Marriage Stories
Epizody(6)
-
Ivana a Pavel (E01)
-
Mirka a Antonín (E02)
-
Zuzana a Vladimír (E03)
-
Zuzana a Stanislav (E04)
-
Marcela a Jiří (E05)
-
Ivana a Vašek (E06)
Obsahy(1)
V roce 1981 přišla dokumentaristka Helena Třeštíková s nápadem točit po dobu několika let okamžiky ze společného života několika vybraných novomanželských párů. Vznikla tak zajímavá studie proměny lidí a vztahů, která rovněž nabízí konfrontaci párů s původními očekáváními od vzájemného svazku. Dokumentární cyklus je hodnotný i nefalšovaným zprostředkováním života "obyčejných" lidí v 80. letech minulého století. (Česká televize)
(více)Recenze (62)
Mě tento, dle mého názoru přeceňovaný formát, nijak neokouzluje a nebaví. Nikdy nemůže jít o autenticitu, protože je tu vždy přítomen objektiv kamery a minimálně tři lidé ze štábu, kameraman, režisérka a zvukař. Tak jak se chcete chovat tak jako, když jste sami? Navíc mi tento experiment přijde jako taková lepší Peep Show. Koho budou třeba za 50 let zajímat tyto postavičky, kterým se dala důležitost, protože si je režisérka náhodně vybrala? Čím jsou jinak zajímaví, aby se o nich točila tato sága? Přitom chybí dokumentárně zpracovat řadu významných osobností našich dějin. Ale to není holt tak populární, zde si dokumentarista velkou popularitu nevydobude. ()
Celkově to vidím za plný počet. Vidím, že to co bylo typické před více jak 30 lety, dnes už vidíme jak dost neobvyklou věc. ()
Nejsilněji na mě působí první série, která vypovídá o tom, jak neexistovala za minulého režimu výchova k rodičovství a k manželství. Lidé se brali velmi mladí a díky naivitě, kdy věřili, že se jim snadno sežene byt si pořídili dítě a vzali se. Po svatbě přišlo rychlé vystřízlivění, kdy zjistili, že se žádný byt konat nebude a musí žít většinou u jednoho z rodičů. Kdo tvrdí opak, tak si lže sám do vlastní kapsy nebo zkrátka ztratil paměť. ()
Helena Třeštíková je asi nejlepší dokumentaristka u nás a její časosběrné dokumenty často svou hodnotu mají. V tomto případě jde o to, že manželé se za socialismu brali hodně mladí, často ani nedokázali říct, proč se vlastně berou a častý byl i případ těhotné osmnáctky či dvacítky, takže se prostě tzv. brát museli. Asi nejzajímavější je fakt, jaký problém bylo sehnat bydlení, což řešily prakticky všechny páry. Je to úsměvné, když vám dojde, že tohle byla jedna z kritizovaných věcí na socialismu a dneska je problém s bydlením pro mladé opět. Další je pak častá rozvodovost, která zrovna v této době vcelku narůstala, byť dříve sezdané páry, většinou naši rodičové, naopak tvrdí, že manželé se často kvůli blbostem nerozvádějí a byli spolu celý život. Přeci jen je ale škoda, že v 80. letech si H. T. nepomohla barevnou kamerou v níž by řada věcí vynikla lépe. ()
ale jedině v kombinaci s M.e. po 20 letech ()
Když se začala vysílat řada po 35 letech, rozhodli jsme se sjet to celé od začátku. Ty první roky, kdy se mladé páry plné lásky rozhodovali co dál se životem byly super. Třeštíková byla nenápadná, nikam nikoho netlačila a snažila se ukázat pohled do života běžných lidí. Kontrast charakterů byl cítit už tady a mohli jsme tipovat, které páry vydrží a které se rozpadnou. Trošku taková TV show. Po dvaceti letech bylo naprosto boží. Podchytilo to asi největší období, éru šílených devadesátek a tvořivost jednotlivých protagonistů. Tady byly největší změny, zvraty a bylo to nejvíce zábavné, ale i poučné. Některé páry mě inspirovaly k tomu, jak v životě nepostupovat. Etudy po dvaceti letech tedy ode mě mají ultimátní hodnocení, protože předávají nejen dokumentární pohled, ale i hodnotu a poselství. Myslím, že ovlivnilo spoustu diváků. Poslední díl po 35 letech byl slabší. Spousta protagonistů odmítlo natáčení, čemuž rozumím. Zásah do soukromí musí mít velký dopad na jejich životy. Jedná se o takové shrnutí života, tak jak jednotlivci dopadli. Bylo to místy smutné (tedy většinou), ale nemělo to ten správný drive. Možná by bylo zajímavé více se věnovat stopám dětí, ale je pravda, že tím by byla v rozporu korespondence s původním párem. Celkově vzato se jedná o zajímavý cyklus, za který si Třeštíková zaslouží metál. Dočkáme se i dílu po 50 letech? ()
prvni serie je nejslabsi, je to proste zacatek, naivita atd., dalsi dve serie tomu teprve pridaly na vaznosti.. celkove velice pekny projekt, ale pokud hodnotim serii samostatne tak 60% ()
Veľmi zaujímavý časozberný dokument, ktorý vám reálnym a nenásilným spôsobom poskytne pohľad do zákulisia šiestich manželstiev s cieľom zistiť hlavné príčiny rozvodovosti vtedajšej doby. Obdivujem Třestíkovú, že sa na to dala, lebo toto je typ snímku, na ktorý sa musíte nadrieť dlhé roky s nejasným výsledkom. A to je potrebné oceniť. Jediné, čo si človek negatívne všimne je to, že tie jednotlivé časti sa niektoré dosť opakujú a časom to začne byť monotónne, inak ale to patrí medzi klenoty česko-slovenskej dokumentaristiky. 80 % ()
Narodila jsem se 1983. Nikdy jsem nebyla blíže představám, jak to tenkrát, když jsem se narodila, asi bylo. Smekám před paní Třeštíkovou. Mělo by se to pouštět dětem v rámci předmětu ZSV nebo občanky. A dostala jsem geniální nápad, vše spolu s druhou řadou (po dvaceti letech) si pustit, když jsme pekli svatební koláčky na mou svatbu. To vám byl nápad! :-D ()
vcelku zaujímavé......ale stále je to o tom: dieťa, byt a či sa hádajú.... Prijal by som viacej "záberov" zo života vtedy.....ale dobré 4* ()
První serie asi nejzásadnějšího dokumentu, který v české kotlině vznikl. Šest mladých párů je vysoce autenticky, s citem a bez patosu zachyceno v počátcích jejich manželského života v osmedesátých letech. Je jasné, že za dobu šesti let se zas až tolik dramatických scén nestane, nicméně první serie je potřebná pro ty navazující a z pohledu lidí mojí generace je to skvělá sonda do počátků manželského života našich rodičů a tehdejší doby. ()
5 díl s Marcelou, tak to je silný kafe. ()
Manželské etudy jsou odrazem doby osmdesátých let. Když se na to člověk kouká, říká se, jestli to bylo tahle podobné i u jeho rodičů. Na nejednom páru je vidět, jak jsou ještě mladí a sami pořádně neví, co by chtěli. Všichni řeší stejný problém (bydlení) a snad všichni se berou právě proto, že partnerka otěhotněla. Jedna šablona, šest různých příběhů. Věřím, že pustíte-li si to rovnou i s pokračováním "Manželské etudy po dvacet letech", budete kolikrát zírat, jak to všechno dopadlo. ()
Užasná sonda do života mladých manželství...a na svou dobu něco nevídaného ()
Tato časosběrná záležitost nenechá srdce chladné. Říkám vau... ()
Tuhle dobu jsem tak nějak prožil z okna rychlíku a nepřipadá mi nijak extra zábavná. Ono je to i tím, že člověk čeká, jak to s těmi páry vlastně dopadlo do budoucna. Na druhou stranu natočeno je to i přes moje výtky výborně. Paní Třeštíková vybírá ve velké míře momenty, které jsou silným motivem celé linie jednotlivých vztahů a díky tomu člověk může sledovat a porovnávat změny za různá časová období a detaily či rozhodnutí, která je způsobily. ()
Tahle část je ještě o ničem a je to všechno dost podobný. Zajímavý jsou hlavně ty díly po těch 20 a více letech, protože tam má každý pár nebo už jednotlivec osud jiný a ojedinělý. Tedy tahle část je za mě horší, ale zároveň nutná k těm dalším. ()
U ničeho jiného bych to nenapsal, ale: kdo nedává pět hvězd, nepochopil. Krom nápadu a samotné realizace, což by už bohatě stačilo, se přidává skvělá kamera, vybroušený a (dů)vtipný střih a citlivě vybalancovaný přístup dokumentaristky, jež se neodvratně stávává i rodinnou přítelkyní. ()
Výborný průřez rodinami, jejich proměnami a zráním . Pro autorku to byl pokus o časosběrné dokumentární natáčení a tím i velké riziko a nejistota, Helena Třeštíková má můj plný obdiv , že byla schopna udržet kontakty s páry víc než deset let, Vtahuje diváka do pracovního i rodinného prostředí, kde se jedná mnohdy o intimní zpovědi protagonistů. Pro mne je to zároveň poučení, proč nesoudit vývoj v konkrétních rodinách. Dávám seriálu plný počet bodů ()
Skvělý dokumentární seriál. Některé osudy mne velmi zaujaly. Helena Třeštíková navíc dostala příležitost tento výborný nápad ještě povýšit zmapováním situace jednotlivých rodin po revoluci. Najednou už všichni nemají stejné možnosti. Rozhodují také schopnosti a příležitsti, kterých se umíme chopit a nebo je promarnit. ()