Na východě ďábel, na západě jed

Kto sa vyžíva v filozofických a romantických táraninách, pomaly plynúcom tempe, rozťahanej a pri akcii rozmazanej kamere, tak ten si príde na svoje. Sledovať romantiku v štýle "ja ho milujem, on mňa nie, zoberiem si jeho brata, až potom bude po mne túžiť" je psychicky vyčerpávajúce a strašne nudné. Kto čaká akciu a nečaká nudu, nedočká sa. (18.08.2018)

Vizuálně úchvatná ale neúnosně utahaná podívaná, kde se více filozofuje a kecá místo toho aby se něco dělo. Celý příběh někdo něco vypráví a po chvíli jsem se ztrácel v tom, kdo je čí sestra a kdo bratr a vůbec kdo je kdo, čemuž pomáhá fakt, že si byli všichni herci strašně podobní. I když by to podle obalu mohlo vypadat, že se jedná o snímek podobného řezení jako byl "Hrdina" nebo "Tygr a drak" ale nenechte se zmást. Bitky jsou tu cca dvě a pokud během nich mrkenete mohly byste o ně přijít, čímž naznačuju, že jsou krátké a ještě nepřehledné. Jediná světlá stránka filmu je jeho opravdu podmanivá audiovizuální stránka, která už v dnešní době ničím nepřekvapí ale pořád je se na co koukat. Přesto nevím co tím chtěl básník říci. (04.04.2009)

Rovnou se přiznám, že jsem předešlou verzi z roku 1994 neviděl, takže rozdílnost mezi původní a touto "redux" neboli znovuoživenou verzí posoudit nemohu. Názor jsem si však udělal již během filmu, a co mě zaujalo především, byl Wongův vizuál (nečekaně) v čele s kamerou. Zlatý písek, mračná nebesa nebo hra světel a stínů ptačích klecí a vůbec krajina s počasím jsou nasnímány nejen díky filtrům úchvatně. Hudební doprovod mě také uspokojil ba dokonce místy i nadchl, ale po obsahové stránce jsem se v tom milostném a poeticky laděném vyprávění občas lehce ztrácel. Příběh je rozdělen do časových období jaro, léto, podzim a zima, čemuž napomáhá lepší orientace, ale stále jsem byl mimo v samotném jádru věci a tím je to, co se na plátně děje. Nutno podotknout, že ač je zde celkem málo soubojů (navíc značně chaotických) a jedná se spíše o melancholické vyprávění děje, film mě ani na chvilku nenudil. Ashes of Time Redux bych dvěma slovy charakterizoval jako meditační báseň, tedy dílo zajímavé, leč ne pro každého diváka. (7/10) [Filmasia 2008] (04.12.2008)

Naprostá extáze a částečná frustrace v jednom, tak bych charakterizoval moje prvni setkání s historickým Wongem. Rozšifrování vztahových propletenců bylo chvílemi nad moje síly, z nepřehledných soubojů jsem téměř nic neměl, během interiérové masáže se záběry herců z detailu v počátku snímku jsem se modlil, ať kamera konečně vystřelí ven, leč pak Wong co se jeho typické formální a pocitové poezie týče, pevně usedl do sedla. Podmanivou směsici úchvatně estetizované pouště, modrého jezírka, jehož hladinu efektně rozčísnou záchvěvy vzduchu ze švihů čínského meče Maggie Cheung, rozkvetlého broskvového háje, do kterého se chce vydat poloslepý šermíř Tony Leung Chiu Wai, a nádherné hudby, ještě dlouho z hlavy nedostanu... 7-8/10 (Filmasia 2008) (04.12.2008)

Vydala jsem se na zahájení 4. ročníku Filmasia. Tak střasně jsem se těšila, 3 lidé a všichni dali plná hodnocení, no to prostě nemůže být špatné. Opravdu nerada musím konstatovat, že moje hodnocení je o 2 třídy níž. Krásný černý hřebec, jezdec cválající po zlatavém písku (tak krásný jako zde jsem nikde jinde neviděla), rozčísnutá voda mečem - špičkové, ovšem to bylo skoro vše. Sympatičtí herci, filosofické myšlenky a zcela netradičně nasnímané souboje už můj celkový dojem nevylepšili. Za pár týdnů se moje vzpomínky na film vytratily, jako kdybych vypila ono víno zapomnění... Wong vylepšil obraz, přidal novou hudbu a ubral 7 minut z původního filmu a je to za 65 %. :( A musím souhlasit s Venus, dějová linie byl opravdu oříšek, co oříšek - přímo vořech! (04.12.2008)