou. Je pravda, že lépe než celý film působí jednotlivé scény. A pohrávání si s pamětí je také výborný a dobře zpracovaný nápad. Film bych doporučil ke zhlédnutí všem a neni důvod nedat 5*****. (31.01.2009)

Dynamika animace prolnutá s perfektním soundtrackem, strhujícím půdorys o hledání vlastní paměti prosycený životním pocitem a postojem ne nepodobným americké reflexi Vietnamu v 80. letech. Neustále to jiskří kdesi na hranici dokumentárnosti a animáckého artu (estetika obrazu je moderní, jednoduchá a neskonale působivá). Co je však na Baširovi nejlepší? Určitě jednoduchá metafora a narativní trik v jedné figuře – hledání paměti jako malování, prostředkování traumat "vzdalujícím objektivem" animace... a nakonec zhroucení všech bariér tváří tvář drastické realitě. To, že ona "realita" je totožná s tím, co denně sledujeme s výrazem nezúčastněných pozorovatelů v přívalech zpráv, je jen sarkastický podtón jako malý velký bonus filmu. Valčík s Bašírem vrcholí tak působivě jako málokterý válečný film. Ari Folman bravo! (26.01.2009)

Už úvodní strhující běh psů mě dokázal odrovnat svým bezchybným vizuálem a nadupanou hudbou. A přesně zde mě to chytlo a už nepustilo. Režisér nám totiž "filmově-dokumentárním" stylem (ano, vim zní to trochu blbě a jinak to prostě pojmenovat nedokážu) ukazuje hrůzně vzpomínky na válku. A i když dvě vzpomínky mi přišly trochu nudnější, tak to celé dává dohromady mrazivý a znepokojivý obraz. A to tady funguje na jedičku a to si režisér občas neodpustí i nějakej ten vtípek (německé porno rulez!!), který to ovšem vůbec nenabourává. (16.03.2009)