Ip Man

Donnie Yen si chtěl nejspíše natočit svého Obávaného bojovníka a v kvalitách se s ním může klidně srovnat. Jet Li je mi sice sympatičtější a po herecké stránce mu Donnie moc nestačí, v souboji by si dal asi Jeta levou zadní. Bitky stylem Wing Tsun tady opravdu hodně bolí, křupne tady nejedna kost a Donnie Yen to tady do soupeřů láduje kulometným tempem. Bitky jsou prostě dechberoucí. Celkově je to velmi dobře napsaný a až na pár slabších míst i výborně zrežírovaný. Funguje to jak poté vážné stránce, tak i těch pár humorných pomrknutí v první půlhodince. V Hong Kong prostě co se týče kungu-fu filmů nemá konkurenci. (23.03.2009)

Ip Mana jsem si musel oblíbit ze stejného důvodu, jako westerny Serigia Leoneho. Dokonale vykreslené heroické charaktery a do jediného souboje muž proti muži vklíněná osudovost je tu vystavěna na stejném principu. Ip Man funguje jako pohádka pro kluky všeho věku o boji dobra proti zlu a i když trochu tomu ubírá někdy až moc důrazná sentimentalita, stále je to velmi slušné. Vidět to, když mi bylo deset, nejspíš by mi to přirostlo k srdci mnohem víc. Tím nechci naznačit, že by šlo o dětinský film, jen tu vyhraněnost a černobílost nejde na 100% ocenit. Na 80%/90% ale určitě. Někdy se holt je možné nechat strhnout i tak jednoduchým filmem. (02.05.2010)

Hongkongská akční superstar a znalec řady bojových umění (a údajně fanda MMA;)) Donnie Yen v roli Mistra všech ajťáků, legendárního IP Mana! Mistr promine, ale byla to tragédie českého dabingu, co mě přimělo tropit si u tohoto nesporně silného snímku humor z jeho hrdiny, respektive z české (nebo spíš počeštěné) transkripce jeho jména. Kdyby vám vrtalo hlavou, o jakém "jung čchun" to tam pořád mluví, tak je to starý dobrý styl Wing Tsun (nebo Wing Chun), jen nějakou metodou, kterou nejsem schopný pochopit, foneticky transkribovaný do latinky (ve které text četli dabéři, že). Hlavní poznatek zní: nedělejte tu chybu, že byste se na Ip Mana dívali v televizi - budete mít tu čest s utrpením v podobě důsledného dabování každé věty všech scén (a že jich není málo), kde figuruje tlumočník z čínštiny do japonštiny... takže si všechno vyslechnete dvakrát, ehm... Navíc ač se "naši" činí jak chtějí, asijský styl mluvy je od českého na hony vzdálený. A samozřejmě nejen styl mluvy - měl jsem celkem problém se stavbou filmu a jeho výrazovými prostředky. Ono je to totiž v kostce vzato celé jedno velké klišé, v němž ale postavy reagují o hodně teatrálněji než by tomu bylo normálně. To je dáno hávem legendárnosti, do kterého je Mistr Ip po právu zahalen, a taky tím, že film se koncentruje převážně na období japonské okupace Číny, což je obdoba našeho srpna 1968, až na to, že ona japonská invaze byla daleko brutálnější. Tyhle všechny věci podbarvuje hudba Kenjiho Kawaie (znáte z Ghost In The Shell), která ale také plně respektuje legendárnost událostí, které zachycuje (a z nichž se drtivá většina nestala vůbec nebo se udála o dost jinak). Proto duely mistrů boje beze zbraní mají podkres jako monumentální bitevní scény, což mě dost rušilo. A to je problém, protože hlavní devizou filmu jsou (nečekaně;)) bojové scény, u nichž páchal choreografii taktéž téměř legendární Sammo Hung. Tedy ne že by se herci nesnažili, ale zkrátka a dobře je to už moc specificky asijský tyjátr plný mávání rukama a koulení očima. Přijde mi to strašlivě rozhárané a stylově neuspořádané (nepochybuju, že je to tak záměrně, a že je to jen můj dojem, který asijské publikum nesdílí), ale na druhou stranu díky hercům emoce skutečně pracují a souboje jsou opravdu vynikající. Jenom nechápu, proč při takovém materiálu musí všechno kazit občasným wire-fu. Všechno tohle mi ve výsledku dává možná trochu nespravedlivých 70% - ale věřte, že se na to znova nejspíš už nikdy dívat nebudu. (20.06.2014)

Solidní martial art řežba, u které jsem čekal vrchol žánru a nestalo se. Donnie Yen je sice bezchybný a bezkonkurenční frajer, který nemá s nikým problémy a dokonale ovládá své umění, ale místy lano přehlédnout nešlo, potěší pár skvělých scén (viz. Donnie vs 10 chlapů), ale na 5* mi tu chyběla ta drsnost a brutálnost, která byla například ve Wrath of Vajra. 75% (12.05.2014)

Donnie Yen nabral v poslednej dobe druhý dych a po niekoľkých výborných akčných filmoch predstavuje svoju životnú úlohu, majstra Ip Mana v možno najlepšom bojovom filme vôbec. Filmy o legendárnych hrdinoch vždy patrili medzi hong kongskými bojovými filmami medzi tie lepšie, keďže sa okrem prepracovaných bojových scén viac snažili aj o zaujímavejší scenár a lepšie vykreslenie postáv a v tomto patrí tento film medzi špičku a rozhodne z toho nie je len ďalší akčný film, ale plnohodnotná historická dráma. Tu som bol nadšený už od samotného úvodu, Donnie Yen stvárnil Ip Mana dokonalo, je to neskutočne charizmatický sympaťák, ktorý aj keď vlastne nič poriadne nerobí a rodinu prakticky zanedbáva, nedá sa mu nefandiť, tá jeho pokora a sebavedomie v jednom a riešenie jednotlivých situácií sa mi mimoriadne páčili a tak aj keď je film ešte dejovo jednoduchší a nemôže sa oprieť o silnejší motív, veľmi ma to bavilo. A navyše sa mu darí skvelo vykresliť jednotlivé postavy a vytvoriť si k nim vzťah. No a keď už dôjde k samotnej japonskej invázii, film už začne fungovať dokonalo v každom ohľade, získa perfektnú atmosféru, všetky dôležité postavy prejdú čiastočnou premenou, pribudne skvelá dávka čínskeho patriotizmu, presne v takej miere, aby vyhovoval najlepšie a celé to má taký silný náboj, že sa už o inom, ako maximálnom filmovom nadšení hovoriť nedá. Obsadenie už ani nemohlo byť lepšie, Donnie Yen v najlepšej forme a úlohe, jeho veľmi zaujímavá manželka Lynn Hung, nesmie chýbať skvelý Simon Yam, parádny záporák Hiroyuki Ikeuchi, ktorého postava ma veľmi bavila, aspoň má charakter a tak sa mu dá určitým spôsobom aj fandiť a množstvo výborných vedľajších postáv, ako policajt, chudobný majster, ktorý si chce otvoriť školu a veľa iných. Takže film ponúka toľko kladov, že by bol skvelý aj s priemernejšiu akciou, ale to ani omylom, ešte aj v tomto vyniká. Súboje sú rozmanité, nechýbajú jeden na jedného alebo proti presile, rovnako v niektorých nejde takmer o nič a v iných zase o všetko, takže ešte aj v tomto sú vyvážené, ale majú vynikajúcu choreografiu, jednu z najlepších, s akými som sa vôbec stretol, sú skvelo natočené a až na pár trochu upravených momentov, kedy sa použijú laná aj úplne realistické, Na wing chun v tomto prevedení sa neskutočne dobre pozerá. A aby to nebolo všetko, každý súboj nefunguje len sám o sebe, ale vždy mu predchádza niečo zaujímavé, takže sa mi páčila aj ich motivácia. Najlepší je rozhodne súboj s desiatkou karatistov, toto je jedna z najlepších bojových scén vôbec, ale všetky sú špičkové a v iných filmoch by patrili medzi ich vrchol. A film nezaostáva ani režijne, toto už nie je len akčný film, ale kompletne prvotriedne zvládnutá práca. A ani hudba nezaostáva, aj tá sa vydarila. Tu sa nedá nič vytknúť, Ip Man je jednoducho jeden z mojich najobľúbenejších filmov vôbec, ktorý je skvelý v každom ohľade. 94% (23.01.2009)