Královská svatba

Zajímavá nenáročná komedie se zpěvy a tancem. Děj není náročný, ale je svěží, lehký a vtipný. Zpěv je doplňkem. Tanec je pak tím hlavním, co film nabízí. A je to velmi zajímavá, kvalitní podívaná... zvláště tanec po stěnách a stropě, či tancování s věšákem. Sourozenci Tom (skvělý tanečník Fred Astaire) a Ellen (půvabně roztomilá Jane Powell) Bowenovi s tanečním muzikálovým představením míří do Londýna při přípravě královské svatby. A oba v lásce nestálí, a zejména v postavě Ellen, přelétaví, naleznou svou osudovou lásku, romantiku, touhu po partnerském životě. Z dalších rolí je to sukničkář lord John Brindale (Peter Lawford), kterého až Ellen zcela učaruje, tanečnice Anne Ashmond (Sarah Churchill), která si oddychne, že nemusí čekat na svého "ženatého" snoubence a vložit se tak do Tomovi náruče, Irving a Edgar Klingerovi (Keenan Wynn), agenti sourozenecké dvojice, a Annin svérázný otec James (Albert Sharpe). Film, kdy nohy cukají touhou se roztančit po místnosti, ale nejen tam. Pobaví a zaujme. (24.02.2012)

Začnu pozitivně. Film obsahuje dvě povedená čísla, pro která stojí za vidění: Hlavní pár se pokouší udržet balanc a vlastní důstojnost při tanečním vystoupení na palubě kymácející se lodi a samotný Fred Astaire v jediném nepřerušeném záběru tančí postupně po podlaze, stěnách a stropě hotelového pokoje. Horší to je s pokusy napodobovat a snad i parodovat choreografie Genea Kellyho. Astairovou doménou byl přece jen standartní tanec. V tom byl doma a dokázal ho vynalézavě obohatit o humor. Divoké kellyovské exhibice, spočívající v tanci s neživými předměty a jiných "mladických nerozvážnostech", Fredovi nebyly vlastní a nebylo mi moc příjemné sledovat, jak koulí očima a dělá grimasy ve snaze to zamaskovat. Scéna, kde on a jeho filmová sestra hrají dvojici pouličních floutků, by se v zájmu jeho pověsti měla snad vystřihnout a spálit. O strojené romantické podzápletce ani nemluvím. 40% (08.09.2008)

Pozitivní, potěšující, všetečného spleenu oproštěná a Astairovou nonšalancí překypující pohádka Stanleye Donena, která v jeho dosti plodné kariéře předcházela podstatně slavnějšímu Zpívání v dešti. Jak už zde bylo několikrát poznamenáno, Královská svatba se proslavila zejména učebnicovým (a technicky přelomovým) převráceným záběrem z pokojového tanečního čísla. Na DVD vydání z LK (za které i tak děkuji) zamrzí pouze fakt, že kopie filmu zjevně pochází ze silně ztrátového zdroje, který zapříčiňuje, že noční scény v exteriérech jsou díky odpudivé ostrosti obrazu a vybledlým barvám téměř nekoukatelné. (05.09.2008)

Jeden z "dvojitých" muzikálů tj. muzikálová čísla se odehrávají jak ve filmu, tak v něm odehrávajících se jevištních výstupech. I když by se s trochou nadsázky čísla samotná mohla z filmu vystříhat, aniž by příliš co ztratil, který blázen by koukal na muzikál kvůli příběhu, že? A kdyby za nic jiného, tak za Astairovo antigravitační extempóre si tu čtvrtou hvězdičku určitě zaslouží. (18.01.2008)

Není to úplně ono, za zmínku stojí opravdu asi jen ty dvě čísla které už zmiňuje Oskar. Příběh až nezvykle obyčejný, filmy F.Astaira se vyznačují velice vtipným, nápaditým a atmosféricky dokonalým scénářem, který jen doplňují dokonalé tanečně-pěvecké čísla, což v tomto případě jaksi neplatí. Některé tanečně-pěvecké pasáže působí dokonce místy až trapně, o minimálně dvou se to bez nadsázky dá říct. I hudba, která se ne úplně hodí k některým scénám, nepřídává na požitku ze sledování. Film, který skřípe od samotného začátku, skoro by se dalo říct, že tady se Fred trochu hledal. Film, který neurazí, ale nemá ani jaksi moc co nabídnout. 60% (11.02.2010)