Florián

Já to dětem stáhnul jako pohádku, a až v půlce mi došlo, že to je nějaká podivná agitka o kulakovi a frajtrovi, navíc v nechutných kulisách a dosti experimentálně natočená - je to děsná škoda, protože v tom hráli téměř všichni mí nejoblíběnější herci té doby (až na Beka, ale i ten byl kupodivu skvělej) - a přes všechno to výborný herectví to bylo v celkovém dojmu o ničem. (02.01.2015)

Je to jedna z nejstylovějších ze stylizovaných komediálních podívaných. Nejvýraznější a nejosobitější složkou je originální výtvarný rukopis, pod který se podepsali především Leoš Karen a Miloš Červinka. Když se k tomu přidá uličnická hravost s tvarem, zvukem, světlem, tmou a pohybem, je o netradiční obrazovou lahůdku postaráno. A říkat tomu můžeme groteska, fraška, či satirická veselohra. Příběh není složitý, nedosahuje sice stejné ojedinělé kvality jako výtvarný prvek, ale i přesto je stále stylizovaný do jednoho celku netradičního zážitku. Moc a možnost jejího zneužití je stavebním nosníkem satirického pohledu na společnost. Hlavní postavou pestrobarevného výtvoru je jeden z vůdčích sedláků Florián Jírovec (sympatický Jiří Sovák) s vlastní tvrdohlavou cestou za šťastným soukromým životem. Díky zázračnému daru se stává důležitým mocenským hráčem s dopady na celou společnost v širokém okolí jeho rodného kraje. A roztáčí se úsměvná i smutná hra o uchopení moci: využívání, zneužívání, regulování, podrobení, přiživení, zesměšňování, zveličování, podbízení, přetvařování, pochlebování i naléhavé snahy o převzetí. Důležitou postavou ve hře o moc je farář z Capartic (dobrý Rudolf Hrušínský) ve stálém pokušení o přisvojení a podmanění zázračné moci. Nejhravější postavou je varhaník a účetní Hroznata (skvělý Josef Bek) s posedlou zálibou v uchvacování svobodných i zadaných a znuděných paniček. Floriánovou oporou je poslušná manželka Markyta (Jiřina Petrovická), Floriánovou starostí je jeho dcera Baruška (zajímavá Jana Hlaváčová) s množícími se nabídkami k sňatku. Z dalších rolí: neodbytný a vytrvalý vyvolený nápadník Barušky Václav (Petr Kostka), podbízivý šéfredaktor Kostrbatý (Bohuš Záhorský), pochybovačný posměváček a konkurenční šéfredaktor Hladký (zajímavý Martin Růžek), nerozhodný profesor a nápadník Hňupka (Vlastimil Brodský), úslužný a vystrašený kostelník Kalina (dobrý Karel Effa), Floriánův nejodhodlanější oponent a rival Jíra Vondrák (zajímavý Václav Lohniský), nejžádanější nápadník a baron Hubert Eugen z Nohavic (Lubomír Lipský st.), či trofeje ze sbírky pana Hroznaty paní Smělá (šarmantní Valentina Thielová), paní Hladká (půvabná Květa Fialová), paní Podstatná (elegantní Stanislava Seimlová) a okouzlená sborová pěvkyně Františka (pohledná Růžena Merunková). Různorodých postaviček je mnoho a zastoupena je každá chuť i barevný odstín. Vše doplňuje svým podmanivým hlasem vypravěč Karel Höger. Takových stylisticky vydařených filmových výtvorů není mnoho. Litovat se sice může trochu odbytý scénář, ale nápaditá hravost, sarkastická kousavost a obrazové obžerství jsou jednoznačné přednosti, které zaručují nevšední filmový zážitek. (14.09.2016)

"Nebude-li pršet, nezmoknem!" - "The Times: Bohemian Phenomen!"... ;o))) . . . No jéje! Taškařice jedna dobou satirická, rovnou půlstoletí stará (jo, poroučelo se tenkrát ledasčemu a zrovna letěl ten Gagarin, Boha tam nahoře nevidíce...), dobovými výrazovými prostředky stále milá... Ejhle tyhle abrahamoviny... Představte si, jak se budeme za padesát let dívat na ty dnešní srajdy, bez kouzla a bez pointy na diváctvo >hrnuté< ... Jojo, "...rozumem se na to jít nedá..."... ;o] . . . Tři hvězdičky tedy čistě za tu práci (herci hrají i pějí, kamera vrčí, rejža volá "první dobrá", muzika jazzuje swinguje a zvuky zvučí a tak dál...) a jednu navíc za ten dobrý rozmar a výtvarnou stylizaci, že... Álelůjá, gloglogloglórijááá... - - - P.S. A "...jak je to s těmi hňupy..."? Tak ještě, že šlo o tu C.K. Monarchii, že, Capartičáci... No, psal se jednašedesátý(!)... - - - - - (Poprvé viděno kdysi kdesi dávno pradávno, po repete na tv Barrandov 25.4.2011 hodnocení 256., komentář zde jako patnáctý - 25.4.2011 (25.04.2011)

Povětrnostní groteska v Ladově hávu, fíha. Na konec přeci jenom uznávám jisté komediální (a charlestonové) prvky, oceňuji pokračování v poetice Hrátek a Pandrholy, která dnes už jen připomíná dávno zapomenutou barrandovskou invenci. Naštěstí později ještě inspirovala televizní výpravu, než byla zapomenuta úplně. Příběh je marnotratný až běda, ale zato obsazení je velice kypré. A kromě koloritu městečka, které tak skvěle odkazuje na Verneovky Zemanova typu, je tu hned celá řada nečekaných liebespaarů. Hlaváčová/Kostka, Bek/Thielová (oblíbeni již od Florence 13,30) a například Bohdalová/Brodský. Fialová, Effa a Hrušínský jsou opět naprosto suverénními extrémisty a hravě zastiňují ve svých epizodkách Sováka v titulní roli. Fialová s puškou, Effa a Hrušínský v rouše náboženském. Suma sumárum patří tedy Florián k filmům, které není potřeba tolik potlačovat na TV obrazovkách dneška. (15.03.2011)

Meteorologická groteska, nabývající na zcela zásadních významech svým karikujícím obsahem. Hýbat světem a počasím není vůbec lehká věc. Vynikající herecká sestava, která nachází uplatnění v každém ohledu. Sovák, Hrušínský, Brodský, Hlaváčová, Kostka, Záhorský, Růžek, Bek, Effa a další. Realizace v ladovských kulisách a s humorem, upomínajícím v lecčems půvabné haškovské povídky, celku rozhodně prospěla. Nebude-li pršet, nezmoknem. (11.01.2015)