Triangle

Netvrdím, že jsem čekal vyloženě hovadinu, ale v pozoru jsem se před shlédnutím rozhodně měl. A výsledek? Hororový mix snímků Na Hromnice o den více, Lodi duchů a Osudového doteku mne pobavil přímo královsky! Vlastně jen dvě maličkosti mi vadily nejvíce: okatě digitální racek (po třetím záběru na okřídlence vážně otrava) a fakt, že hrdinka celý snímek proskotačí v sexy blůzičce s výstřihem a nakonec ani neukáže vnady... Jinak nemám sebevětších výhrad - možná až na ten taxík na konci. Ale líbí se mi, že tento film se dá pochopit minimálně třemi různými způsoby. Já osobně jsem si jako stručné vysvětlení pro celou pointu vybral slovíčko očista. O několika scénách, ze kterých mrazí, je také vhodno se zmínit, a už kvůli těm slušným WTF momentům stojí myslím za to se na Triangle podívat. Slušná žánrová prácička pro sobotní večer. (13.06.2010)

Christopher Smith je zajímavej pavouk. Očividně se mu pod hladinou dvaceti mega na film líbí, díky čemuž si ve filmech může prakticky dělat co chce, ale přitom je ambiciozní, že by mu to tři čtvrtiny současných zámořských tvůrců mohlo závidět. Triangle mě po celou svojí dobu trvání nějak obzvlášť nechytal a zaujal mě maximálně tak velmi zručně nasnímanou a nekompromisní akcí. Bezskurpulozní lov hrdinů brokovnicí mi mimo jiné velmi připomněl francouzské Martyrs. Jenomže pak se film zaklesne ve smyčce stejně hlavní hrdinka a všechno se odehrává znovu a hlavně naprosto stejně, což na pozornosti nepřidá. Jakkoli se Smith právě snaží udělat z násilí stmelovací prvek mezi divákem a filmem. Ovšem konec mě pěkně dostal. Zejména svojí agresivitou proti hlavní postavě (u zrcadlové scény jsem skutečně nadskočil), funkční myšlenkou a depresivním fatalismem. Podobně tady jako například Black Death. Sice vůči konci vyjde najevo jak je vlastně celá loď zbytečná, ale pořád jsem velmi zvědavej jak to dopadne, až někdo nasolí Smithovi pořádnej rozpočet. (25.06.2012)

Hmmm. Hodně zajímavá věc, kterou není moc jednoduché popsat. Respektive mohl bych vám tu napsat o čem to je, ale vyspoileroval bych vám na tom filmu to nejlepší. Žena se probudí v typickém depresivním americkém baráčku a něco je s ní špatně. Už si nepamatuju, jestli v tom figurovalo malý děcko, ale asi jo. Omámeně působící se dopraví do přistavu a nasedá na motorem vybavenou plachetnici s přátely. Po cestě si její divnosti všimnou i ostatní, ale to už pomalu přestává fungovat vysílačka a přichází bouře, která nemá dlouhého trvání. Zase a znovu, nechoďte na CSFD. Už jenom první slova a naznačený subžánr vám zničí pointu, na kterou by jste jinak došli až za nějakých 25 minut. Tenhle "horor" zabrousí hodně do sci-fi a zhruba do půlky stopáže dokáže hodně příjemně překvapovat a bavit. Po půlce vám ale dojde, na co přesně vlastně koukáte a do konce už si neužíváte překvapení a promakaný příběh, ale vymakanou realizaci premisi. Proč ne, za zkoušku to rozhodně stojí (05.02.2014)

Tak jsem se s nadšením pustil do tohoto britsko-austrálského filmu, o kterém jsem toho dopředu moc nevěděl, jen že v něm půjde o časové smyčky. Podobně laděné psychologické - mysteriózní kousky docela můžu a navíc tu hraje Rachael Carpani (kterou si ještě pamatuju ze seriálu McLeod's Daughters). Jako bonus jsem bral i účast Melissy George a tak teď už stačilo si jen užít samotný příběh. Do čtyřicáté druhé minuty tomu tak skutečně bylo, atmosféra po nalodění začala nabírat obrátek a já s napětím očekávat, kam se posuneme dále. Bohužel potom to tvůrci přestali mít pod kontrolou a děj se začal plácat doslova ve sračkách. Určitě se mnou mnozí nebudou souhlasit, ale já se po odhalení oněch „smyček“ a následném opakování scén začal nudit a netrpělivě vyhlížel závěr. Bohužel se mi nedostalo toho, co jsem očekával. Navíc ani originalita si tu moc nepotykala se scénářem (což mi určitě potvrdí ti, jenž jsou v podobných filmech už zběhlí)…50% (28.12.2013)

Mellisa George už v In Treatment dokázala, že vie byť veľmi presvedčivá v dramatických a "uslzených" rolách. Triangle je založený na veľmi zaujímavom nápade, ktorý sa rozvíja a zacykluje počas celého filmu. Celý ten guláš aj prekvapujúco funguje, pričom príbeh si vystačí s pár exteriérmi a postavami, hoci výraznejšia logika tu samozrejme nemá miesto.Nie je to prevratné dielo, ale v rámci žánru je to viac ako zaujímavý príspevok, ktorý určite stojí za pozornosť. (21.01.2011)