Přežít svůj život

Banalita prežívania. Banálne nie sú len naše sny, ale aj ich interpretácia. Za hlavy sa chytajú otcovia psychoanalýzy. Ale ako ukazuje i tento film - psychoanalýza nikdy žiadnou vedou ani liečebným postupom nebola. Zato predstavovala silný umelecký smer s viacerými skvelými spisovateľmi a esejistami (napr. Reich, Freud, Jung a Ferencsi), ktorých lekárske diplomy predurčili k literatúre. Preto tá blízkosť surrealizmu a psychoanalýzy. V liečbe sa však skvele hodí ako súčasť terapie (biblioterapia). Na totálne uletenú a švihlú predstavu, že za všetko môžu oidipovské utkvelé predstavy a traumy sú len libidóznymi nenaplneniami z detstva sú úžasne zaujímavými, no stále len beletristickými či poetickými fantáziami aj so všetkými kazuistikami, koľko ich bolo, je a bude. Samotný film trpí typickou vadou Švankmajerových celovečerákov: explozívne animačné nápady sú skvelé, no dochádza k ich príliš častému opakovaniu. Myšlienka filmu je originálna - plytké a banálne prežívanie preniká i do snov a dávno je súčasťou medicínskej dušoliečebnej praxe - no jej spracovanie trpí prílišnou dĺžkou s redučkým dejom, čím dochádza k jemnému otupeniu mysle. Myseľ sa tak nachádza na pohovke a zveruje sa doktorke so snami - ktoré sa prisnili uprostred zaspávania pri tomto skvelom a nezameniteľne originálnom kúsku. (09.09.2014)

Naprosto pomýlený film. Švankmajer nám na začátku vysvětlí, že moderní civilizace o sny nestojí, protože se nedají zpeněžit. Jenže platí pravý opak! Západní univerzitní marxistická filosofie (Adorno, Marcuse, Deleuze...) stojí na spojení Freuda s Marxem, tj. popisuje, jak kapitalismus využívá v obchodě lidské základní pudy a touhy. Mužské sexuální představy jsou podchyceny pornografií, která vytváří nereálný snový svět, zatímco ženské představy o lásce využívají časopisy či romantické komedie. Dřív byl mladík zasvěcen v lese za vesnicí starší spolužačkou, dnes sní u počítače u absolutně nereálné pornografie, zatímco dívky každý den usedají k absolutně nereálným TV soap operám. Obsahem film patří tak na konec šedesátých let, zatímco forma je dle úvodu zoufalým východiskem z nedostatku peněz. (16.07.2011)

Z kina jsem odcházela nadšená a s širokým úsměvem na tváři a ještě hodinu po filmu se smála. Podle mě to je nejlepší Švankmajerův film, i přes to, že je kritizován pro svojí jednoznačnost a nízkou surrealismističnost. Zrovna tímto filmem by ale měl začínat každý Švankmajerův divák, protože vysvětluje všechyn jeho předchozí filmy. Především z psychoanalytického hlediska a tak krásně a přirozeně, až srdce zajásá. (01.08.2011)

S filmy Jana Svankmajera je potiz a s nekterymi obzvlast.Ani tenhle neni vyjimkou.Ke svemu vypraveni tentokrat pouzil techniku rozpohybovani fotek,coz nemusi kazdy skousnout.Film je jakousi psychoanalitickou sondou nasich zivotu a nasich snu.Psychoanalyza a jeji nastroje jsou dost zjednodusene,aby byli stravitelne pro co nejsirsi okruh divaku.Originalitu ani vtip"ala"Svankmajer snimku nelze uprit.Potiz je v tom,ze u filmu Jana Svankmajera si clovek mysli,ze neco pochopil hned-ono se pak ukaze,ze je to uplne jinak,neco ze pochopil pozdeji a neco nepochopi vubec.Zalezi do jake kategorie proste spadate.Ja dlouho s hodnocenim vahal,protoze psychareni snimku je patricne psychoticke a misty vtipne.Technika celeho snimku a vypraveni mi nejdrive vadila,pak jsem si na ni zvyknul.Herci se snazili a animatori tez,takze jsem nakonec skoncil u slusnych 55%. (04.11.2010)

Genialita alebo kravina, tu sa ťažko rozhodnúť v hodnotení. Zábavné je to skoro po celý čas, takže komédia áno. A tá psychoanalýza, z tej by mal Freud aj s Jungom radosť, hoci si občas dali do držky až črepiny lietali. Keďže sa menej ako orientačne (ne)vyznám v ich učení, som rád, že mal film polopatistický záver, tak mi to dalo aspoň nejaký zmysel, no význam väčšiny šialených scén mi aj tak zostáva záhadou. Pobaviť sa dalo, ale niečo hlbšie nájdu asi len milovníci svojrázneho autora. Snáď z toho nebudem mať až také divoké sny. (08.09.2014)