Padla kosa na kámen

Pěkná studiová pohádka, která v šedi jiných televizních pohádek na nedělní odpoledne jasně vyčnívá. Ostatně samotná Věra Jordánové těch nedělních pohádkových hrůz natočila desítky. Tentokrát tu jsou pěkné kulisy oproti jiným bizarním papundeklovým příšernostem. Děj je už ovšem o něco slabší a velice jednoduchý. Princezna si chce vzít chlapa, který se jí líbí, i když je to obyčejný vesnický kluk. Děj zachraňuje jen jeho prudký otec (Josef Kemr). [135. hodnocení, 8. komentář, 56%] (14.12.2020)

Původní lidové vyprávěnky, určené spíše pro dospělé než pro děti, byly stejně prostinké jako lidé, kteří si je sdělovali a předávali. Podobně prostinké byly i lidové hry. Všichni z nás mají v 4. nebo 7. koleni právě takové předky. Básnickou hloubku jim musely propůjčit Němcové a Erbenové nebo Kubínové a další pohádkáři našeho 19. století. Prostota cti netratí a Eva Trejtnarová nebo Ivanka Devátá půvabu této barevné pohádky vůčihledě prospívají. Starší herecký Kohoutův styl se poněkud vymyká, ale celkové vyznění neruší. PS Pohádka byla určena především malým dětem; její zpracování to určitě ovlivnilo. (23.08.2023)

Loupežníci loupí a neplatí z lupu daně. :-) Princezna hezká, ale tak rozmarná, že by zruinovala království i kdyby byla pokladna plná. Jíra princezně lže a ta mu to odpustí a tak jí lže dál, což není zrovna moc výchovné. Eduard Kohout je skvělý král a pohádka docela podařená, ale k dokonalosti jí přece jen něco chybí. Jsou to silné tři hvězdy, ale na čtyři to nemá. 70 % (23.01.2022)

Pohádka je sice studiová, ale kulisy byly protentokrát docela dobře vystavěny. Z herců mě zaujali sice jen Josef Kemr a Eva Trejtnarová-Hudečková. Ovšem příběh byl trochu hloupoučký. Hlavní hrdina vlastně na začátku zachrání princeznu, ale dále už nic zvláštního neprovede, přesto podle krále a princezny plní králův rozkaz. Nejen že nedostane loupežníky, což by se ale dalo odpustit protože loupežníci vlastně loupežníky nejsou, ale on hlavně na konci princezně lže. Přestože se jí za první lež, tedy čí je vlastně syn, omlouvá, vzápětí přidává lež druhou a to o tom, jak loupežníky pochytal a trvá si na tom. Právě na tomto základě ale princezna mění své rozhodnutí, že chudák nevadí, hlavně když je odvážný a čestný. To trochu nedává smysl. (16.12.2020)

Československá televizní pohádka o chudém chasníkovi, v němž nalezla zalíbení princezna. Vzhledem k rozdílnému společenskému postavení král E. Kohout souhlasil se sňatkem pouze v případě, že mládenec spoutá a zajme tlupu loupežníků, kteří se usadili v království. Hlavní dvojici tvořil M. Masopust, poněkud bojácný a ostýchavý syn ovčáka a zase naopak aktivní a mírně afektovaná E. Trejtnarová. Jedná se o jednu z pohádek, kdy hlavní hrdina pro své štěstí nemusel udělat v podstatě nic, neboť onen svěřený úkol za něj provedla po domluvě s loupežníky hostinská I. Devátá, v jejímž šenku se značná část pohádky odehrává. Není mi jasná souvislost mezi názvem této pohádky V. Jordánové a samotným příběhem. V pohádce se také objevil otec hlavního hrdiny v podání J. Kemra či odmítnutý nápadník, rytíř I. Racek, jenž se na námluvách prezentoval agresivním stylem tance a také hrubým chováním. Mile na mě zapůsobila dvojice nadutých kupců (V. Stach a J. Cmíral), jež byli obrání skupinou loupežníků pod vedením J. Zahajského. Z celkového pohledu se jedná o mírně podprůměrnou zapomenutou pohádku, jejíž zápletka je dosti plochá a dramatická složka téměř neznatelná. (18.02.2023)