Oddělené světy

Sonda do hlubin jehovistovy duše aneb když vám silno jebe na kebulu, tak je jedno čemu věříte. Poměrně přípočarý pohled na konflikt rodiny jehovistů, kteří chudáci musej čelit svodům běžného života v nejehovistické společnosti. Po formální stránce v pořádku, po té emotivní typicky skandinávsky chladné a ani té severské produkci stále nemůžu zcela přijít na chuť. Jinak ale snímek nanejvýše doporučení hodný! (18.12.2013)

Na první pohled možná trochu nenápadné drama, ale o to silnější v celkovém vyznění. Vykreslení života této "náboženské společnosti" v tomto filmu mi přišlo velmi reálné, nesnažilo se přehánět. Hlavním hrdinům (myslím jimi ústřední pár) člověk fandí a zároveň se zájmem sleduje neustálý vnitřní boj Sáry, přestože (teď bude následovat čistě můj subjektivní názor) její víru nechápe. Snímek má několik silných momentů, nejvíc z nich mě ale dostalo rozhodnutí dětí z počátku filmu. Jako slabší prvek bych viděl rozpor mezi na jedné straně přísnými zásadami a na druhé až trochu úsměvným libovolným přicházením ke Svědkům a odcházením, skoro dle momentální nálady jednotlivých postav. (29.10.2011)

Dlouho jsem na tenhle film čekal, až si na něj udělám čas. Vždyť koho by nezajímal život lidí, kteří jsou součástí sekty Svědků Jehovových. Sám se přiznám, že jsem s nima setkání měl. To jsem si to takhle štrádoval ulicí, šťastnej, že mám jednu ze zkoušek za sebou. Když se v tu ránu předemnou objevila ženská s postiženou holkou. Byl jsem u zvláštní školy, tak jsem si myslel, že chtěj podpořit. Přišli ke mně, chtěli mi povídat a já jim na to, že mi nic řikat nemusí, že je rád podpořím, a jelikož jsem měl dobrou náladu, dal jsem jim celou dvacetikorunu. Ženská ze mě byla nadšená, hrozně mi děkovala a tak mi za to dala nějaký brožury. S dobrým pocitem jsem se rozloučil a odešel. Otevřel brožuru a co neviděl. To, co bůh Jehova rozhodně vidět mohl. Nádherně malované obrázky o tom jak je Jehova jedinečný. Dokonce to byla solidní drasťárna. Obrázky obsahovaly mrtvý kytky, mrtvý zvířata i mrtvý lidi s tím, že bůh Jehova na světě zabíjí jen zlé kytky, zvířata a lidi...Tím pádem mezi námi zůstanou jen hodné kytky, hodná zvířata, hodní lidé a všichni se budeme mít rádi. To všechno tenhle film ukazuje. Je to ale solidní zloba, když si uvědomím, kolik jich na tom poli při ordování bylo a hlavně je průser, když si uvědomim jak velký rodinný vazby mezi sebou maj. Film skončil tak, jak musel. Na jednu stranu dobře na druhou špatně, i když špatně...jak se to vezme. Tenhle film mi hlavně ukázal, co jsem vědět chtěl. Omezování před okolním světem...snaha o vtáhnutí do světa, který nezná konce...Vlastně zná...až příjde sám Armageddon. Jehovosti...už aby Vás ten trapnej vesmírnej koráb odnesl třeba do prdele. Když se něco stane, tak se to stane. Chci vidět, jak Vás vaši vůdci ochrání. Pravda ale, že v Dánsku to asi žije víc jak tdy v Česku...ale to se můžu mýlit. Bůhví. Je to ale hnus, co na to víc říct. (17.02.2010)

...je jednoduché vzít v zásadě banální příběh a rozcupovat ho na kousky... jenže Oplev to neudělal... nechal ho plynout a vyrůstat ze sebe sama a vrůstat do každého, kdo takovéto zrcadlo vidí... ...je nepochopitelné, že přes všechny zkušenosti lidstva nechápeme, že každá ne-láska posílá všechno a všechny do "někam"... pevně vystavěný příběh a robusní přímost neuhýbá... (26.05.2014)

Komu este nezaklopali na dvere domu? Takych bude ozaj malo. Stale zoberiem ich podklady slusne podakujem a poviem porozmyslam. Viac sa k tomu neda povedat pretoze sila slova a ich presvedcenie je tak trochu duchovne sialenstvo a zaslepenost ktoremu ja celkom nerozumiem . Pribeh je presne taky ako som cakal kde farba je iba biela alebo cierna. Nic medzi tym. Film je na svoju temu vyborne spracovany a cloveka dokaze zaujat. 4 hviezdy a 75%. (08.05.2013)