Režie:
Jan SvěrákScénář:
Jan SvěrákHudba:
Michal NovinskiHrají:
Ondřej Svěrák, Zdeněk Svěrák, Oldřich Kaiser, Kristýna Badinková Nováková, Filip Čapka, Jiří Macháček, Jiří Lábus, Petr Čtvrtníček, Pavel Liška (více)Obsahy(2)
Kuky se vrací, film scénáristy a režiséra Jana Svěráka, je dobrodružný i poetický rodinný příběh, v němž ovšem hlavní role přebírají hrdinové ze světa dětské představivosti. Šestiletý Ondra trpí astmatem, a tak ze “zdravotních důvodů“ musí pryč i jeho oblíbená hračka - růžový medvídek Kuky. Když maminka vyhodí Kukyho do popelnice, začne pracovat Ondrova fantazie, v níž prožívá medvídkovy příběhy v neznámém přírodním světě. Je to ale opravdu jen sen malého kluka a nebo se Kuky skutečně vydal za největším dobrodružstvím svého plyšového života? Kuky se vrací představuje v kontextu současné domácí kinematografie skutečně jedinečný snímek, a to nejen pro své zaměření na rodinné publikum spojující dětského i dospělého diváka, ale i pro netradiční a moderní kombinaci hraného a animovaného příběhu, plného akčních scén a vtipných dialogů. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (878)
Přesně podle očekávání... Hype až na kost, především pak proto, že si velká část publika není schopná přiznat, že nebývale hutný vizuál ještě dobrý film nedělá. Ne, ani v české kotlině. Loutky jsou sice parádní, výprava (pokud se jí dá lesní palouček nazvat) rovněž potěší nejedno oko obrazového fajnšmekra, ale všechno ostatní je jen jedna velká křeč. Scénářem, připomínajícím Maxe a maxipříšerky, počínaje a nit velmi často ztrácející režií konče. Svěrák se chtěl očividně zavděčit dětem i dospělým, jenže zatímco pro ty menší je Kuky jenom roztomilá nuda, ti větší jen těžko překousnou fakt, že "dabing" kolikrát působí jako literární předčítání a většina dialogů sestává z infantilního žvatlání, jež mě po 20 minutách iritovalo způsobem, že jsem si chtěl do uší strčit vypukaný popcorn a vyndat ho až ve chvíli, kdy Svěrák rozjede jednu z libových (leč stále jen poetických) akčních scén. Když vás na filmu o pilinami vycpaném medvídkovi, vracejícím se domů ze smetiště, nejvíc baví "lidská" linie (která je imho mnohem imaginativnější), je holt něco špatně. Celuloid s Kukym je důkazním materiálem. P.S.: Fandil jsem Anuškovi. A nebojím se to přiznat. ()
České, Svěrákovské a velmi milé. Slyšet Zdeňka Svěráka mluvit loutkovou postavičku je velmi nezvyklé, o to však zajímavější. Chvíli jsem si na jeho hlas zvykala, ale poté jsem mu přišla na chuť a čekala, co za "perly" bude pronášet:) Výtvarné a vůbec celkové vizuální zpracování lesního a okolního světa je velmi působivé. Zvláště mimořádně zpracovaná je kombinace loutek se skutečnými zvířaty, kde jsem si říkala: "Jak to natáčeli?" To musela být skutečně makačka jako prasátko:) Pohádkový příběh o síle dětské představivosti. Po určitém čase jsem přestala zvažovat nad tím, jestli jsou to všechno Ondrovy představy, nebo se to skutečně děje v důsledku Ondrova vyprávění. Kuky se vrací je příběhem, který (snad) zaujme děti, ale zároveň přednáší spoustu mouder a životních rad, které ocení i dospělácké generace. ()
Hlavní problém, na který Kuky naráží (alespoň u mě), je vymezení a práce s fantazií. Pořád je to spíš hraní si na fantazii podsouvané dětem než skutečný fantazijní svět, který mnohem víc než morální apely potřebuje komplexnost a víru v sebe sama. Ale aspoň se na to hezky kouká a jedeme rychle-sněží je super nápad. Škoda, že v reálu se místo sněhu dostaví policejní obsílka. ()
Je to malé, růžové, vtipné a zažívá to setsakra dramatické situace, kde jde o holý plyšový život! Je to Kuky./// Po velmi úspěšných Vratných lahvích, na které stáli (nejen) důchodci frontu přichází J. Svěrák s dalším filmem, ovšem na české poměry velmi netradičním. Kuky je mixem hraného a loutkového filmu. Projekt měl být hotový už v roce 2008, ale potýkal se s řadou obtíží. To tak ostatně bývá, když natáčíte povětšinou v lese, kameramani se válí po zemi, loutku drží až 4 lidé a odpoledne už štáb posíláte domů, protože v lese je tma jak pod mechem./// Když se Kuky na skládce zvedne a začíná utíkat před bagrem, co mu jeho pidi nožičky stačí, přichází tak dobrodružství, kde je zdánlivě obyčejný les plný zvláštních postaviček, maliní je nebezpečným škrtičem a pošírované zaječí bobky luxusní pochoutkou! Je zřejmé, že Svěrák chtěl svůj příběh ukotvit v realitě, ovšem já bych si celou linii reálného světa nechala ujít. Ne, že by Ondřej či jeho matka hráli špatně. Ale linie s bezdomovcem (divný Kaiser) nebo neustálé nákupy v Albertu jsou otravné. (Product placement z filmu často přímo řve, ale bez něj zkrátka v našich podmínkách film nikdy nevznikl). Jakmile se Kuky rozběhne po zasluněném obilném poli, rozehraje se hravá hudba, jste tam! Jste v kouzelném dětském světě plném fantazie a skvělých nápadů. Co postavička, to originál. Film pobaví děti, aniž by ovšem na dospělé působil infantilně. Rozesměje, aniž by použil trapné a vulgární troškovské vtipy. Vše vypadá dokonale a zcela profesionálně. Svěrák dokázal, že máte pocit, jako kdyby ten lesní mikrosvět skutečně existoval./// Dabéři se se svými postavami vypořádali dobře (Čtvrtníček, Lábus, Liška), až na Macháčka, který v roli zlého Anušky dost přehrává. Ondřejovi jde dabing Kukyho kupodivu lépe než samotné hraní. Jeho dětsky rozviklaný a nejistý hlas je přesně to, co byste si u světa neznalého médi představovali. Z. Svěrák coby morousovitý Hergot je skvělý (jeho hlas dobře zafungoval už v teaseru) a dodává postavě novou dimenzi. Chválím též hudbu poměrně neznámého Michala Novinského. Když je to potřeba, stává se hudební podkres epickým a mocným, jindy je decentní a jemný, aby pak mohl být hravý a rozverný – stejně jako svět, ve kterém se vše odehrává./// Přesto, že Kuky nemá vyloženě nudné pasáže, dokonalý také není. Když ze mě cca po hodině opadlo prvotní vzrušení a nadšení, začala jsem víc věnovat pozornost jiným aspektům filmu, než jen uchvacující vizuální stránce. Gradačně je film docela nevyrovnaný, v poslední třetině bezhlavě servíruje jednu akci za druhou, přidá i divočáky, ale napětí tak dlouhou dobu udržet nelze. V podstatě Kuky neustále někam jde - domů, zpět do lesa, zase zpět domů… Neustále před někým prchá (hlídači skládky, Anuška). Pokud však nejste zarytí cynikové, doteď máte na posteli svého oblíbeného plyšáka a odmítáte ho vyhodit, byť už je úplně olezlý, věříte, že když jedete rychle, tak je zima, bude vás Kuky bavit. Film vás do vezme originálního světa, z jehož odpadků by dostali zelení amok, kde by gurmáni znechuceně krčili nos nad místními pochoutkami, kde mají místní obyvatelé vytuněná auta nitrem a kde malý medvídek s velkou hlavou plnou pilin hravě natrhává všem záporákům… pytlíky! () (méně) (více)
Je docela dost těžký napsat ke Kukymu něco kritického, protože si připadám jak při zabíjení neviňátka, ale bohužel musí to bejt a radši si to odbudu hned na začátku. Tak tedy co nmě vadilo ? Ty dětský sny - fantazie, kdy Kuky dobrodružněl v lese, to tam podle mě vůbec nemělo bejt, posouvalo to ten film úplně jinam, do jiný atmosféry a k jiným pocitům. Uf a mám to za sebou, teď už jen chvála. Veškerý Kukyho lesní dobrodružství bylo nádherný, tak uvolněný, zábavný, zkrátka šla z toho velká pozitivní energie. Scénaristicky je to vymazlenost nejvyšší. Nevěřil jsem, že by se mě něco takovýho mohlo líbit, ale opak je pravdou film jsem dokončoval za absolutní vnitřní pohody, kterou jsem během Kuykoho postupně nabíral. Možná tenhle made in Svěrák film není úplně dokonalej, ale kdybych tomu dal jen tři hvězdy, tak by se mnou moje srdce asi hodně dlouho nemluvilo. ()
Galerie (77)
Photo © Falcon
Zajímavosti (29)
- Za originálním výtvarným ztvárněním filmu stojí Jakub Dvorský, tvůrce her „Machinarium“ a série „Samorost“. (Saur.us)
- Na konečný scénář měla vliv i Svěrákova hra s plyšáky, pomocí které zkoušel na svém synovy různé dějové situace. (Olík)
- O vytvoření filmových dialogů požádal Jan Svěrák svého otce, který však nakonec odmítl a napsal pouze básničku pro postavu Anušky. (Olík)
Reklama