První den zbytku tvýho života

Doposud mně neznámý režisér Rémi Bezançon dokázal natočit jedno z nejlepších rodinných dramat, které jsem měl tu čest v poslední době vidět. Příběh sleduje cca. 12 let života rodiny Duvalových formou několika kapitol. V každé z nich se děj soustřeďuje na významnou událost spojenou s jedním členem rodiny, v konečném důsledku však mající dopad na fungování rodiny celé. Spousta situací, které ve filmu nastaly, je poplatná danému subžánru, leč film se chytře vyhnul právě těm vyobrazením, které „jsme už někde viděli“. Navíc po necelých dvou hodinách filmu budete mít pocit, že rodinu Duvalových znáte už dlouho. Herci svoje postavy učinili živoucími bytostmi, s nimiž budete rádi sdílet strasti i radosti ve velmi barvitém období, které nám film přibližuje a nejednou nám bude připomenuto jak důležité jsou pro každého z nás základní aspekty rodiny…láska, opora, porozumění. K velmi dobrému a krásnému filmu navíc dokonalý soundtrack…5*. (04.08.2009)

Už dlouho ze mě žádný film neždímal slzičky tak přirozeně a nevlezdoprdelsky. Skoro jsem měl chuť vyrvat z laptotu harddisk a vlepit mu slintavého hubana. A že to byla celá škála slziček - od veskrze radostných až po ty brutálně zkormoucené. Ale abych nepředbíhal. U tohoto typu filmů mám neodbytnou potřebu vyžblebtnout svou rozjuchanost nad bezvadně strávenou skorodvouhodinovkou, ovšem u všech se opakuje ten samý vzorec - skvělí herci, scénář, režie, blablabla. Znenadání však vyvstává nepříjemná skutečnost, že o filmech vím naprosté hovno, a já si zahanbeně tisknu čelo ke kolenům. Ale v cuku letu se mi sebevědomí opět vlévá do žil a já se zdviženým frňákem pronáším: "Cítím tu ryzí dokonalost každé filmařské složky ve svém srdci!" O vteřinu později si vzpomínám, jaký to jsem cynický zmrd a větu lehce upravuji na: "Cítím to ve svém čůrakovi..." A o další vteřinu později mám už všechno na háku, neboť si uvědomuji, že tu jsou všude okolo samí moudří filmoví kritici, a všichni souhlasně pokyvují makovicemi, když sděluji světu následující: "Svéráznější, vymazlenější a originálnější rodinnou ságu byste těžko pohledali." (11.02.2014)

Byl jsem zvědav na tenhle vyhlášený Francouzský film, který jsem z nedbalosti přehlédl, ale nakonec se přikláním ke zklamání, poněvadž mi film nepřirostl k srdci. Rozhodně za zmínku stojí nápad a způsob vyprávění, bohužel humoru je zde minimum, emočně mě film nechal absolutně chladným, postavy mi přišly nezajímavé a na ploše dvou hodin se nestalo nic, co by stálo za zmínku. Vlastně docela ztráta času. Přehypované až běda. 55% (17.06.2017)

Obyčejný život vícegenerační rodiny v perspektivě času a tíhy lidského osudu. Nejsilněji působí právě to "obyčejné". Každý si nese svůj kříž. Líbilo se mi to, ale ke čtyřem hvězdičkám něco chybělo. Režisér chtěl za každou cenu udržet emoční linii. Své postavy vystavoval až vyumělkovanému neštěstí. 3,5*. (04.06.2010)

Nezdieľam naplnené očakávania väčšiny. Medzi dve posledné slová názvu filmu by som vložil slovo "obyčajného". Lebo naozaj išlo o obyčajné životy členov jednej obyčajnej francúzskej rodiny. A sledovať obyčajný život obyčajnej rodiny mi pripadá ako mrhanie časom, pretože jeden obyčajný život žijem. Jeden známy divadelný režisér na otázku, či sa chodí pozerať na predstavenia režírované jeho kolegami odpovedal, že v tom nevidí žiaden zmysel, pretože by si pripadal ako výpravca vlakov, ktorý sa vo voľnom čase chodí pozerať, ako vlaky vypravuje jeho kolega. (07.12.2021)